Réžia:
Libuše KoutnáScenár:
Jarmila TurnovskáKamera:
Věra ŠtinglováHudba:
Otmar MáchaHrajú:
Vladimír Menšík, Milan Stehlík, Jan Faltýnek, Josef Vinklář, Petr Čepek, Václav Sloup, Karel Augusta, Milan Mach, Petr Svárovský, Jan Kuželka, Jan Přeučil (viac)Obsahy(1)
O slavném loupežníku Lotrandovi, který chtěl mít ze svého syna vzdělaného pána... Málokterý český spisovatel napsal tak originální pohádkové příběhy jako Karel Čapek. Jejich adaptace mají už dávno své pevné místo ve zlatém fondu televizních pohádek. A dnes vám nabízíme jednu z nich – tu o strašlivém loupežníku Lotrandovi (V. Menšík), který udělal zásadní chybu, když poslal svého jediného synka, Lotranda mladšího (M. Stehlík), na studie. Vzdělaný a útlocitný chlapec nedokázal po otci převzít loupežnickou živnost. Proto bylo jen dobře, že se toho zklamání Lotrando starší nedožil… Ačkoli Lotrando ml. nesplnil tatínkovo přání a nepřevzal po něm loupežnickou živnost, přece jen si našel povolání, které by Lotrandovi st. možná nebylo tak docela proti mysli… (Česká televize)
(viac)Recenzie (28)
Těžká studiovka v tom nejtěžším možném kalibru. Kulisy jsou opravdu příšerné. Na druhou stranu půl pohádky v hlavní roli Vladimír Menšík - a to je také těžký kalibr. Ale jakmile zmizí z obrazovky, jde to s pohádkou pěkně z kopce. Naštěstí ale rychle - konec je totiž zcela jiný než známe ze Svěrákova podání. A bohužel je smutnější a daleko reálnější. Ani sám autor ani Josef Vinklář určitě netušili, jak i dnes budou jejich slova o pýše mocipánů aktuální. Průměrná pohádka, která se tak vysoké celkové hodnocení rozhodně nezaslouží. ()
Lotrando bez Zubejdy pro pamětníky. Jsem už pamětník a tuhle pohádku jsem měla v dětství ráda, stejně jako ostatní podle Devatera pohádek. Nemá to švih jako Lotrando se Zubejdou, není tam velbloud, ale má to své vlastní osobité kouzlo a Čapek z toho jde cítit víc, než velbloud z mladší mutace. A ten stále smutně platný závěr o těch, co mají úřad. Pane Čapku, tady bych byla ráda, kdybyste se mýlil. ()
Československá televizní pohádka natočená podle předlohy K. Čapka. Známý příběh vypráví o tom, jak študovaný Lotrando mladší převzal po smrti svého otce jeho loupežnické řemeslo. Neobyčejná úsměvnost snímku je založena na výkonu loupežnické bandy, v níž se nacházely takové osoby jako P. Čepek, V. Sloup či J. Faltýnek. Nejvíce zasloužené pozornosti však na sebe trhával vůdce lupičů Lotrando, v jehož postavě dokázal neuvěřitelný V. Menšík uplatnit všechny své komediální schopnosti. Nerad bych ale zapomněl na jeho loupežnického učeného synka, oblékaného do šatů s volány, jehož velmi sympaticky zahrál M. Stehlík a jeho téměř životní výkon byl taktéž obdivuhodný. Krátké, ale nesmírně vtipné, zejména první půle v loupežnické skrýši byla skvělá, dílo známé pohádkové režisérky L. Koutné si dle mého názoru zaslouží plný počet hvězd. ()
Menšík zde předvádí jedinečný artikulační výkon. Takový, že i profesor Nedbal by zaplesal. A nejlépe mu to jde při vyslovování snad nejhorší kletby. Úsloví Mon Dieu je nenápadně pozměněno, kdy místo Mon je použito slovo mord. A milovaný idol Menšíček si dává velice záležet, aby mu tato ohavnost šla pěkně od plic. Jednu rudou pěticípou hvězdu - pentagram - pro filmaře satanisty jako memento. ()
Je třeba přebrat "živnost" a tradici po velkém loupežníku Lotrandovi. A kdo jiný by měl v rodinném řemesle pokračovat než jeho syn Lotrando mladší. Všechno by pokračovalo dál jak má, jen kdyby jeho potomek nebyl takový ňouma, přetrhdílo a budižkničemu v jednom. Převýchova na správného a obávaného loupežníka bude zdlouhavá a pořádně pracná. Studiovou pohádku, která už něco pamatuje, natočila zkušená specialistka na pohádkový žánr Libuše Koutná a do role Lotranda obsadila tehdejšího miláčka národa Vladimíra Menšíka. Pozornost však není po celou dobu soustředěna až tak přímo na něho jako spíše na Lotranda juniora, kterého výborně ztvárnil nedoceněný Milan Stehlík, jehož nadabovaný Vilík ze Včelky Máji byl známější než on sám a jeho herecký um. Cením si, že pohádka nesklouzla do očekávaného konce, udržela si nadhled a v závěru měla jen takové malé morální poslání či spíše postesknutí si z úst profesora zahraného neméně skvělým Josefem Vinklářem. Jedná se o úsměvnou pohádku, která mladší ročníky zřejmě neoslní, má však perfektní herecké výkony a netradiční až originální pojetí v neroztahané stopáži. Mé hodnocení: 80% ()
Reklama