Ame o cugeru hjórjú danči
Réžia:
Hirojasu IšidaKamera:
Kei MačidaHudba:
Umitaró AbeHrajú:
Kana Hanazawa, Inori Minase, Jumiko Kobajaši, Mucumi Tamura, Ajumu Murase, Daiki Jamašita, Asami Seto, Bin Šimada, Nana MizukiVOD (1)
Obsahy(1)
Jednoho osudového léta se parta školáků ocitne v opuštěné budově, která pluje po otevřeném moři. A cestu domů budou muset hledat ve svém nitru. (Netflix)
Videá (8)
Recenzie (11)
Po dlhšom čase konečne dobrý film z produkcie Netflixu, hoci mohol pokojne byť tak o štvrťhodinu kratší (minimálne dvojhodinová stopáž sekne viac kórejským kriminálkam, než japonskému anime). Postavy v priebehu deja dozrievajú a hľadajú cestu k sebe, to najpodstatnejšie sa ale žiaľ udeje možno v poslednej polhodine. Nie je to síce Miyazaki, aj tak sa na to ale pozeralo príjemne. ()
Parta spoluzaku se neplanovane prenese se starym, zdanlive neobydlenym, cinzakem na plavbu po mori. Ale cinzak neni jenom kus betonu, deti jeste rozhodne nejsou specialisti na mezilidsky vztahy, takze plavba je prilezitosti trochu dospet, poznat se, pokusit se napravit stary krivdy a mozna taky sance vyporadat se s minulosti. Slza samozrejme byla, to bych nebyl ja, ale za tu dylku davam o * min. Zase dalsi prijemny prekvapeni z Netflixu. ()
Nekonečná plavba. Dost nudná záležitost, která se hrozně táhne a bohužel se snaží hrát na city random postav ke kterým si za celý film nezískáte žádný vztah či jakýkoliv pochopení. Nebýt to tak "vážně" a být to více magické a vtipné tak by to nemuselo být špatný. Protože ta magie bych řekl že fungovala docela zajímavě a byl to dobrý nápad, stejně tak celá plavba na tom baráku zněla originálně, ale autoři kromě nápadu očividně moc zpracování nezvládli. Škoda. ()
Vím co jsem viděl ale nevím co mi to chtělo říct. Dům na vlnách je pro mě asi nejvíc matoucí anime. Protože věci se tam prostě dějí. Rozumím tomu že je to příběh o bývalých přátelích co k sobě zase hledají cestu k sobě. A vidíme tak místa která pro ně byla v minulosti důležitá. Ovšem to si jen myslím protože film nám nedá žádný náznak toho že by to tak mohlo být. Takže na konci jsem neměl tušení čemu jsem věnoval dvě hodiny času. ()
Takže jsem si v poslední den loňského roku stihla ještě střihnout možná úplně nejslabší film, co jsem v roce 2022 viděla. Těžko bych si představila nudnější děj, otravnější postavy a víc na nervy lezoucí dialogy. Tuším, že to mělo být dojemné... za mě ani trochu nebylo. Dlouhé tak, že jsem měla pocit, že už to nikdy neskončí. ()
Galéria (11)
Reklama