Réžia:
Sönke WortmannScenár:
Rochus HahnKamera:
Tom FährmannHudba:
Marcel BarsottiHrajú:
Johanna Gastdorf, Katharina Wackernagel, Sascha Göpel, Peter Lohmeyer, Mirko Lang, Lucas Gregorowicz, Simon Verhoeven, Samuel Finzi, Birthe Wolter (viac)Obsahy(1)
Je léto roku 1954 a Sovětský svaz pouští ze zajetí německé vojáky, kteří bojovali v 2. světové válce. Je mezi nimi i Richard, otec plachého jedenáctiletého Matthiase, který žije s matkou, sestrou a bratrem v západoněmeckém hornickém městě. Chlapec se upíná k náhradnímu otci, jímž je místní fotbalový hráč Helmut Rahn, který Matthiase "adoptoval" jako svého maskota. Otcův návrat domů po třinácti letech zkomplikuje život rodiny, která se s jeho ztrátou už vyrovnala. Richard, zlomený a odcizený lety zajetí, se jen s obtížemi přizpůsobuje svému okolí. Navíc považuje fotbal za nesmysl a nechápe synovu touhu účastnit se Světového poháru ve švýcarském Bernu, jen proto, že v německém týmu hraje jeho idol Helmut. Chlapcova vášeň pro hru a bojový duch však způsobí malý zázrak - probudí v otcově srdci znovu chuť žít... Film režíroval někdejší fotbalista Sönke Wortmann, který příběhu vtiskl věrohodnou atmosféru. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (2)
Recenzie (35)
Zázrakem je aktuálních 71% pro tento film. Fakt nechápu... 1) Rozblemptaně nepřesvědčivý vztah malého kluka k otci, který se vrátil z ruského zajetí, překoná naivně a kýčovitě zpracované vítězství mužstva západního Německa na fotbalovém mistrovství světa (samo o sobě nesporně zajímavé), aby se divákovi dostalo třešničky na dortu - schematicky a nudně zpracovaného vztahu mezi nadšeným sportovním novinářem a jeho mladou ženou. 2) Podobné filmy se ve své době pyšnily značkou Hergestellt in der DDR. ()
Skvěle natočený film o tom, jak se Německo složitě vyrovnávalo s těžkou situací po druhé světové válce. A jak poprvé od války zažilo okamžik nějakého pocitu vítězství. Ve filmu se objevuje několik dějových linií, hlavní jsou dvě: z pohledu malého chlapce sledujeme, jak se vyrovnává rodina s příchodem otce, který se vrací po mnoha letech strávených v sovětském zajetí a není tak úplně v pohodě. A kromě toho je tu ten národní zázrak - mistrovství ve fotbale: věc, která ne Němce tehdy působila asi jako naše hokejové vítězství v roce 1969. Film samozřejmě hlavně emotivně působí na Němce, ale i já ač Němec nejsem (a nijak zvlášť po tom netoužím), jsem si tenhle film celkem užil. ()
Vítězství na fotbalovém MS v roce 1954 je pro Němce stejně důležité jako pro nás Nagano. Starší ročníky vám o "bernském zázraku" rádi povypráví, ročníky mladší vám poví to samé z druhé ruky. Pro válkou stále zdecimované Německo bylo toto vítězství velmi důležité - znamenalo alespoň chvilkové zapomenutí na denní starosti. Film velmi dobře propojuje příběh fotbalový a příběh společenský - desetiletý hlavní hrdina je kamarád a "nosič balonů" jedné z hvězd mužstva, jeho otec se vrací z ruského zajetí po dlouhých letech. Láska k fotbalu a nenávist k otci se nakonec utkají přímo ve finále mistrovství světa. ()
Domnívala jsem se, že přechytralí sportovní novináři a veřejnost jsou českou specialitou, ale ono je to zjevně všude stejné. Přejděme ale ke snímku samotnému. Nenechte se zmást závažností tématu, jakým je válečné trauma. Bernský zázrak má jediný cíl a to, aby byl milý. Zpočátku sice sledujeme od první chvíle komediální taškařici žurnalisty a jeho neplánované svatební cesty na ms ve fotbale a do toho rodinné dusno s otcem navrátivším se z války. Velmi brzo však lze odhadnout, že veškeré dění směřuje ke šťastnému konci. Propojení německého fotbalového zázraku s vyrovnáváním se s následky války pochopitelně má smysl, působí však ve výsledku docela rozpačitě. Kdyby zůstalo jen o dovedení obou linek k "vítězství", neztratil by film nic ze svého kouzla. Tvůrci se však rozhodli příběhy násilně propojit, v závěru tak dochází k nadměrnému kupení náhod a hladina cukru šplhá strmě vzhůru. ()
Film bol v Nemecku obrovský hit a niet sa čo čudovať. Ak natočia Česi hraný film o Nagane, dopadne to rovnako. Z pohľadu nezainteresovaného diváka a tým pádom väčšieho emocionálneho odstupu mi však film nepripadal v ničom výnimočný, skôr komerčný ako klubový. Záverečný zápas tiež nie je bohvieako nakrútený a zostrihaný. Ale celkovo spokojnosť, napriek mierne televíznemu looku. U mňa čo sa týka vyjadrenia myšlienky a emócií vedie Fassbinderovo Manželstvo Marie Brownovej, keď v závere počúvame prenos z tohto legendárneho finále. ()
Galéria (50)
Fotka © Universum Film
Zaujímavosti (2)
- Snímek získal v roce 2004 německou cenu Lola pro nejlepší hraný film roku. (Indyi)
- Ve filmu se několikrát mihne muž se šroubovatelnými kolíčky do kopaček. Je to Adolf Dassler, zakladatel firmy Adidas. Trenér ho několikrát i přímo oslovuje „Adi“. O bratrů Dasslerových pojednávají filmy jako Adidas versus Puma (2016) nebo Rivalové navždy - bitva o tenisky (2015). (Likan7)
Reklama