Matilda Roalda Dahla: Muzikál

Velmi příjemný překvapení. Od poloviny jsem čekal, jestli nezazní Another Brick in the Wall - nezaznělo - ale finální hudebně/taneční číslo mi Floydy v pohodě nahradilo. Chytrý mash-up muzikálu, toho nejlepšího ze stylizace burtonovek a Paddingtona, plus několika dospělejších filmů, který na správných místech dokáže vzít za srdíčko, rozesmát i vystrašit. (10.01.2023)

Tim Minchin měl u mě respekt už z předchozí doby (ostatně byl velkým důvodem, proč jsem se na to podíval). Teď má ale ještě větší respekt. Chytlavé písně doprovázené ještě chytlavějšími "videoklipy" - School Song dokáže geniálně zopakovat celý svůj text, Revolting Children má skoro až absurdně kvalitní choreografii (dost pomáhá i kamera), Naughty pak rošťácky dojemné. Původní filmovou Matildu jsem možná kdysi viděl, ale už si nic nepamatuji, o existenci muzikálu jsem neměl tušení. Kromě písní a všeho kolem nich a b-plotu vyprávění Matildy však není tolik o co stát. Možná ne pro mě, ale pro někoho určitě ano. (21.01.2023)

Spracovať divadelný muzikál do filmovej podoby naozaj nejde len tak. Aj keď máte v rukách veľmi silnú predlohu. Presvedčil sa o tom Stephne Chbosky minulý rok a zisťuje to aj Matthew Warchus tento rok. Matilda totiž trpí tým, čím trpeli aj filmoví muzikáloví Producenti - režírovať divadlo a režírovať film sú dve odlišné veci a niektoré veci, ktoré fungujú pred publikom nefungujú na veľkom plátne (a naopak). Nie každý je totiž Rob Marshall a nie každý muzikál je Chicago. Zopár solídnych hereckých výkonov (zábavná Emma Thompson, citlivá Lashana Lynch) a rýchle tempo z toho spravili aspoň pozerateľný film. Tretia hviezdička by bola za predlohu, ale z filmárskeho hľadiska je to skutočne na dve. (25.12.2022)

Celkem nedávno jsem viděl vůbec poprvé DeVitovu Matildu, která na mě zapůsobila veskrze průměrným dojmem, a tak jsem byl zvědavý, jak bude tento námět vypadat v modernějším a muzikálovém balení. Mám rád Emmu Thompson, ale musím přiznat, že mi do role ředitelky Trunchbull sedla více Pam Ferris, protože působila více despoticky a uvěřitelně - u Thompson, která sice svou roli zahrála dobře, bylo zkrátka vidět, že je více poupravená, navíc ji má člověk spojenou spíše s kladnými postavami (jako Nanny McPhee se též změnila k nepoznání, ale do role, která k ní více pasovala). Představitelka malé Matildy byla fajn stejně jako kdysi Mara Wilson, podobně i Lashana Lynch coby slečna Honey. Vedle toho se mi líbilo, že byly příběhy Matildy a slečny Honey více propojené a tím jejich setkání působilo více osudově. Co bych ale ještě nové Matildě vytknul, je její stopáž, která mohla být rozhodně kratší, zároveň bych i ubral na zpěvu ve scénách (ano - i přesto, že jde o muzikál). P. S. "I hate pigtails!" (01.01.2023)

Suverénní, hravé a s naprosto přesně vystiženou Dahlovou nadčasově střihlou "la résistance contre les adultes" poetikou. Muzikálový háv tomu sedne až nečekaně přesně, což by jeden neřekl ani v těch nejdivočejších snech... Přeci jen co může být papírově odpudivější než muzikálová předělávka dětské klasiky, kde většinu partů zpívají prvním stupněm povinní. Všichni si to ovšem užívají na maximum. V čele s Thompsonovou, která tomu nasazuje korunu, nasazuje korunu, nasazuje korunu nebývalým způsobem. A že s ní třináctiletá Alisha naprosto drží výkonem krok, je nepochopitelná záhada. Film "paddingtonského ražení" pro celou rodinu (česká verze se povedla), který i největšího brblajícího dospěláckého morouse "proč ta děcka sakra zpívají" energií strhne natolik, že na konci si u "Revolting Children" bude pobrukovat s přiblble spokojeným úsměvem na rtech i on. (26.12.2022)