610 metrů nad zemí

Fajn nápad, slušný vizuál, ale scénář a střih školácký. Vztahové klišé, strašné fyzikální hlouposti a v nejvypjatějších scénách přeskočené klíčové momenty v pohybu při zdolávání překážek. To mi na filmu vadilo více, než že ty inženýrky v honbě za signálem nenapadlo uchytit mobil na dron. So stupid. Ale faktor závratě výživný, mnoho diváků to ani nedá. Na domácím kině s velkým screenem fyzický zážitek s pocením, podobný Free Solo. (18.09.2022)

Šílenost, u které jsem místy myslel, že to nedokážu dokoukat, jak moc to bylo fyzicky nepříjemné. Jenže neznat konec bych nevydržel, protože to bylo současně tak nesnesitelně napínavé, že jsem prostě musel vidět, jak to dopadne (v tomto ohledu mě trochu zamrzelo, že jsem finální rozuzlení odtušil dopředu, a předvídatelných momentů tam bylo víc, např. s tím supem nebo lidmi v karavanu). U takového filmu se asi nelze vyhnout tomu, že vám ve scénáři uteče pár nelogičností, takže jsem nad nimi celkem mávnul rukou (nejvíc mě asi zarazilo, že dívky nikomu nedaly předem vědět, kam jedou, a že je nijak neznervóznil technický stav žebříku, když po něm lezly nahoru), a místo toho jsem se nechal ohromit tím, s jakým málem si film vystačil a jak věrohodně to celé působí (byť třeba to dobíjení dronu mi přišlo jako strašný nesmysl). Naposledy mě podobným způsobem rozsekala možná Díra, ale tenhle film s ní stejně asi nesnese srovnání, protože tak drásavou iluzi závrati jsem u filmu snad ještě nezažil (a to dokonce ani před lety v Imaxu u Muže na laně). Vlastně ten film nenávidím za to, jaké peklo mi připravil, a už se k němu rozhodně nechci nikdy vracet, ale k tomu geniálně jednoduchému námětu prostě nemůžu už z principu necítit respekt. (18.09.2022)

Příběh o tom, kterak sebelítostivá a sebestředná kravka, za pomoci její narcistní a tupý kamarádky dospěla (snad). Dvě "Yas Queen", za neustálého hlaholení "jsi úžasná", "dokážeš to", "můžeš být čímkoliv chceš", "whooooa", vylezou na nejvyšší stožár na světě, aby si když uvíznou nahoře, pouštěly videa na telefonu, vysedávaly tam bez držení jak na pikniku a občas si sundaly podprdu nebo boty. Páč v šesti stech metrech ve volným prostoru je jen takovej slabej větřík, co vám leda tak rozfoukne ofinu. Navíc holky jsou hardcore freestyle horolezkyně, který předvádějí triky, že tuhne krev v žilách. :-) Zvrat ke konci je fakt pěknej, finální řešení situace taky potěšilo, celkem to šlape i při tý zbytečně dlouhý stopáži. Že je to nelogická, nesmyslná a neuskutečnitelná pí*ovina, to je věc druhá. Ale woman power, baby, no ni? Ovšem to celkový poselství v poslední minutě filmu se mně líbilo: "Život je krátký, a tak ho žij naplno. Nekéruj si na tělo kokotiny, nelez kam nemáš, radši buď se starým doma a něco uvař (teda je jednadvacátý století vlastně, takže: něco si uvařte). A nežeň se s černochama, jsou to ludry." Btw.: Ten nejvyšší, šest set metrů vysokej stožár fakt stál v Polsku, ale spadl, páč ho neudržovali a sfókl ho vítr. A ty kotevní lana, bejvaj až ke špičce stožáru samozřejmě, ne jak ve filmu. (07.09.2022)

Nic pro lidi s Akrofobii. The Fall má celkem jednoduchou premisu. Dvě mladé dívky se společnou minulostí, kde jednu z nich postihla tragédie, si vyrazí na neškodný výlet, na jehož konci je 600 metrů vysoká televizní věž. Co by se tak mohlo pokazit?  Kdo zná trošku žánr nebo respektive subžánr ví, že se pokazí úplně všechno a vlastně začne boj o přežití na vrcholku hodně vysoké věže, která je, jak jinak hodně stará a hází dívkám klacky pod nohy, kdykoliv to jde. Největším kladem filmu je rychlé tempo. Začátek si odbije krátkou, leč povinnou seznamovačku a za 20 minut už stojí dvě hrdinky před svým životním lezením. Od této chvíle je to neustálý nervák. Film odsýpá, hodiny utíkají a oběma slečnám dochází síly, voda i nápady jak se z téhle šlamastyky dostat.  Další věc, která potěší je, že scénář není jen obyčejná survival jednohubka, ale očividně si někdo dal práci s několika nápady a tak je ve filmu obsaženo docela dost zajímavých scén, včetně jednoho sympatického zvratu. Samotné záběry jsou natočeny hezky a některé úhly kamery mohou lidem se strachem z výšek způsobit menší ublinknutí. Proto doporučuji kýbel k posteli. Herečky jsou sympatické a vlastně i jejich chováni mi přišlo docela logické a nemusel jsem u filmu nadávat, jaká hloupá rozhodnutí se tam dějí. Až na jednu scénu, kde jsem málem rozbil monitor, si vlastně nemůžu stěžovat.  Verdikt: Dvě kamarádky se rozhodnou, že si vylezou na 600 metrů vysokou věž. Bohužel se však pokazí vše, co může a tak jsou odsouzeny k boji o přežití s minimálními šancemi. Svižné tempo, sympatické postavy a nepříjemné úhly kamery dělají z filmu v rámci žánru obstojný nervák, který určitě neurazí a nejeden nehet zůstane neokousaný. Do toho si přidejte trošku té brutality, pár zajímavých nápadů a příběhových kliček a vyleze Vám slušná podívaná na večer. (04.09.2022)

Reziser Scott Mann /Turnaj zabijaku, Linka c 657/ natocil svoj dalsi film, v poradi uz stvrty. U tretieho filmu  sa rozhoduje, ci  bude z rezisera nieco, tu na  to vyzeralo dost biedne. Su tu uzivatelia, ktorym sa film pacil, to jo, no vseobecne pochybujem ze ide o dalsieho talentovaneho rezisera. Nie je totiz dobre zacinat  hned prvym kvalitnym filmom ako povedzme Matt Reeves, lebo potom su ocakavania zbytocne vysoke a reziser casto sklame. Potom sa zla reputacia len tazko da napravit. ja osobne mam akrofobiu, no dokazem s nou uz pracovat. Tie dve herecky  - hm, tu som si isty, ze   ani jedna z nich nebude novodoba Rita Hayworth pripadne moja oblubena Gloria Swanson. Dost casto prehravali a dialogy  tvorili len vatovo plane plky. Za tu neprijemnu drsnu uzkost dam slusne tri spunty  68 % (15.09.2022)