Můj otec, kníže

[KVIFF 2022] Trochu jsem se bál, že uvidíme bezduchý pomník. Ona byla však objektivita zajištěna ze strany, ze které by se to nejméně čekalo. Dcery samotné. Ta nenechává nit suchou a ví kam na otce mířit. Je to dokonce i dokument záhodný v tom, že jasně popisuje, co a jak, tedy můžeme mluvit o klasické a dle mě skvělé formě. I když občas máme mikro pasáže , které drhnou až přes ty větší jako třeba neobjasnění rodinných věcí a další aspekty, které vtom dělají trochu guláš. Pan kníže přiblížen byl. V něčem trochu trhaně, ale rozhodně ne špatně napřímo. (10.07.2022)

Ve Varech mi to uteklo, takže jsem byl rád za možnost zajít na to do kina až teď, a rozhodně nelituji, protože mi to přišlo jako skutečně přínosný film. Jednak je to natočené zajímavým způsobem, kdy je to nečekaně osobní, místy až dojemné, a člověk si u toho mj. říká, jestli je to skutečně dokument o Schwarzenbergovi, nebo o jeho dceři (což ale není výtka), a jednak si tam jde podle mě najít mnoho látky k přemýšlení i o vlastní rodině a celkově o životě. Btw. příjemně mě překvapilo, že je to celé v němčině, to jsem předem nevěděl, a pak to ve mně taky rozjitřilo starou lítost nad tím, že KS tenkrát nevyhrál ty volby, což mě nikdy nepřestane mrzet. (05.11.2022)

Dokument je natáčený na rodových místech se věnuje polituce jen z menší části. Lila často pozornost kamery obrací na sebe a zavzpomíná. Na dokumentu je nejzajímavější odstup mezi ní a "strašlivě přísném otci". Jak dva cizí lidé. "Nikdy jsme jako rodina nejeli na odpočinkovou dovolenou" posteskne si Lili nad neustálou horečnatou aktivitou otce. Přitom její vlastní dcera o ní říká, že je studená. "Majetek je povinnost, ne si užívat" říká ji kníže. Dceři řekne "zdědila jsi chaotičnost, víc peníze vydáváš než vyděláváš a ráda chodíš nevyšlapanými cestami". Na její otázky odpovídá v bonmotech a všeobecných pravdách. Lili poctivě zmíní své narkomanské období, kdy odnášela rodinné věci do zastavárny. Jakoby v dokumentu nehledala cestu k otcovi, ale dělala povídáním vlastní pychoterapii. Ukazuje svůj odstup k aristokracii. Zmíní se i bolestivá nevěra a následné narození nemanželského syna knížete a ošklivý úraz na lyžích. Další nové neznámé věci se v dokumentu nedozvíme a kníže se opět emočně neotevřel. (15.01.2024)

Plakát filmu využívající „punkovou“ prezidentskou kampaň Karla Schwarzenberga je značně zavádějící, neboť prioritně jde o intimní rozhovor dcery s otcem. Na konceptu mluvících hlav Lila Schwarzenberg rozkrývá komplikovaný vztah se svým tatínkem, který charakterizuje odtažitost. Nejsilnějšími momenty jsou scény, ve kterých otce konfrontuje s natočenými scénami vlastních komentářů o jejich citově vyprahlém vztahu. Oceňuji i linii reflexe dědictví Schwarzenbergů a jejich osudy za druhé světové války a éry komunismu. (31.10.2022)

Více než životopisný dokument jakási autopsychoterapie. A lehké snad ani ne nespravedlivé vyřizování si účtů se slavným otcem poskytuje přes veškerý nepříjemný trochu afektovaný a subjektivní zápal Lily trochu jiný, rozhodně ne vždy pozitivní, ale celkem plastický obraz mého veleoblíbeného aristokrata a politika, jenž stál vždycky zajímavě rozkročen mezi hodnotovým konzervatismem a politickým liberalismem. Motivy rodinného odcizení ve slavných rodinách a absence empatické rodičovské lásky vedoucí k pochroumaným duším jsou věcí běžně známou, ale zároveň po odkrytí závoje soukromí v kontrastu s veřejnou popularitou vždy svým způsobem fascinující. Škoda, že šlo vlastně jen o duel, duel tlačený jednou stranou, tj. samotnou autorkou, která v některých chvílích až jakoby absurdně zpovídala sama sebe - chyběly mi pohledy dalších aktérů minimálně z rodinného prostředí. (27.04.2023)