Obsahy(1)
Žárlivý muž Jiří Karásek (M. Horníček) vtrhne do bytu Jaroslava Holoubka (M. Kopecký) a hledá svou ženu. Dostal totiž anonym. Holoubek sice ukryl do skříně svou přítelkyni, ale není to Karáskova manželka. Skříň je vadná, nejde otvírat. Holoubek napsal anonym sám, aby dostal do bytu vedoucího závodu, který skříně vyrábí a na reklamace neodpovídá. To však není jádrem zábavného výstupu. Divákovi se především dostane vtipné jiskřící improvizace obou herců, kterou proloží tancem „pas de deux“ na melodii písně Anči sviť… (Česká televize)
(viac)Recenzie (30)
Přišlo mi to dost trapné a velmi málo vtipné. Ty humorné zvraty v dialozích působí dětinsky a stylem "sranda za každou cenu." Horníček je podle mě podobně zoufalej a nepovedenej klaun jako například Josef Dvořák; oba se hrozně snaží, ale vtipné to opravdu není; o to víc se ale oba prožívají. Závěrečný tanečky jsou vyloženě výtvor choré mysli. ()
Kde jsou ty časy... 1) Napsal 37letý Vladimír Dvořák, režírovali 30letý Ján Roháč a 41letý Vladimír Svitáček a exhibovali 44letý Miroslav Horníček a 40letý Miloš Kopecký. Nelze pominout._____ 2) Každý má dva dědečky? To znamená, že je dvakrát více dědečků než lidí. ()
Sice zručně natočený skeč, hvězdné herecké obsazení, ale přesto je to v podstatě víc nudné než zábavné. Dialog Horníčka s Kopeckým je napsán Vladimírem Dvořákem ve stylu forbín V+W, ovšem když dva, respektive čtyři dělají totéž, nemusí to být totéž. A zde se to opravdu moc nepovedlo. V+W byli zkrátka nenapodobitelný originál. Občas sice zazněla nějaká vtipnější replika, která nepůsobila tak nuceně a křečovitě jako většina ostatních, ale nejvíc mě zaujala taneční kreace, kterou myslím Horníček s Kopeckým později zopakovali v některém z televizních Silvestrů. Jinak jde o spíše komunální "humor", jímž se Dvořák zřejmě už "zastřeloval" na pozdější populární Televarieté s Bohdalovou, která byla za socialismu vděčným konzumním vrcholem laciné televizní zábavy pro široké vrstvy pracujících. ()
Velmi dobrá televizní mikrokomedie se skvělým slovním humorem a vtipnými slovními hříčkami i dvojsmysly, což bylo po celý život typické zejména pro Horníčka. "Jakto, že jí tykáte?!" A co když je v er ó há?" Mnohé mladší generace si asi již nevzpomínají na socialistickou organizaci ROH, ve které byl (dobrovolně povinně) prakticky každý, a soudruzi si tam tudíž mohli tykat... Geniální Ján Roháč, hlavní tvůrce kvalitní televizní zábavy 60. let, a Vladimír Svitáček, který často tvořil pro Miroslava Horníčka, jsou mj. spoluzakladatelé slavné Laterny magiky a jejich tvůrčí spojení bylo vždy zárukou skvělé zábavy. ()
Již jména tvůrců jsou zárukou nejvyšší kvality. Očekávání, která jsou takto vzbuzena, se bohatě zhodnocují vlastním obsahem. Univerzální herec - zdaleka ne "pouze" komik - Kopecký a bytostný autorský klaun Horníček, v jistém ohledu Werichova varianta k emigrovavšímu Voskovcovi, se překonávají v brilantně vedených, vysloveně lahůdkových dialozích. Zdánlivá konverzační minikomedie je současně účinnou výpovědí o dobovém stavu tehdejší komunistické společnosti (zmetková skříň, motiv žárlivosti). To tehdy, uprostřed poslední přednormalizační vlny politických procesů, bylo možné. Za zmínku stojí i mistrovské dějové zvraty. A to všechno na ploše "pouhých" dvaceti minut. Tolik děje, tolik napětí, tolik nápadů, tolik invenčního herectví! I hříčka se může dotknout věčnosti. ()
Galéria (4)
Fotka © Česká televize
Zaujímavosti (2)
- Námět ke hře dodal syn Miroslava Horníčka, Jan Horníček. (sator)
- Ženské kostýmy pro závěrečný hudební výstup byly použity i v klipu Marnivá sestřenice. (czerny)
Reklama