Tenmasó no sanšimai

Dopředu jsem si o filmu nic nezjišťovala – stačilo mi, že trailer působil, jako že půjde o rodinné či obecně mezilidské vztahy, a že ve filmu hraje Nónen Rena (neboli Non). Jaké pak bylo moje překvapení, když se krátce po začátku filmu ukázalo, že jde o fantastický a trochu mysteriózní námět! Rychle jsem se tedy přeorientovala na tu nově nastolenou premisu a začala vnímat film jiným pohledem, odpoutaným od reality. Námět sám o sobě byl dobrý, vzhledem k tomu, že neotřelým způsobem odkazuje na zemětřesení a tsunami v Tóhoku (2011) a věnuje se tématu vyrovnání se s onou tragédií. Co mi naopak divácký zážitek kazilo, byla přepísklá stopáž a určitá překombinovanost – obzvlášť závěr je tak natáhlý, doslovný a přeplácaný, až to bolí. Zdá se, že režisér a scénárista možná neměli tak úplně soudnost. Bohužel to způsobuje, že konec filmu je „rozbředlý“ a postrádá tak patřičnou důraznost. Zároveň mi místy vadily některé uřvané hysterické scény, ale uznávám, že vzhledem k tomu, že postavy příběhu jsou vesměs ztracené duše s vnitřními mindráky a nedořešenými záležitostmi, tak je to do určité míry pochopitelné. Co se týká samotné Non, obzvlášť takto krátce po premiéře jiného jejího filmu (Sakana no ko) to působí, jako by si zopakovala v podstatě stejnou roli a zkrátka jenom navázala z jednoho natáčení na druhé. Na to, jak moc se mi líbila právě v Sakana no ko, tady mě to trošku zklamalo. Když přemýšlím zpětně, poprvé jsem viděla tuto herečku před několika lety v Kuragehime, kde hraje holku posedlou medúzami, zároveň jsem si vědomá toho, že ještě předtím prorazila právě v roli lovkyně mořských ježovek v seriálu Amačan (který jsem bohužel zatím neviděla). Ve výsledku mi z toho tedy vychází, že spojení s mořským světem a mořskými živočichy se pro ni stalo jakýmsi trademarkem. Ale nemyslím si, že se to hodí vkládat do každého filmu. V tomto filmu mi všechno to cvičení delfínů a hrátky s delfíny přišly tak nějak mimo mísu. Pokud jde o energický a bezelstný styl herectví Non, tak ten mi je ve skutečnosti osobně velmi blízký a rozhodně má můj obdiv, ale když se k tomu přidá ještě to spojování role s mořským životem, tak najednou to už všechno působí nějak stejně a to je právě škoda. Tady mi ti delfíni v rámci filmu přišli opravdu samoúčelní – jako by je tam dodali právě jen proto, že hlavní postavu hraje Non. V celku vidím tento film jako průměrnější dílo, které je zatížené zbytečným balastem a zbytečnou stopáží. Kdyby byl koncentrovanější, kratší, a soustředil se možná na menší množství postav, mohl být výsledný dojem lepší. (Viděno 30.10.2022 v kině Aeon Cinema, Okayama.) ~(3,1★)~ (13.11.2022)