Pamfir

Producentka Sasha Kostina uvedla ve Varech film slovy, že možná pomůže lépe pochopit, co je vlastně ukrajinský národ zač. A skutečně, touhle optikou se jedná o fascinující pohled pod povrch východoevropské mentality se vším, co k tomu patří – důrazem na tradice, rodinu, hrdost, ale i s transgenerační mizérií, zkorumpovaností a kriminalitou představující jedinou aspoň zdánlivou šanci, jak se z marasmu vymanit. Snímek přitom nabízí i vizuálně vtahující a podmanivý příběh o vesnickém hromotlukovi, který by pro svou rodinu udělal vše – a nic jiného mu zřejmě ani nezbývá. Připočtěte dlouhé záběry založené na propracovaných kamerových jízdách, nenásilné zakomponování humoru a v neposlední řadě taky poučení, jak lze alternativně využít prášky na podporu erekce – a vychází z toho jeden z nejzajímavějších klenotů letošního festivalu. (07.07.2022)

Předvedení násilné moci, do které je zapletena celá vesnice je uhrančivé, ale za cenu zmrzačení charakterů postav. - Hned po promítání jsem byl naprosto unešen, nejen proto, že během války vznikl kritický film ikdyž byl hotový před začátkem války, ale hlavně se týmu povedlo vytvořit smršť neblahých očekávání jež mne protáhla příběhem ani jsem nevědėl jak. - S časem mne ovšem rozčiluje čím dál víc příliš hrubá konstrukce vyprávění. Postavy doslova nemají vnitřní život. Do určité míry nemá aktérství nikdo ve filmu. Hrdina protože je naprosto průhledný stroj-světec, jen sleduje svá pravidla jednání jak stroj a spor tak může vzniknout jen mezi ním a okolím, vesničany. Ti zase nemají, žádná pravidla - jsou to black boxy jež jednají v podstatě bezdúvodně k jednání dodají až ex post důvod, který jejich charakter do té doby neměl - od syna jenž zapálí kostel aby řekl, to pro lásku k tobě tatínku, přez matku hrdiny jež přivolá pohraničníky na hrdinu protože naráz dostala strach o příbuzného, kterého léta podporuje v pašetáctví po antagonistu jenž se se potřebuje zeptat dětí zdali má hrdinu potrestat. (06.07.2022)

Sociální drama z prostředí ukrajinsko-rumunské hranice s nádechem krimi, neboť vypráví o pašerácích. Hlavní hrdina to na svých bedrech táhne, co může, přesto se mi ale vývoj příběhu nezdál úplně přesvědčivý (zvlášť momenty bezprostředně vedoucí k závěrečné tragédii jsou vyloženě random). Díky řemeslu a hereckým výkonům je to solidní festivalová výplň, ale zároveň nic, co by se zarylo do paměti. (56th KVIFF) (10.07.2022)

Vskutku reálne natočená dráma z prostredia západoukrajinských pašerákov, ktorá prináša celistvý pohľad na životné reálie miestnych obyvateľov, ich zvyky, kultúru a postoje. Hlavný hrdina si ide svoje a ostatní mu len sekundujú, takže minimálne herecký výkon hlavného hrdinu stojí za pozretie. Škoda len, že je tu dosť veľa vaty, ktorá trošku podrývala celkový feeling zo snímku. Ako festivalovka fajn, ale nie je to pre každého. 60 % (04.10.2023)

Vizuálně skvělé, má to výbornou atmosféru a z hlavního hrdiny charisma fakt přímo stříká, ale postavy se podle mě chovají děsně nelogicky, nejdřív něco řeknou a pak udělají naprostý opak, navíc ta osudovost "nemáme jinou možnost, takhle to prostě musí být" je podle mě spíš vynucená scénářem, než že by postavy reálně jinou možnost, jak situaci řešit, fakt neměly. (05.07.2022)