Pamfír

Sociální drama z prostředí ukrajinsko-rumunské hranice s nádechem krimi, neboť vypráví o pašerácích. Hlavní hrdina to na svých bedrech táhne, co může, přesto se mi ale vývoj příběhu nezdál úplně přesvědčivý (zvlášť momenty bezprostředně vedoucí k závěrečné tragédii jsou vyloženě random). Díky řemeslu a hereckým výkonům je to solidní festivalová výplň, ale zároveň nic, co by se zarylo do paměti. (56th KVIFF) (10.07.2022)

Vizuálně skvělé, má to výbornou atmosféru a z hlavního hrdiny charisma fakt přímo stříká, ale postavy se podle mě chovají děsně nelogicky, nejdřív něco řeknou a pak udělají naprostý opak, navíc ta osudovost "nemáme jinou možnost, takhle to prostě musí být" je podle mě spíš vynucená scénářem, než že by postavy reálně jinou možnost, jak situaci řešit, fakt neměly. (05.07.2022)

Zdejší synopse k tomuto filmu zní trochu honosněji, než Pamfír ve skutečnosti je. Pro mě je to opět jeden z těch méně výrazných zážitků, které sice budou někde vzadu v hlavě, ale detaily se mi už pomalu, ale jistě vytrácejí. Nebylo to totiž nic, do čeho bych se uměla vžít. Je to prostě taková sonda do života pašeráka na venkově u ukrajinsko-rumunských hranic a zobrazení jeho pletek do špinavého byznysu. Scénář se snaží zvažovat i rodinné hodnoty, emoce, čest a ukrajinskou mentalitu. Pro mě to bylo nějakým způsobem ale málo a nevěděla jsem co po mně tvůrci chtějí, abych si odnesla. KVIFF 2022 (20.12.2022)

Ten všemi vychvalovaný "charismatický" hlavní hrdina mi teda byl trochu protivnej. Jako největší přínos vnímam tu epizodu s pašováním cigár, který mi umožnila kouknout trochu pod pokličku, jak obyčejně vlastně dnešní převaděči pracujou. Jinak taková ta klasika: korupce, místní kápo, sklopený oči...do který tvůrci přidali špetku takovejch těch trochu ušmudlanejch tradic (masky, tancování...tentokrát fakt nudně). Celý to bylo z mýho pohledu takový zkratkovitý, naivní, trochu nevyzrálý. #kviff56 (60%) (09.10.2022)

Producentka Sasha Kostina uvedla ve Varech film slovy, že možná pomůže lépe pochopit, co je vlastně ukrajinský národ zač. A skutečně, touhle optikou se jedná o fascinující pohled pod povrch východoevropské mentality se vším, co k tomu patří – důrazem na tradice, rodinu, hrdost, ale i s transgenerační mizérií, zkorumpovaností a kriminalitou představující jedinou aspoň zdánlivou šanci, jak se z marasmu vymanit. Snímek přitom nabízí i vizuálně vtahující a podmanivý příběh o vesnickém hromotlukovi, který by pro svou rodinu udělal vše – a nic jiného mu zřejmě ani nezbývá. Připočtěte dlouhé záběry založené na propracovaných kamerových jízdách, nenásilné zakomponování humoru a v neposlední řadě taky poučení, jak lze alternativně využít prášky na podporu erekce – a vychází z toho jeden z nejzajímavějších klenotů letošního festivalu. (07.07.2022)