Medveď - Série 1

Ze začátku jsem úplně nevěděl, co si myslet, je to takový dost dezorientující, a celkem trvalo, než jsem začal mít pocit, že ty postavy aspoň trochu znám. Ale po té předposlední epizodě, která stihne, to co film Boiling Point, efektivněji za dvacet minut, nemůžu jít s hodnocením níž. Jeremy Allen White je perfektní protagonista. Jen ten název je takovej nijakej. (06.11.2022)

1. série: Z tohoto mám takové mixnuté pocity. Ten rozjezd na mě byl asi moc hektický a uřvaný, a ač jsem v kuchyni dělala a mám představu o tom stresu, až takhle hustý to tam nikdy nebylo. Umím si ale představit, že tohle je někde normální realita a tím, že mám ráda gastro žánr, postupem času už jsem se s postavami trochu začala sžívat. Paradoxně mě to nejvíc chytlo až když se to chýlilo ke konci. Je škoda, že ty postavy jsou záměrně takhle nedostupné, a proto věřím, že to bude hodně o diváckém názoru. Příběh to má jen takový okrajový, aby to právě nebránilo v sondování mezi kuchyňským personálem a sledování jejích práce. Ten závěr byl asi tím nejsilnějším, co seriál nabídl, a proto jsem v pohodě otevřená druhé sérii, které dávám velkou šanci, že se mi bude zamlouvat ještě víc. (28.08.2023)

Jíme pro to abychom žili a nežijeme pro to abychom jedli. Tak to už dávno neplatí!  Z gastronomie je fenomén, móda, byznys. Staví se na úroveň umění, což mě asi vytáčí nejvíc. Je fakt, že do galerie zamíří málokdo, ale najíst se musí každý. A že je Medvěd i o něčem víc? Tak to se dozvím až ve druhé sérii. (06.10.2023)

Zákazníci žádní kravaťáci. Žádná franšíza, ale podnik, který vedlo už několik generací. Na sendvič s hovězím tady slyší. Každopádně nevím, zda po dni v práci plném nejrůznějších problémů potřebuju sledovat uječené kuchaře, kterým se pořád něco nelíbí, celé je to zaskládané nadávkami a úzkostnými stavy. Mladý Carmen platí za úspěšného šéfkuchaře, který se rozhodl oživit zapadlou a umaštěnou restauraci, kterou po starším bratrovi převzal i s dluhy. Je tu třeba cynická a ambiciózní kuchařka Sydney, která chce do absolutního chaosu vnést nějaký řád, zkušenější Tina, která nehodlá mladé pískle poslouchat, či věčně oponující Richie. Pro mnohé je ale tenhle kuchyňský šum drogou a jakousi přirozeností. Hrozně těžko jsem si nicméně k postávám hledal alespoň úzkou cestičku. Ústřední Jeremy Allen White jede na dřeň s emocemi. Svůdným půvabem jídla je fascinovaný. Kamera nejen jeho nachází v obtěžujících detailech, uspokojení z hotového jídla střídá frustrace i arogance, snáší urážky i sám je rozdává. Často se omílá nedávný Boiling Point o chodu jedné vytížené restaurace. Výsledek byl svěží, realistický, skvěle zahraný a do puntíku rozplánovaný. Ovšem zatímco tam byla konfrontace personálu dramatická, tady je místy otravná. Protože křivdy minulosti, protože chaotické vedení, protože toxický tým kolegů, protože rozpad elementární slušnosti... druhou sérii si nechám ujít! (02.02.2023)

To prostředí busy kuchyně mi spouští PTSD. Sice jsem v podobném prostředí pracovala, ale naštěstí ne v centru Chicaga, kde evidentně výlohami lítají kulky a za každým kontejnerem se kšeftuje s drogama. Chápu tak 80% dialogů, ten místní slang mi jde místy druhým uchem ven... Ale je to fajn, pořád čekám, kdy už se za tou linkou konečně pozabíjej. (19.08.2023)