První krev

Upírská lesbická teen romance zní jako recept na pořádný průšvih, ale ono to funguje! Ano, hlavní hrdinové jsou v patřičné věkové kategorii. Řeší se, kdo je skutečnou stvůrou. Objevují se odkazy na Romea a Julii včetně doslovných citací... Ale kostra příběhu je solidní a to okolo v mnoha ohledech osvěžující. Na jedné straně rodiče, co se po dvou dekádách stále milují. Na druhé nevlastní matka, o které zjistíte, že je nevlastní až když se synovi připomene minulost- a ani poté se mezi ním a zbylými dětmi nedělá rozdíl. Nástin zajímavé mytologie upírů. Teplý nejlepší kamarád nevyznívá jako takové klišé, protože hlavní hrdinka je taky na stejné pohlaví. Žádný obligátní proslov o rasových rozdílech ačkoli se setkáme s vícero smíšenými páry. Žádné americké kecy o "komunitě"- náznaku se dočkáme jen ve chvíli, kdy se město děsí návratu příšer a jedna cvaklá máti utvoří facebookovou skupinu na jejich likvidaci (a ano, pomyslný vypravěč s ní jedná jako s nepříčetnou). Docela zamrzí, že pokračování nebude. Kdyby se naplánovala další sezóna či dvě tak, aby se příběh uzavřel, ráda bych se podívala jak to zaonačí s upířím marnotratným synem a jeho psychopatickým dvojčetem. A jak se s ním a jeho čarodějnou milou k*rva zná máti upírobijka?!  Za zmínku stojí i úvodní píseň, která mi- jakožto zástupkyni Twilight generace- přijde absolutně k popukání a je patřičně krátká, jednoduchá, stupidní a chytlavá, aby mi bylo předem jasné, co nedostanu z hlavy následujících pár týdnů. (23.10.2022)

První díl mě zaujal námětem a originálním zpracováním. Jenže tohle pro mě nebude seriál na který koukám, ale potichu, aby o tom nikdo nevěděl. Po druhém dílu zjišťuji, že to není úplně pro mě. Ale nejsem tupoun, tak nedám odpad po dvou dílech, abych si dokázala svůj nesmírný intelekt. To si seriál nezaslouží. Třeba se k němu jednou vrátím :) (07.07.2022)

Seriál není nijak extra super, ale o to je zajímavější z hlediska, jak je postavený. Netflix naplní a přeplní všechny kvóty - rasové, sexuální orientace a dokonce magických bytostí. Takže platonický lesbický vztah hlavních představitelek je v kontrastu z nenávisti mezi rodinami (Romeo a Julie) a nenávist namířená proti monstrům od běžných obyvatel. Scéna kdy se položí na trávník deky v pietním okamžiku a sednou si různě nekombinované páry je zcela wtf. Takže milujte se, zabíjejte se a i upír může milovat. Moc se mi líbí písnička z úvodních titulků:  “The Zombie Song” od Stephanie Mabey. (11.06.2022)

Amatérismus pro nenáročného amerického diváka. Hlavně, že je to herecky rozmanité. Stejnobarevné páry jsou pomalu zakázané a scénář byl vyhozen jako zastaralá pomůcka k tvorbě děje. Není tam žádná líbivá postava, protože každý nenávidí každého. K tomu všemu je třeba bojovat proti příšerofobii, protože je to nefér k hlavní hrdince. (24.06.2022)

Klasická blbina mířená na teenagery, která je ale svým způsobem i zábavná. První krev rozhodně nenabízí nic originálního. Je to klasický příběh o zakázané lásce, který je ale zabalen do upíří tématiky. S hlavními hrdinkami nemá nikdo pochopení a chtějí je přetvořit v ty správné slečny, tady konkrétně v upírku, jež bude dělat čest své rodině, a lovkyni nemilosrdně zabíjející všechna monstra, přičemž se nikdo neptá, co by chtěly samotné dívky. Zkrátka dokonalý recept, aby se v postavách viděl každý puberťák, protože ruku na srdce, také jsme v té době měli často pocit, že nám nikdo nerozumí. Na zvolené cílové kategorii v podstatě nevidím nic špatného, problém je spíše v detailech. Často tu slyšíme o historii, složité upírské politice či pravidlech cechu lovců. Informací tu máte zkrátka mnoho, přesto z nějakého důvodu nedostanete pocit, že byste sledovali funkční svět. To způsobuje primárně fakt, že to není soubor pravidel, ne kterém by se mohlo stavět, ale čisté střípky jen tak na oko, které do sebe ale zkrátka nemohou zapadnout, pokud si je pokusíte zpětně poskládat. Jeden příklad za všechny je, že v tomto světě očividně vědí o existenci upírů, nebo alespoň to vyplývá z posledních epizod. Neexistuje tu ale žádná speciální vládní či městská organizace, která by byla prevencí před monstry. Dalším kůlem do srdce seriálu je pak samotná audiovizuální forma zpracování. Většina scén je natočena až příliš obyčejně, je tu přebytek hudebních pasáží a červený filtr, když Juliette má chuť na krev, působí spíše komicky. Když už se objeví nějaký zajímavý nápad, jako například pohled z očí umírajícího člověka v předposledním díle, nemůžete ho brát vážně kvůli předchozí nebo následujíc scéně, jež je prostě zmršená. Zároveň jste občas svědky něčeho opravdu bizarního. Ukázkou nechť je závěr páté epizody, kde se to blíží pomalu k dialogům ze čtvrtého Sharknada. I přes všechny nedostatky mě však drželo to, že jsem holkám zkrátka celou dobu fandil, ať jim to vyjde, a trochu mě mrzí, že se pokračování nikdy nedočkáme. Je mi ale jasné, že by si to seriál ve výsledku ani nezasloužil. I když kdo ví, jak by to dopadlo, kdyby druhou řadu dostal na starost někdo alespoň trochu kreativnější, třeba by z toho byl úspěch blížící se nechvalně proslulému Stmívání. (28.10.2022)