The Rocky Horror Picture Show

Jsem se jistá, že kdybych to mohla vidět v kině jako půlnoční promítání s kamarády a pivkem, neváhám s 5* ani na chvilku (hint hint, Aero a spol.). __________ [edit 14. 11. 2015] Chtěla jsem pusu, dostala jsem soulož i s happyendem. Slibuju, co jsem slíbil, a tu pátou dávám svým Otrlým idolům z Aera. (11.08.2008)

Jenom bych mohl za sebe opsat slova troufalky: Tohle nebýt řeč mého kmene. :o) Prvních 20ti minut, kdy ten film vypadal na příjemně stylizovaný romantický muzikál s neznámými, ovšem chytlavými písněmi, se mi to ještě dost líbilo, asi tak do prvního hudebního čísla na zámku. Jenomže s příchodem šíleného transvestity na scénu se rázem tahle show proměnila v jeden výstřední, místy úchylný a pro mě často nekoukatelný bizár, který mě mimo pár výtvarných nápadů, pár vstupů vypravěče nebo občas nějaké zdařilejší písničky prakticky vůbec neoslovil a já v něm nedokázal najít zalíbení. Snad jen část se svérázným invalidem na vozíku ten film kdesi po dlouhé době oživila, ale to jen do doby, než se i z této postavy jakoby z jiného světa nevyklubal rázem poloviční transvestita s ženskýma nohama. Ano, tady totiž nastane po celou dobu postupně tolik šílených zvratů a divných událostí, které často nedávají žádný smysl ani logiku ve spojení s předchozím dějem, až se celý děj v tomto směru stává nesmírně přehlcený, postrádá smysluplnost. Když to srovnám s jiným „ujetým“ britským muzikálem, který vznikl ve stejný rok a to Tommym, tak ten se mi také moc nelíbil a musel jsem během sledování taky přetrpět nejednu šílenou pasáž jdoucí až za hranici vkusu, ale celé dění v něm ve výsledku postupně někam dospělo a mělo určitě i myšlenku. Tady k ničemu podobnému nedošlo, začátek byl sice hodně slibný, ale pak každou minutu z toho byla čím dál větší šílenost a čistě jako stylizovaná muzikálová komedie mi to až na pár čísel nevonělo, přestože mnoha šílenými nápady mě do jisté míry přikovat dokázala. Svět výstředních transvestitů a dekadentních voyeuristů ale vážně není pro mě a doufám, že na rozdíl od hlavní dvojice do zámečku s takovou smetánkou nikdy nezabloudím. :o) 45% (05.05.2022)

Další z filmů u kterých koukáte na televizi s otevřenou pusou a nevěříte, co vaše oči vidí. Tim Curry je ve své roli neuvěřitelně přesvědčivý a přirozený. Ty pohyby a grimasy - nemohli vybrat lépe. Pro mě doslova oskarový výkon. Není divu, že si tím udělal velké jméno. Podle mého by se měla i ocenit odvaha tvůrců a hlavních představitelů. V době svého vzniku bych nevěřil, že může kritika přijmout takto úchylný muzikál o transvestitovi z planety Transsexual z Transylvanie. Klobouk dolů, že se povedlo. A jak se pozná, že je The Rocky Horror Picture Show kultovní klasikou? No přece tak, že ji parodovali v Simpsonech. 85% (31.05.2011)

Těžko hodnotit film, když si ho oblíbíte. A navíc film, který se víceméně líbí, či nelíbí. Pro mě skvělá parodie začínající působivými titulky a připomínající zlatou éru horrorů a sci-fi , která již minula. Energií sršící Tim Curry, který nejen výborně hraje, ale i úžasně zpívá, stále vyděšená a nakonec kouzlu hradu podléhající Susan Sarandonová a jakoby srdnatý ochranitel Barry Bostwick. Trio, které doplňují další bizarní postavy a postavičky. Rocková anglická hudba 70.let, ovšem tu méně, tu více se přibližující klasickému rock ´n ´rollu ( zejména v podání Meat Lofa - zde skvělé, jeho pozdější utahané pseudoromantické / rozuměj sentimentální/ balady ale fakt nemusím....) je mému uchu milá. Spousty odkazů nejen na filmy, ale i výtvarné umění - do očí příjemně bijící parafráze na obraz Granta Wooda Americká gotika(1930) je asi nejtypičtější. Záměrně použitá klišé - temný les, bouře, pavučiny, kostra v rakvi, tajemný hrad jsou kulisou pro taneční výstupy i černohumorné vtipy. Slavnostní večeře, kdy se nevědomým podává chutně propečený čerstvě ubitý Eddie, či postupná návštěva Janet a Brada v jejich ložnicích Frankem v převleku, to jsou jen malé ukázky zvráceného humoru....Úspěšný muzikál, avšak neúspěšný film. Však všeho jen dočasu. Nakonec si své fanoušky našel, zejména při nočních promítáních. Mnozí přicházeli v kostýmech a výkřiky reagovali na děj filmu, případně i činy (např. rozhazování rýže). Já jsem film v kině také viděl ( po několika zhlédnutích na zahraničních Tv stanicích), bohužel ale jen v klubovém a nikoli o půlnoci. I tak jsem se královsky bavil! (01.08.2010)

Pozlátková doba 70. rokov 20. Storočia. Priniesla punk rock, zopár skvelých rockových a jazzových albumov. A samozrejme aj skupiny ako Kiss a Queen. Trblietajúce lesklé kostýmy, flirty, veľa mužského a ženského make-upu a vyprázdnený obsah v megapódiovej show, hodnotou limitne sa blížiacou sa nule. No a samozrejme uctievanie týchto ikon pop kultúry masami aj s príznačným vonkajškovým napodobňovaním. Z rovnakého súdku je aj Sharmanov film – muzikálová paródia na béčkové horrory. Predsa len niektoré pozitíva sa dajú objaviť – asi dve dobré pesničky (Time warp a tá s Meatom Loafom), démonický herecký výkon hlavného osnovateľa deja Franka a podľahnutie jeho libidu dvom zaľúbencom v noci nasledujúcej po ich zasnúbení. To je však na dobrý film prekliate málo. Inak ide o veľmi jednoduchučký, zabudnuteľný príbeh založený na schéme vstupu do strašidelného domu. Komixová ilustratívnosť a bláznivý kolorit príznačne celý doznievajúci kult dotvárajú. (07.11.2004)