Tajný život Waltera Mittyho

Inspirativní asi jako reklama na prací prášek. Estetika hezoučká, ale prázdná a kýčovitá. Myšlenkově jeden protimluv vedle druhého s v podstatě bezcílným dějovým obloukem, z něhož není patrné, co vlastně chtěl Stiller sdělit a proč k tomu zvolil použité postupy. Na druhou stranu, ve filmu, v němž se longboard zaměňuje s velkou pompou za skateboard a který se tváří jako indie a přitom stál 90 míčů logiku není radno příliš hledat. (11.01.2014)

Kvintesence života je pro každého něčím jiným a Stiller nám naštěstí tu svou nevnucuje, ale jen nenásilně představuje. A to tak zábavně, netrapně (!), vtipně ("Small beer boot"), kouzelně a skrze neokoukané scenérie Islandu, že jsem po skončení filmu byla dost mile překvapená. K Walterovi jsem totiž měla značné předsudky, vyrazila na něj pracovně a výsledkem byl nad očekávání příjemný zážitek. Možná i proto jsem velkoryse ignorovala masivní louži piva pod nohama (dík, řado tři), která mi namočila skoro všechno. Film, u kterého se někdy zasmějete nahlas, ale skoro pořád se usmíváte. Rozverný, příjemný a hlavně nenucený./// Základní východiska filmu si odporují: užívej si života, buď spontánní, bláznivý vs. draví manažeři bez zaváhání vyhazující letité zaměstnance, ale nakonec vydají číslo opěvující rutinu člověka? Dalo by se to číst i tak, že tyto bezskrupulózní součásti firem, jež se orientují pouze na profit, chce film polidštit. Nejednoznačnost/rozpolcenost je ostatně vlastností hlavní postavy – prožívá to a sní o onom. Top scény: básnický sokol, žralok, jízda na skejtu, rentgenová bitka, honička se šéfem na ulici. [Kino] (05.01.2014)

Neskutečně pohodová a navíc obrazově dokonalá jízda, která ve mně víc než týden po projekci čím dál víc zraje. K tomu si přidejte Bena Stillera v jeho nejvyspělejším a zároveň nejhravějším režijním počinu, soundtrack roku a máte zde film, po němž se opravdu budete chtít ihned sebrat a odjet na Island fotit sopky či zajet do Grónska poznat někoho z místních osmi obyvatel. Nebo si celou tuhle nálož pozitivní energie dát ještě jednou. (26.12.2013)

Skvělý film, kterému může paradoxně uškodit to, jak ho někteří lidé přímají, také jinak se snaží tvářit, že se jedná o vizionářské a takřka filosofické (vážně, když jsem šel na záchod po Zimním vojákovi, tak se o Mittym takdo dva spolumočící bavili), jenže on je to prostě jen výjmečně dobře natočenej hřejivej a prvoplánovej film (dokonce de dopouští takových klišé, jako polovina pseudo-romantických komedií, co jsem kdy viděl, kdo přijde na to, co za klišé to je, má bludišťáka). Ale ono to vůbec nevadí, atmosféra se totiž zrodila výborná a téhle pohádce pro dospělé, kteří sní obrovsky sluší, na čemž má lví (Lannisteři!) zásluhu ohudebnění. Největším překvapením je ale Ben Stiller - režisér, ajko herec se už několikrát ukázal být velmi schopným, ale po reřijní stránce je pro mě obrovským překvapením, zvládá nejen správně úkolovat kameramana a tvořit nádherné obrazy, ale zvládá dost překvapivě i akci, ať už "reálnou," nebo vysněnou, dokonce tak, že mě napadlo, kterak by bylo super, kdyby MARVEL našel další dávku koulí a vecpal by Benu Stillerovi dr. Strange jako režiséru i herci. (12.04.2014)

„Nepodváděj svou ženu, kámo! A už vůbec ne, pokud žiješ v zemi, kde je jen osm lidí.“ S Waltrem Mittym se nicméně moc nezasmějeme. Překvapivě je to tak. Když už, není to zdaleka na návštěvu chirurga kvůli poranění bránice. Je pozitivní i docela energický. A má solidního a nepřehrávajícího Bena Stillera. Ten všechno tlačí do estetické blaženosti. Líbivé obrázky zalité sluncem, hravé nápady se zasazováním nejen myšlenek přímo do děje i třeba nápaditá strkanice v letištním rentgenu. Tím to ale končí. Tohle dobrodrůžo se snaží vypadat citlivě a přemýšlivě, ale ani jedno není. Loser tápající ve světě dravců se bojí oslovit platonickou lásku, netroufne si na arogantní bosse, a když by ho následující ráno smetl náklaďák, málokomu by chyběl. A tak si trochu ulítává na představách, že je akční dobrodruh, který pro super hlášku nejde daleko. Ve finále je to jen úniková zábava, která člověka balamutí, že může kupříkladu zkraje změnit svůj obyčejný život. Jen to dělá bez jakékoliv opravdovosti (excelentní fotograf nezmáčkne spoušť, ale no tak). Je to nedotažené a hlavně beztvaré. To je to správné slovo. Zbylo mi z toho takové milé pohodové nic, na které si zítra nevzpomenu. Sorry, ale já prostě na tohle instantní životní mudrování moc nejsem. (22.01.2014)