Korzet

Dost zvláštní drama, které má reálné základy, pracuje s nimi ale po svém a pro diváka mnohdy nekompromisně. Marie Kreutzer nikam nespěchá a v extrémně pomalém tempu zobrazuje jednotlivé výjevy a epizody ze života Sissi, z níž dělá dost silnou a svéhlavou ženu, která bojuje s přibývajícím věkem i s císařskou konvencí a je svázána metaforicky i doslova korzetem, který ji dost dusí. Moderní prvky, které se na císařském dvoře záměrně objevují (muž s náušnicí, tetování, moderní mop, zvonek na dveřích), nijak neruší, ale působí přece jen hodně bizarně a jejich význam není úplně vysvětlen a asi ani využit. Některé scény jsou dost zajímavé a vizuálně výborné a celková výprava a kulisy jsou sice komornější, ale účel bez problémů splní a chybějící opulentnost donutí k soustředění na děj, což ale neznamená, že dobová atmosféra není skvělá. Vše ještě umocňuje vynikající soundtrack, který je také příjemně moderní. Jindy to ale celé působí zbytečně zdlouhavě a některé momenty nejsou zcela opodstatněné a tak trochu samoúčelné. A právě v těchto slabších chvílích drží snímek nad průměrem výtečná Vicky Krieps, která zvládá mluvit asi čtyřmi jazyky, je zcela přirozená a navíc z ní vyzařuje silné charisma a Sissy je díky ní svébytná postava, která se do svého století vůbec nehodí. Corsage rozhodně není ztrátou času, jen je potřeba počítat s tím, že jde o silně nedivácký počin, jehož pomalé tempo je někdy k nesnesení a s postavou císařovny Sissi pracuje hodně osobitě. 60 % (27.01.2023)

Lehce anemická záležitost tak nějak napůl nakročená k radikálnímu feministickému statementu a napůl k tradičnější impresi ze života celebrity, která boří zažité představy o krásné císařovně. Krieps je opět vynikající, ale režijně to dost kulhá, je to upracované a občasné provokace typu chlapa s náušnicí, zapomenutého mopu nebo moderní hudby to úplně nespasí. Kreutzer se vrací k oblíbenému tématu ženského neklidu, překonávání vnitřní sešněrovanosti, přidává kus císařské impotence a mrtvolných habsburských konvencí. Vlastní korzet konceptu to ale úplně neprodýchá a výkřik vzdoru v tom spíš zaniká. (01.07.2022)

Zvláštně nevyrovnaný mix kostýmního dramatu a feministické agitky, který by byl bez úžasné Vicky Krieps sotva poloviční. Nejpůsobivější ukázky císařovnina vzdoru byly již bohužel vystříleny v parádním traileru a film tak láká na něco, co ve výsledku není schopen na diváka přenést. Osobnost císařovny Sissi je tu fakticky utvářena demonstrativními postoji Marie Kreutzer o současném údělu žen a působí to dost prvoplánově a rušivě. Vlastně je to nevhodně zvolený žánr, který je násilně naroubovaný na současný společenský diskurz. 3* s odřenýma ušima. [60%] (24.02.2023)

Tvůrkyně si vypůjčila historickou postavu, přišpendlila si k ní vlastní smyšlený příběh a mně to holt nesedlo... První polovina se poměrně dost táhla a nedokázala jsem rozklíčovat výraz Vicky Kriepsové, místy mi připadala nesympatická, místy tápající, že vlastně neví, co a jak chce hrát.. A možná je jen chyba ve mně, Romy Schneiderová je pro mě totiž jen jedna, nezaměnitelná, půvabná, talentovaná, podmanivá, v tomto ohledu je srovnávání od základu neproveditelné... (12.12.2022)

Přestože tarantinovsky fiktivní, není příběh tolik překvapivý. Ale velmi pravidelně se mi dostavoval pocit, že po dlouhé době sleduju KINEMATOGRAFII. Scénografie, kamera, řešení některých záběrů, některých střihů... Paradoxně mi na celém filmu připadlo nejnemístnější obsazení hlavní role, Vicky Krieps je málo temná. Nijak to ale filmu neškodí, jenom by podle mě byl s temnější herečkou možná lepší. Hezké. Film o "moderní" ženě (o reálné Sisi vůbec). (23.03.2023)