Svätý pavúk

Z pohľadu udalostí, ktoré sa posledné mesiace odohrávajú v Iráne, je Svätý pavúk dôležitý film. Na rozdiel od podobných filmov tvorcovia zvolili odlišnú cestu a identitu vraha odhalili pomerne skoro. Jednak má divák možnosť zistiť, čo vedie obyčajného robotníka, aby začal vraždiť prostitútky a jednak vidíme aj samotné vraždy, ktoré sú vykonané amatérsky a vrah pôsobí mnohokrát priam nemotorne. Z toho sa naskytá otázka, prečo ho polícia nedokázala chytiť a tým je možno demonštrované, že o to ani nemá záujem, lebo s vrahovými skutkami potichu sympatizuje. Po stopách vraha sa vydáva novinárka, ktorá obchádza miesta a zodpovedné inštitúcie. Cez jej pátranie dostávame obraz o iránskej spoločnosti, ktorá je proti ženám doslova nepriateľská. (05.01.2023)

Mrazivé kriminální drama, ze kterého snad žádnému divákovi nemůže být dobře, mně tedy bylo poměrně dost šoufl a v jednu chvíli jsem si říkala, jestli to vůbec dokoukám.. No, vydržela jsem, ale příjemné to rozhodně nebylo.. Přiblížení života v Iránu, víry, kultury na mě působilo velmi realisticky a několik úhlů pohledu pomohlo - alespoň trochu - pochopit jednání hlavních postav, houževnatá novinářka mě ohromila svým odhodláním najít vraha a samotný vrah mě v podstatě šokoval vším, milující táta tří dětí, hodný manžel, na první pohled normální chlapík, ovšem ten druhý pohled na jeho duševní stav žalostný, vymletá palice bez špetky úcty k životu.. (11.01.2023)

Naprosto parádní orientální krimi-thriller, který připomíná a může se rovnat žánrovým fincherovkam a přesto je dostatečně osobitý aby ta podobnost nebyla rušivá. Pro našince, který podobně jako já měl Írán zafixovaný jako nekompromisní náboženskou totalitu, kde pouliční prostituce a drogy nepřipadají v úvahu, je to zajímavý kulturně sociologický exkurz a když vidím jaké neřesti jim tam kvetou, hned je mi ten blízkej východ o poznání sympatičtější. Klíčové role jsou parádně zahrané. Hodně atmosféry tvoří hudba. Cením, že přesto, že je to k poměrům v Íránu kritické, nešlo to do nějakých hysterických absurdit a drželo si to zdravej nadhled. (30.09.2023)

Poctivá procedurální kriminálka a sociální drama s důrazem na muslimské předpotopní představy o právech a "smyslu života" žen. Začnu od toho druhého - Ali Abbasi to podává tak neuvěřitelně sugestivně, že divákovi velmi pomáhá proniknout do tamního společenského diskurzu a zároveň předkládá i poměrně přesvědčivé důvody (z pohledu tamních občanů). Opening je thrillerový skoro jako od Finchera a jakákoliv jízda potemnělými íránskými uličkami plnými špíny a neřesti má atmošku jak blázen. Jeden z filmů roku. [80%] (11.12.2022)

Většina Evropanů považuje muslimské země za nepřátelské, nebo aspoň nebezpečné prostředí. A Svatý pavouk to potvrzuje (přestože to nejspíš záměr tvůrců nebyl). Po tomto filmu raději zajedete na dovolenou zase do Chorvatska. Protože i když uběhlo od řádění Saeeda přes dvacet let, není důvod si myslet, že by se něco změnilo. Minimálně ve vztahu muslimů k ženám jistě ne. Celou dobu jsem měl pocit, jako by mi do krku někdo narval povařené slupky od brambor. Záběry na noční Mashhad, syrovost s jako jsou arabské prostitutky prezentovány, jejich likvidace...to vše je společně s hudebním podkladem velmi intenzivní a stísněné. Vraha uvidíte při "práci", ale taky při jeho běžném životě, takže kriminálka to spíš není. I když takto vedený případ, není neobvyklý ani u "standardních" kriminálek, jako byl třeba vynikající seriál Fall. Jenže tady je to jiné. Tady to působí, jako kdyby se tvůrci snažili vraha nejen pochopit, ale taky ho trochu obhajovali. Což bych chápal, kdyby šlo o Íránský film. Ale v evropské koprodukci? Nicméně polovina filmu byla velmi vtahující, takže jsem moc nešpekuloval. Říkal jsem si, že tvůrci asi mají druhý plán a ukáží nám odvrácenou stranu této kultury - že uvidíme sondu do práva šária. Jenže pokud se to tak opravdu stalo, jde to mimo moje chápání. V závěru jsem měl totiž dojem, že se tvůrci zalekli toho co naznačovali a přehodili výhybku na bezpečnou kolej...doporučenou kolej. Ale dobrá...překvapený jsem byl sice stejně jako Saeed, ale proč ne? Hlavně, že to dobře dopadlo. Nebo? Správně, nebo ne. Přišlo totiž závěrečné video, kde mluví Saeedův syn. A to je ten pravý závěr a pointa tohoto filmu. Skvělý edukační materiál pro všechny, kdo by chtěli do Evropy integrovat další a další muslimy...třeba jako byl Saeed, ale taky jeho rodina a sympatizanti. Je snadné Islám po takovém filmu odsoudit, protože jak jinak než hrozbu, by jste jeho následovníky chtěli vnímat? Takhle znepokojený jsem nebyl z leckterých hororů... . (22.01.2023)

film o tom, ako islamsky fundalizmus vyhrava na všetkych stranách. Toto by určite nenatočili Turci, alebo iný islamsky štát. (13.01.2023)

Síla filmu je v jeho obyčejnosti a v odlišnosti kultury. Dá se říct, že i vrah byl nudnej, ale všechno to vypadalo tak reálně a bez záhad, že to vůbec nezapadalo do šablony filmů o sériovým vrahovi. Před koncem asi všechny napadla myšlenka, jak může zabít tolik lidí a dostat se z toho? Film ke škodě není bůhvíjak napínavej, ale jako zajímavej pohled na kariéru  sériovýha vraha to bylo velmi slušný. (11.12.2022)

K filmů které tvrdí že jsou podle skutečné události, ale i tak si vymyslí svou vlastní hlavní postavu, chovám lehkou přezíravost. Tomuhle jsem to ovšem rád odpustil, protože okatá Zar Amir-Ebrahimi je i přes svou přidrzlost a umanutost sympatická. Nepřekvapivě by se bez ní děj obešel, protože příběh je  ve většině vyprávěn samotným vrahem. Nepříliš tradiční perspektiva umožnila režisérovi zapracovat na atmosféře, takže noční scény mají téměř hororový nádech. Hodně pomohla výborná hudba a exotické prostředí Iránu. Co se slibované sociální sondy týče, tam už je to slabší. Žádné vysloveně šokující sdělení jsem nezaznamenal. Respektive, pochopitelně že tam je, ale čekal jsem mnohem větší kulturní odstup. (29.12.2022)

Ďalší dôkaz, že Irán a jemu podobné cigánske osady si ešte budú musieť na svoje zaradenie do katalógu all inclusive dovoleniek počkať. Krajina, kde majú síce ľudia chladničku položenú na paletách, ale zato ich morálny kompas nikdy nesklame. Námetom určite zaujímavé, filmársky možno trocha nevýrazné a v strednej časti monotónne, ale vykreslenie mentality národa, náboženstva a postavenia žien na ďalekom (chvalabohu) Východe vierohodné. Niečo medzi 3-4*. (26.02.2023)

Zajímavý film, který se hojnou dobu tváří, že je úplně klasický thriller, který je prostě dobře řemeslně udělaný. Dobré, ale spíše to dělá dojem cvičení. A pak se stane ten morální plot twist, který je docela drsný a nečekaný. Pokud samozřejmě nežijete v Íránu. Občas je realita nejkrutější a nejlepší příběh bez nějakých přikrášlování. Zajímavý kus. (05.12.2022)

Ďalší nasierajúci kúsok z nasierajúcej zeme plnej sandálov, koberčekov, špiny a Alaha. A hlavne pomätenosti hodnej mentálnej inštitúcie. Ak si žena nezakryje vlasy, tak jej asi vypadajú. Alebo jej ich skôr vyšklbe nejaký nepríčetný vyznávač Alaha. Ak sa nepomodlíte na koberčeku minimálne stokrát za deň, tak vás Alah pri budúcom predklone tak pretiahne, že sa už nevystriete. Ak nebudete jesť na zemi, ale pri stole, tak sa minimálne naučíte sedieť na stoličke. No pre Alaha! Taký hnus! Ale najviac o mentalite či skôr debilite obyvateľstva svedčí fakt, že jazdiť na motorke s mŕtvolou v horizontálnej polohe zrejme dlho, a nik si to nevšimne, nijakí svedkovia, nijaké kamery, nič... Proste nonsens. A ďalší nonsens: škaredý pomätenec zabíja kurvy v mene Alaha. Toto nemá nič spoločné s islamom. Teda pokiaľ viem... Ale tlieska mu polovica krajiny. Celkom uveriteľne zahrané, aj keď na mňa veľmi jednoducho. A ťahalo sa to ako polnočná omša v kresťanskom svete. (26.12.2022)

Mrazivý thriller Svatý pavouk chytře využívá skutečných událostí k tomu, aby nám předložil sociálně kulturní komentář o poměrech v Íránu. V důsledku film funkčně balancuje mezi dvěmi rovinami. Portrét sériového vraha prostitutek, který své zrůdné činy koná ve jménu „svaté války proti dekadenci“ se prolíná s počínáním ateisticky založené novinářky, jež kromě pátrání po bezohledném monstru musí čelit i archaickým předsudkům ryze mužského světa. Režisér Ali Abbasi se ve svém třetím celovečerním příspěvku záměrně vyhýbá tradičním žánrovým stereotypům. Senzacechtivé tónování některých filmů o sériových vrazích, zde nahrazuje sázka na realismus, podtržená zkoumáním palčivých sociálních témat. Ali Abbasi nabízí nejen mrazivou sondu do života vraha, ale zároveň trefně poukazuje na řadu překážek a výzev, kterým íránské ženy čelí. Výsledný obraz je stejnou měrou uhrančivý, jako znepokojivý. (25.03.2023)

Mohamed Rozparovač z Teheránu. Jenom Dánové dokážou nepříjemně nedokazatelným a zřejmě nikdy nekončící problém Alláhových patriarchátů přednést jejich vlastní kebab do ksicht, ale všem vyznavačům kobercům se to líbit bude.. salám alejkům 🇮🇶 (12.06.2023)

Krimi snímka z prostredia Iránu sa neobjavuje každý deň. A mohlo to byť veľmi dobré, ale nejako je to imho priemernejšie, čo sa týka samotného krimi príbehu, škoda. Avšak tomuto dielku dosť pomáha, ozvláštňuje ho a dodáva mu určitý šmrnc, že sa odohráva v netradičnom, exotickom svete veľmi konzervatívneho islamu, tým pádom sa divák dozvedá niečo aj o tamojšom živote, o ich pohľade na ženy, o tom ako hardcore islam vlastne (spolu)vyprodukoval vraha a tiež ako vďaka tamojšiemu poňatiu ich náboženstva je vrah mnohými glorizovaný a tiež, že i tu je prostitúcia, prípadne drogy. (V niečom to trošku pripomína situáciu, akúsi paralelu, ako keď v Sovietskom zväze, ktorý bol vlastne "neomylný", mocný a "spravodlivý", s mizivou klasickou zločinnosťou - sa neskôr objavil vystrájajúci Čikatilo. V dvoch "neomylných" "super" zriadeniach si asi viacerí dotyční museli pripustiť, že ich systémy možno teda nie sú až také dokonalé.) Čiže za 3,5 polmesiaca, ehm, 3,5 hviezdy (zaokrúhlenie smerom nadol). (21.08.2023)

Dvouhodinový výlet do drsného, syrového a oproti tomu "našemu" hodně "jiného" světa, kde vrah brutálně koná ve jménu své vlastní, zvrácené, fanatickou vírou silně ovlivněné spravedlnosti a do posledních chvil se domnívá, že je hrdinou. Stejně, jako si to myslí spousta lidí v jeho okolí včetně nejbližší rodiny. Neříkejte, že když se dozvíte, že váš chlap zabil 16 ženských a ještě to prováděl u vás doma, tak ho nepolitujete, nepochválíte, nebudete uctívat..? A změnilo by váš postoj, kdybyste zjistili, že s vámi váš muž provozoval sex a o kus dál přitom ležela čerstvá mrtvola..? Tenhle film je šílený, zvlášť, když si uvědomíte, že se zakládá na skutečných událostech. Celá ta hrůza, absurdno, temno jsou v něm vyjádřeny neskutečně autenticky, všechny ty vrahovy polohy od milujícího otce a manžela přes slabocha po samozvanou ruku boží jsou uvěřitelné, udržují vás v nepříjemném mrazivém napětí, v atmosféře. A není to jen portrét jednoho šíleného vraha. Působivě se nám tu vykresluje i v mnoha aspektech nelehký úděl žen (zdaleka ne jen prostitutek jako obětí) v íránské společnosti, často jsou to jen drobné střípky z "běžného" života (jako např. problém neprovdané ženy ubytovat se sama v hotelu, kouření u ženy jako známka něčeho zkaženého), o to více ale s člověkem hýbou. Neohrožená novinářka, jež některé útrapy žen svou postavou a jejím příběhem reprezentuje a o kterou se bojíte nejen při konfrontaci s vrahem, ale i mnohem později, protože tu máme taky zfanatizované vrahovy obdivovatele (a co kdyby se někdo z nich chtěl pomstít, že), je ztvárněna taktéž skvěle, celé to dokresluje temná a důrazná, perfektně se k věci hodící hudba i působivá kamera. Napínavá mrazivá tísnivá krimi (místy skoro až horor) s výraznými společenskými přesahy. Prostě síla. 85 %. (09.02.2023)

2000-2001 (podle skutečných událostí). 'Holy Spider' je v první polovině neskutečně vypiplaný vražedný streak "tatíka" z rodiny, který se rozhodl, že ve jménu víry očistí ulice od špíny (prostitutek) a tak se po nocích potlouká se svou motorkou a dělá veliké boží dílo. Je to sugestivní a atmosférický ponor do nočního Íránu, ale i do státního zřízení téhle země, do jejich fundamentalistického smyšlení, a hlavně, do ulic, kde tak nějak vidíte, jak to funguje, ale i dobrý pohled na psychologický profil vraha, který je takříkajíc obyčejným muslimem z lidu, není to žádný Jeffrey Dahmer, má děti, ženu, pracuje, věnuje se rodině, ale protože v jeho životě, jak v jedné scéně přizná, postrádá nějaký ten "vyšší smysl", velký cíl a být jen dobrým muslimem není dost, jeho ambice překročí do činů. Přímo scény vraždění jsou neskutečně syrové, bez ostychu, sledujeme, jak ženský chcípají, z očí jim teče krev, šeptají u toho v posledních záchvěvech "mám dítě" apod., je to hodně gore... už hned třeba opening je chytře vykreslen, skoro jakoby si člověk myslel, že sledujeme hlavní postavu filmu, která si jde po své obvyklé noční práci, po první rychlovce... a sjetá, než se jí do cesty připlete další nevinně vyhlížející kšeft a všechno vás to skoro ukolébá do "je to opening" kdy ještě nevěnujete tolik pozornost, než zničehonic začne akce... a my se dostáváme ke skutečné hlavní zápletce, ten záběr na obří město, když do něj vrah jede na motorce je něco. Taky fakt, že mu to celou dobu takhle snadno prochází, včetně faktu, kolik lidí s jeho akty v druhé polovině sympatizuje, člověka přiměje se zamyslet nad řadou věcí a nad řadou otázek. I jen jako žánrovka je to hodně solidní, ale tenhle snímek definitivně překračuje. 8/10 (14.10.2023)

Stane se co chce Bůh. Saeed je zedník, který si vybíjí frustraci hardcorovým přístupem k zednickým pracím a likvidací štětek, monetizujících nevábná těla v ulicích svatého města Mašhadu. Jejich mrtvoly potom rozváží po okolí na motorce a doma je na ženu a děti protivný jako každý druhý. Od Svatého pavouka jsem čekal etnograficky líznutou žánrovou podívanou, případně sondu do sféry placené slasti v islámské republice. Ideálně obojí. Přestože některé prvky a momenty zaujmou (působivý soundtrack, prostor věnovaný psychologii ústředního nekrofilního strážce hodnot - skvělý Mehdi Bajestani v dobře napsané postavě), v žánrové ani edukativní rovině film prostě nestačí. Žánr vezmi čert, ale exkurz do střev prachmizerného íránského zřízení připomíná hloubkou takové pecky jako Bez dcerky neodejdu. Iran light. (31.03.2023)

Velmi dobrá sonda do poměrů v Íránu. I když jako krimi to moc nefunguje, stojí za kouknutí. (02.01.2023)

80% (20.11.2022)

Kino 99, pět diváků. ___________ Svatý pavouk nefunguje jako detektivka, protože pachatele skoro od začátku vidíme, a nadto to pátrání po vrahovi slouží spíš jako nástroj pro zobrazení postavení žen v Íránu (a kamarád měl pravdu v tom, že očekávání se až příliš naplňují – když za novinářkou do jejího hotelového pokoje přijde policista, očekáváme nepříjemnou situaci a sexuální nátlak, kterému bude vystavena, a taky to dostaneme).  Ostatně to, čím obvykle detektivní thrillery končí, je tady následováno ještě dobrou půlhodinou filmu. A ta je stejně tísnivá jako dosavadní noční chůze po vláknech (sorry za tu metaforiku, předtím jsem v kině viděl animák Websterovi ve filmu), po kterých se může pohybovat svatý pavouk. Působivost filmu je umocněná naturalismem, ale i černým humorem (nebo jsem takový zvrhlík). (20.11.2022)