Ingeborg Holm
Ingeborg Holm
Obsahy(1)
Drama matky, jíž úřady kvůli nedostatku financí odeberou děti a předají je do veřejné péče, vneslo díky své nezvykle otevřené sociálně kritické výpovědi do švédské společnosti ostrou diskusi, završenou změnou zákona. První mistrovské dílo slavného švédského filmového průkopníka Victora Sjöströma. (Letní filmová škola)
Recenzie (12)
Skvělé dílo otce švédského filmu, který byl nejen režisér, ale hrál i hlavní postavy. Film má podobnou konstrukci jako švédské filmy tehdejší doby s tématy souboje člověka s přírodou a s mravními zákony. Začíná idylou, hrdinka utrpí rány osudu, děti odejmuty do sirotčince, uklízí v chudobinci a zešílí když ji ženy nepoznávají. ()
Victor Sjöström patří k nejznámějším evropským režisérům a tenhle snímek jasně dokazuje, proč je to zaslouženě. Ingeborg Holmová je vyspělým filmovým dílem, kterému se daří i přes absenci mluveného slova vyprávět komplexní příběh destrukce jedné rodiny a totálního společenského propadu jedné ženy. To co tu funguje na výbornou je ale podání jednotlivých scén. Sjöström neskutečným způsobem pracuje s celou zabíranou scenérií a daří se mu využívat ji v celém prostoru. Skvělá je scéna společného stolování z prvního dějství, ve kterém se postavy trousí z různých místností a téměř všude se něco malého děje. Díky tomu jsou i relativně dlouhé scény docela zábavné, protože není třeba sledovat jen dvojici herců, kteří se spolu beze slov baví. ()
Ostře sociální dílo vykreslující definitivní úpadek mladé ženy. Ta se nepřízní osudu ocitne v chudobinci a je nucena se vzdát svých dětí. Necitelnost tohoto institutu je zde plně cítit. Nemají žádné pochopení pro hrdinčinu strastnou životní situaci, je pro ně jen jakousi další zkrachovalou osobou. Ingeborg se těžce vyrovnává se ztrátou svých dětí, což vede až k totální destrukci její psychiky. Sjöström v práci s herci působí přesvědčivě, uspořádání děje je však příliš sterilní. Hilda Borgström s mimikou a gesty věrohodně vykreslila úpadek individua,ale režisér vše řadí příliš jednoduše a často dosti zkratkovitě, tudíž film ochuzuje o patřičné emoce. Vezmeme-li ale v potaz, že tento snímek patří k jedněm z vůbec prvních původních švédských filmů a vyzdvihneme-li některé jeho kvality, zůstáne silnější nadprůměr. ()
Slušné drama, které by se v rámci ženských filmů neztratilo ani dnes. Příběh Ingeborg Holmové, která začíná jako spokojená ženuška ve střízlivé domácnosti, se během velice krátké doby dočká vrcholu štěstí i fatálního propadu, což je ve své hrůzné podstatě zrcadlem moderní doby. Kvalitní herecké výkony, gradace existencionálního napětí, to vše funguje na výbornou. Snad jen ten epilog je poněkud marným východiskem z celé situace. Ingeborg Holm je považována za první klasické dílo švédského filmu, zároveň za klíčový projekt pro další směřování Victora Sjöströma. Adaptace divadelní hry Nilse Kroka z roku 1906, která vycházela ze skutečné události. Film měl vliv na změnu legislativy. / Ponrepo, repríza na #LFŠ. ()
"Pohár utrpení přetéká...". Tenhle film s vámi emocionálně zamává. Což je asi nejlepším měřítkem jeho kvality. Výrazově velmi prostý, přesný, přehledný a o to účinněji ve výsledku depresivní. Závěrečná scéna filmu je s přehledem nejsilnějším momentem, který kinematografie do roku 1913 nabízí. ()
No tak bohužiaľ na LFŠ bola premietnutá verzia skrátená na cca 70 minút, kde bol problém, vôbec netuším. Hudobný flautový doprovod bol ale dokonalý. Film potom tak trochu pôsobí skratkovito, pričom ale všetko dôležité obsahuje a žiadna dejová vata tu nie je navyše. Slzopudná sociálna dráma, ktorá sa svojho času vyjadrovala aj k závažným témam "dneška", dokáže vyvodiť súcit a možno aj slzy aj dnes. Takže Sjostrom sa asi ničoho nebál, tu máme nedokonalý sociálny systém, neskôr priniesol na plátno hrôzy alkoholizmu. Nemôžem si pomôcť, ale batolatá a malí štricáci v retro oblečkoch sú v každom starom filme neskutočne roztomilí. ()
Se svou délkou, mnoha postavami a sociální tematikou jde o nečekaně vyspělý útvar, jehož formální stránka překonává evropskou tvorbu (samozřejmě československou) nejméně o pět let. Záběry plynně navazují, kamera se přesouvá do prostoru blíže k hercům a v jednu chvíli jsme svědky precizně zvládané paralelní montáže, za kterou by se nemusel stydět ani sám D. W. Griffith. Podobně sebevědomě v Evropě této doby vyprávěli snad jen Léonce Perret a Louis Feuillade. Za přispění této zručnosti režiséra Victora Sjöströma dokáže příběh vdovy Ingeborg Holmové i dnes dojmout. Film byl i ve své době přijat s nadšením, nelze se však ubránit dojmu, že uznání vzešlo z odhodlání natočit seriózní tematiku spíše než z čistého řemesla. Ingeborg Holmová dokazuje, že poměrně dobře zvládnuté základy klasického vyprávění se dají nalézt v Evropě a to ještě před zlomovým rokem 1917. ()
Tady se Victor Sjöström teprve rozjížděl, ale genialita už z něj srší. Sociální rodiné drama, jak se ve Švédsku řešilo před ne moc než před sto lety (hra Nilse Kroka je z roku 1906). Porovnejme, jak by tomu bylo teď, jak se tahle země změnila za pár generací. Ale nejde jenom o rigidní systém "sociální péče" (raději do uvozovek, aby nevznikl dojem, že mluvím v současných pojmech), ale také o tom, jak se s tím rodina Holmů vyrovnává - vidí v tom podobnou neodvratnou pohromu jako je požár nebo zemětřesení, které nelze vzdorovat, kterou je možno jen zvniternit, až k zbláznění. Pozn. 1: sloupané části filmu v závěrečně scéně gradují toto velkolepé finále. Pozn. 2: Jak přijímalo Sjöströmův film tehdejší publikum? ()
Hodně silné drama ženy odtržené od svých dětí po manželově skonu a ztrátě všech peněz [LFŠ2017] ()
Kritika tehdejších poměrů je to nečekaně nekompromisní, což dělá z Ingeborg Holm dílo v jistém smyslu stále aktuální. Scény z chudobince jsou z tohoto pohledu nejsilnější, dokonce silnější než samotný závěr. Tady se totiž Ingeborg stává další z davu, přítěží, o jejichž příběh nikdo nemá hlubší zájem, vždyť takových tu bylo a bude. Hilda Borgström ji hraje výborně, jak je v idylické části nenápadná, po smrti manžela se dostává do popředí a to i svým hereckým projevem, na němž je postupný rozpad osobnosti znát. Stačí vzpomenout třeba na scénu nedobrovolného návratu, záběr kamery na její nepřítomný pohled plný beznaděje, když se za jejími zády řeší právě ona, avšak bez ní. Victor Sjöström celkově dokáže výborně pracovat se scénou, zdaleka to není pouze tento moment. Viděl jsem třiasedmdesáti minutovou verzi, zkrácení ji neprospělo, některé scény působí nedokončeně, čímž emočně tolik nezasáhnout. Přesto je i tato verze výborným filmem. 75% ()
Na svou dobu pozoruhodné zpracování tématu. ()
Vynikající studie utrpení ženy, která v krátkém čase přijde o manžela, majetek, své tři děti a nakonec i rozum. Hilda Borgström podává v tomto němém filmu naprosto strhující výkon. Ačkoliv na počátku nepůsobí nijak výrazně, jakmile se přestane její hrdince dařit, nemohla jsem se odtrhnout. Je tu několik scén, kdy člověk doufá a fandí, že to dobře dopadne a je až mrazivé, že právě díky ní víme, že se tak nestane, i když ostatní postavy nejsou nijak zlé nebo zákeřné. ()