Texaský masaker motorovou pílou

Oproti puvodnímu Hooperovu filmu z roku 1974 postrádá Nispelův remake onen syrový a odosobněný, téměř dokumentární styl, kdy kamera jen nezaujatě sleduje dění a kdy se vypravěč staví k páchaným zrůdnostem naprosto neutrálně. V tomto se právě ukrývá síla o třicet let starší předlohy. Na druhou stranu nové zpracování disponuje poutavou vizuální stránkou, která částečně vynahrazuje chybějící dokumentárnost. Dokonce ani nevadí občasný skluz ke klišé (startování auta) či samoúčelná efektivnost (scéna s klavírem), protože jsou podány velice vkusně. O napětí taky není nouze, takže doporučuju! (25.05.2004)

V dnešní době ubohých a trapných hororů je tohle kousek, kterej má určitě místo někde v nadprůměru. Ačkoli jsem ZATÍM původní snímek neviděl, tenhle remake je vážně povedenej kus hororový filmařiny, kde není nouze o mrtě lekaček, nesympatických vedlejších postav, děsivé prostředí (velký plus!) a samozřejmě ještě víc krve a řezničiny, což k tomu samozřejmě patří. Po dalším zhlédnutí po X letech musím jednu hvězdu přihodit, protože mi to připomnělo, jak jsem z toho byl kdysi vyšťavenej. A pro fajnšmekry doporučuju zabrouzdat na internetu a hledat (nejlépe wiki), protože (jak bylo ve filmu zmíněno) je to inspirováno skutečnými událostmi. (17.07.2011)

Tenhle horor má jednu vadu a to že je docela hustej a napínavej do tý doby než se poprvé objeví Leatherface. Od tý doby jen chrochtá a sprintuje s pilou a je tak ňák k smíchu. Dostala mě scéna: "když Jessica Biel (to nejlepší co film nabídne) zaběhne do ňáký kůlny a v ní je jedniný místo kde se jde schovat a Leatherface místo aby tam vešel tak obejde budovu a prorazí rukama zeď aby jí moh chytnout zezadu"!!!!!!!!!!!!!! Ach jo. (09.04.2005)

Remaku původního "The Texas chaisaw massacre" z roku 1974 se musí uznat jedna výborná věc. Vrátil vlnu horroru, explotation a hixplotation prvků, zobrazování násilí a teroru na původní kolej, která byla rozjeta již začátkem 70. let, ale pohřbena zejména v 80. letech neustálými pokračováními nudných a stále stejných vyvražďovaček, které se postupně v 90. letech manifestovaly v Cravenově "Vřískotech" a podobných ne-horrorech. Pokrytecká kamera ukazovala jen nejnutnější gore záběry a horrorvé filmy ještě i tak byly ponižovány cenzorskými zásahy. Výjimkou byla odnož horroru splatter, který však ale odlehčoval zobrazované násilí humorem. Ať již je remake Texasského masakru podle širokého publika jakýkoliv, nekompromisně zvládl jednu věc, kterou nezvládly desítky filmů před ním, Vrátil na plátno a do horrorů možnost ukazovat to, co opravdu tvůrci chtějí, možnost šokovat a zvedat žaludky. Žádný jiný remake to nemohl zvládnout lépe, protože "Texas" z roku 1974 je kult moderního horroru. Díky remaku z roku 2003 konečně mohla být oprášena sláva, ale i kontroverznost a děsivost filmů jako "Last House on The Left", "Deliverance", "Straw dogs", "I Spit on Your Grave" a spousta dalších. A díky tomuto počinu se tak dnes může pokračovat v podobných směrech a "technikách" horroru ... nekompromisně, tvrdě, chladně, brutálně a násilně, zvráceně. Proč opěvuji právě tyto vlastnosti horroru? Protože to, co filmy zobrazují a bojí nebo nebojí se zobrazovat, vypovídá něco o společnosti, která je tvoří a posuzuje. Pokud se společnost bojí zobrazovat násilí a šokovat v naprosté intenzitě, odvrací tvář sama od sebe, pokrytecky popírá sebe samu a vytváří dojem, který neexistuje. Texas z roku 2003 je ten film, díky kterému dnes může točit Aja, Roth a mnoho dalších na plné koule a nemusí se již bát drsné cenzury. Texasský masakr 2003 je úžasný horror, jeden z mých nejoblíbenější. Sám se musel potýkat s cenzorskými zásahy, ale i tak dokázal zobrazit teror, násilí a psychické útrapy obětí šílené rodiny naprosto perfektně. Scéna, kdy jedna z dívších postav spatří Leatherface s obličejem jejího přítele na tváři patří k vůbec nejděsivějším a nejzvrácenějším (i když se jasně tvůrci inspirovali Hooperovým druhým dílem). Celkově se jedná o důstojný remake původního kultu. A navíc je skvělé sledovat, jak postoupily později možnosti v předvádění brutality na plátnech, a to v "Begining -Počátku", kdy již vše je jede naplno ... (23.01.2008)

Tož: Mrazivá atmosféra, neustálé napětí, všudypřítomný strach... Nic z toho v novém Masakru není. Jednu hvězdu si film zasloužil hudbou, druhou světlými výjimkami (asi dvěma scénami, které měly opravdu cosi do sebe). Zbytečný remake. Co mě ovšem zarazilo - film se odehrává v roce 1973, ale není to z něho absolutně poznat. Zvláštní. (09.05.2010)