Reklama

Reklama

Tod für fünf Stimmen

(TV film)
  • USA Gesualdo: Death for Five Voices

Recenzie (5)

troufalka 

všetky recenzie používateľa

Viděno v rámci přednášky Miloše Štědroně o rozporuplné osobnosti Carla Gesualda. Dokument zajímavý, zachycená atmosféra, Gesualdova muzika, svérázný humor. Snesla bych více informací, mám ráda ucelené dokumenty. Ale tenhle nebyl přímo životopisný a byl natočený dobře. ()

radektejkal 

všetky recenzie používateľa

Hudbu Carla Gesualda da Venosy poslouchám od pradávna a jeho hudbu považuj za zcela výjimečnou, zvláště mám rád Responsoria. Sám autor, jak vidět a slyšet, je domorodci dosud považován za ďábla či démona. Podle mě a podle jeho hudby samotné je kajícník (lítost, sebemrskačství, dokonce jsem se domníval, že zemřel v klášteře). Herzog jde na to po svém, a ukazuje nám zchátralý palác v Neapoli, v němž dosud z jeho puklin a propadlin lze vybudit jeho hudbu, a zahradu, která byla kdysi i s okolím zeleným peklem; ano, i to je důležité. Vcelku nám nabízí/podbízí (ovšem velice decentně) jinou verzi Gesualdovova života a díla "zjevením anděla truchlivé smrti". Pozn.: Přečetl jsem si několik českých životopisů, ve kterých se uvádí stejná věta: Jako šlechtic však nemohl být souzen. Tady je třeba vědět asi víc. Zabití milenců in flagranti, z nichž jeden je jeho žena a v přítomnosti svědků, z toho možná dělá jiný kausus té doby. ()

wipeout 

všetky recenzie používateľa

Pomerne konvenčne točený medajlónik o mužovi, skladateľov a princovi, ktorý predbehol svoju svojimi hudobnými kompozíciami svojich nasledovníkov o pár storočí. Pre človeka, histórie klasickej hudby neznalého, informatívny dokument, bez väčšieho autorského vkladu od Herzoga. ()

Gumby 

všetky recenzie používateľa

Musím přiznat, že mě ke čtyřem hvězdám nakonec definitivně přesvědčila až okolnost, že dal-li bych jen tři, film tu zůstane s ošklivými 69% v modré barvě :) Na první pohled se totiž nejedná o nic extra a nevědět, že jde o Herzoga tak (ok, tak bych to vůbec neviděl), tak bych to odmáv jako nedotaženost, bezradnost, nevyužitý potenciál a kdesi cosi. Vyplatí se ale dát tomu druhý pohled, ideálně, jak tomu u Herzoga bývá, přímo z perspektivy názvu. Smrt pro pět hlasů. Jeden hlas říká, jak to asi bylo doopravdy.. umřel Gesualdo na astma, nebo (druhý hlas) na několikadenní sebebičování, nebo byl postupně otráven? Byl amatér, genius, nebo ďábel sám (třetí (a osmý, desátý..) hlas)? Převtěluje se jeho duch do všech šílenců Venósských? Ovlivnil jeho příběh Macbetha, nebo naopak Macbeth upravil jeho mýtus? A nezaložil náhodou tento mýtus vlastně žánr moderního hororu? :) Všechny hlasy vyprávějí variaci téhož, každý svou pravdu.. a dohromady žádné "doopravdy" není a zbývá jen – extatická pravda. Zajímalo by mě, jestli Herzog, který má tenhle termín tuze rád a zcela jistě ho tímhle filmem (a zvlášť několika operně nevěrohodnými scénami) komentuje, ví, že přesně tenhle point učinil o Gesualdově hudbě už Huxley na tripu - v Bránách vnímání...A protože vlastně jeho slova z velký míry sedí i na přístup Herzoga, tak je zde ocituju: " "And yet",I felt myself constrained to say, as I listened to these strange products of a Counter-reformation psychosis working upon a late medieval art form, "and yet it does not matter that he's all in bits. The whole is disorganized. But each individual fragment is in order, is a representative of a Higher Order. The Highest Order prevails even in the disintegration. The totality is present even in the broken pieces. More clearly present, perhaps, than in a completely coherent work. At least you aren't lulled into a sense of false security by some merely human, merely fabricated order. You have to rely on your immediate perception of the ultimate order. So in a certain sense disintegration may have its advantages. But of course it's dangerous, horribly dangerous. Suppose you couldn't get back, out of the chaos..." ..A jinak támhle vedle je odkaz na IMDB, kde jsou další moc zajímavé komentáře :) ()

rivah 

všetky recenzie používateľa

Medailon o Carlo Gesualdovi (1566-1613), renesančním šlechtici, hudebníkovi, skladateli a vrahovi své nevěrné první manželky. Jeho hudba předběhle několik století a je doceněna až koncem 19. a ve 20.století, obdivována např. Stravinským....Několik jeho komorních koncertů se zpěvem vidíme provedeny v knihovně dnes už zchátralého zámku.(70%) ()

Reklama

Reklama