Most

Odvaha, nasazení, odhodlání se obětovat pro záchranu Německa, neústupnost. Z těchto kluků by měl strýček Adolf radost. ____ Film nabízí upřímnou výpověď o tom, co znamenala Goebblesova Total Krieg pro lidi v posledním roce války, kdy narukovali i děti a starci nad hrobem. Pohled do běžného života šestnáctiletých chlapců v konfrontaci s jejich následným bojovým nasazením, jasně vypráví o tom, co se stane, když se setká propagandistická výchova s válečnou realitou. Až příliš pozdě si Němci uvědomili, že byli zmámeni bludem. Mnozí si to už ani uvědomit nestačili. Bohužel! 74% (22.11.2011)

Zničující obžaloba války a především ideologie, která z mladých lidí dělá naivní beránky neuvědomující si závažnost války a hrozbu smrti. Ideologie je naznačena pouze v jediném dialogu (učitel a velitel) a jinak je ukázána skrze kontrast idealistických mladíků vůči dospělým (rodiče, učitelé, vojáci, nadřízení). Většinu filmu se stupňuje mrazivost, s níž se poukazuje na bezelstný idealismus hochů (od první konfrontace s válkou při výbuchu bomby přes přijetí povolávacích rozkazů až po zápal v první fázi obrany mostu), aby se v závěru ve scénách přímého boje o most stal krajně zneklidňujícím obrazem obludnosti války, kde doslova v okamžiku berou jakékoli ideály za své. (01.08.2009)

Působivé protiválečné drama, při jehož sledování jsem myslel na svého známého z Bavorska, ze kterého při jednom rozhovoru nad pivem vypadlo, že jako mladík chtěl na konci války taky narukovat (zabránila mu v tom komplikovaná zlomenina nohy), a který dodnes M.Dietrichovou považuje za zrádkyni národa. Ještěže ten učitel ve filmu není tentokrát fanatik (jako v Na západní frontě klid), ale naopak rozumný skeptik, který se svoje žáky (popletené nacionalistickou ideologií) snaží od válečného dobrodružství ochránit. (28.11.2008)

Netušil som, že v tomto mne neznámom filme nájdem mimoriadne protivojnové dielo, ktoré ani po 60 rokoch nezostarlo a môže prehovoriť k dnešnej mladej generácii účinnejšie, než hollywoodské produkty. Tej generácii, ktorá si už ani nemusí vybavovať modré knižky a jej predstavy o boji a vojne sa príliš nelíšia od predstáv šestnásťročných chlapcov z filmu. Bernhard Wicki nastúpil dlhú cestu nemeckých filmárov, ako sa vyrovnať s ťaživou minulosťou a podarilo sa mu to výborne. Všetko malo vo filme svoje miesto a ani úvodné pasáže mi nepripadali dlhé alebo zbytočné, takže jediný nedostatok vidím v tom, že ho videlo a ohodnotilo púhych 807 užívateľov ČSFD. (07.06.2018)

Film by se dal charakterizovat jako "Strhující kontrast mezi dětmi idealisticky snícími O válce a hrůze dětí VE válce"... První půlka filmu se mi zdála až dětinská, filmařsky ne moc povedená, zato půlka druhá byla naprosto neuvěřitelná. Šestnáctiletí chlapci, vlastně ještě děti, prve idealisticky bájící o hrdosti, hrdinství a cti, postupně zachvacuje šílenství z probuzení se do kruté reality, když jsou bez jakéhokoliv výcviku povoláni bojovat za "vlast, vůdce a vaterland". Film ve své druhé půlce prochází radikální proměnou, která z něj dělá silný divácký zážitek. Dětští herci byli sice místy toporní a přehrávali, ale to naštěstí nezkazilo dojem z filmu jako celku. Zvláště bojové scény jsou na dobu vzniku zatraceně (a nemám jiné slovo) akční. Člověku musí přecházet mráz po zádech z vědomí, že se něco takového na konci války skutečně dělo. (05.07.2005)