Toyen, baronka surrealismu

Důkladně založený pohled na život a dílo významné československé malířky, která posléze zakotvila v Paříži. Doplnění výtvarného pohledu by možná zasloužila třicátá a čtyřicátá léta. I tak však bylo zachyceno prakticky vše podstatné v jejím díle i životě. (23.09.2022)

Velmi poutavě zpracovaný dokument o svobodomyslné umělkyni, které ani nesmírně těžká doba, v níž žila, nedokázala nasadit okovy. Režisérce Andree Sedláčkové patří obrovský dík za tak ucelený pohled na život a tvorbu výjimečné osobnosti, jež byla jednou z průkopnic rovného postavení žen v umění. (90%) (07.03.2023)

Absolutně pitomý dokument ve kterém o Toyen promlouvají osoby povětšinou nekompetentní. Dobru třetinu tvoří sběratelé obrazů a galeristi, kteří plácají totální banality a voloviny. Další třetinu tvoří tzv."přátelé", kteří si svůj status zasloužili evidentně tak, že ve svém raném mládí (mnohdy jako mladičcí ocásci surrealistické skupiny) párkrát potkali starou Toyen, která v jejich přítomnosti řekla nějakou tu historku ze života a ze kterých padají imbecilní moudra typu: Toyen na rozdíl od ostatních surrealistů, nemalovala monstra ale démony. A poslední třetinu tvoří nesourodá směska kunsthistoriků, restaurátorů a malířů kteří povídají o tom jak tenkrát barvy byly pigmentové, jak to pečlivě malovala a snaží se zoufale interpretovat ten či onen obraz... Celé to pak ve finále působí jako projekt aukčních domů pro zpopularizovaní a tím pádem navýšení hodnoty obrazů Toyen.. Je pravda, že čeští surrealisté, kteří mohli do filmu vnést skutečně zasvěcený a relevantní pohled na dílo a život Toyen, výzvu Sedláčkové ke spolupráci vyignorovali (na základě její evidentní neznalosti problematiky) a té tak nezbylo nic jiného než uplést z hovna bič.. Je taky pravda, že po tomto fiasku se poučila, pro svou knihu zvolila zcela jiný přístup a ta je už, podle všeho, v rámci popularizace, o poznání smysluplnější výpovědí. (11.02.2024)

Spíš průměrný kousek, který řekne něco málo o životě Toyen a přidá k tomu navíc nějaké interpretace jejích obrazů. Jenže ty interpretace většinou pocházejí od laiků, resp. sběratelů umění, čímž se posunují spíše do roviny "co na obraze vidím". Najde se i pár poučenějších reflexí, ale moc jich není. Kontext paralelně vznikajícího umění prakticky absentuje. (27.10.2022)

Po dlouhé době si ČT zaslouží koncesionářské poplatky. Sedláčková si zaslouží potlesk. Po zhlédnutí dokumentu máte nesmírnou chuť vidět všechna díla Toyen, jejich nespoutanou krásu. Třeba celou věčnost přemýšlet o tom, co vlastně na plátně vidíte. Dokument mi ukázal Toyen i jako ilustrátorku a těch pár ukázek bylo natolik fascinujících, že toužím poznat všechny její ilustrace. Během hodiny mě Sedláčková naučila mít ráda Toyen. Může existovat pro dokumentární film o nějaké osobnosti ještě vyšší meta? (06.01.2023)