Réžia:
Terence YoungKamera:
Ted MooreHudba:
John BarryHrajú:
Sean Connery, Daniela Bianchi, Pedro Armendáriz, Lotte Lenya, Robert Shaw, Bernard Lee, Eunice Gayson, Walter Gotell, Francis De Wolff, Lois Maxwell (viac)VOD (2)
Obsahy(1)
Ernst Blofeld, hlava organizácie Spectre, túži po smrti Jamesa Bonda. Využije služby čísla 3 svojej organizácie - Rosy Klebbovej - vysokej dôstojníčky KGB. Tá vyšle ako návnadu svoju agentku Tatianu, ktorá má presvedčiť MI6, že sa zamilovala do Bonda a je pripravená prejsť na druhú stranu aj s cenným dešifrovacím zariadením, ak pre ňu príde jej hrdina do Istanbulu. (STV)
(viac)Videá (2)
Recenzie (478)
Druhá bondovka je poněkud zvláštní. Na jednu stranu mi připadá trošku slabší než předcházející Dr. No a některé následující, na druhou stranu se jako jedna z mála bondovek honosí opravdu uceleným scénářem a jednolitým příběhem. Není to prostě jen jakýsi sled akčních a humorných scén a trikových exhibicí, jak k tomu dochází později, není to ani čistá akce jako u mnohých bondovek, tohle je ryzí špionážní příběh, kde akce je jen jakousi třešničkou na dortu. V konečném důsledku mi z toho pak vychází, že Srdečné pozdravy z Ruska nejsou vůbec špatné. Connery je zde sice trošku decentnější, jeho hlášky jsou místy dost suché, rádoby trefně komické a mnohdy naprosto zbytečné, představa elegantního elitního agenta v klobouku mi taky moc nesedí, ale na druhou stranu je zde výborný a Bonda hodný a rovnocenný záporák v podání Roberta Shawa, opravdu slizká záporačka v podání Lotte Lenya a jedna z nejhezčích bond girl (Daniela Bianchi), co kdy stála po Bondově boku. ()
2. bondovka - SPECTRE se na agenta OO7 nakrkla a připravila důmyslnou pomstu za Dr. No. Geniální šachista Kronsteen naplánuje důmyslný plán jak se zbavit "sexistického dinosaura" v čemž mu pomáhají takový poskoci jako Rosa Klebbová, Morzeny (Walter Gottel se později objevil jako generál Gogol - šéf KGB) a hlavně Rudý Grant. Vraždící stroj s vypracovanou muskulturou. Nádherná bond-girl, památná rvačka ve vlaku a skvělý scénář slibují skvělý zážitek. Ale to by tu nesmělo být tolik uňuděných scén - hlavně těch v cikánském táboře. Bylo skvělé, že za rok přišel Guy Hamilton, protože s Youngem by z Bonda zbyla maximálně trilogie. ()
Dle názvu by se dalo soudit, že je agent 007 na vakacích v matičce Rusy, ale pravdou je jen první půlka, protože Young poslal Bonda na Západ severozápadní linkou bez pořádné akce (vás se to netýká, pane Shaw) i nadhledu a já tak viděl jen turistický výlet vlakem po Balkáně, muchlování se soudružkou a popíjení rakiji na cikánských seancích. Tentokrát mi ten příliš seriózní thrillerový koncept prostě nesedl. ()
Je vůbec možné, že tenhle film byl natočen v roce 1963? Chytrý scénář, solidní napětí, dobré lokace, velmi dobře využitá hudba. Tentokrát dojde v lokacích na Benátky a Istanbul, což je skvělý výběr, zvláště Konstantinův rezervoár ze 4. století vypadá úchvatně. Kamera vážně kouzlí, kde se dá. Není to trapné, jako moderní thrillery, a rozhodně vše dává smysl, na rozdíl od moderních thrillerů. Přitom tady stačí dva výbuchy, a ne demolování celého města superhrdiny. Návštěva u cikánů se mi rovněž moc líbila, dobré využití tradičních prvků. Vůbec postava Aliho Kerima v určitých chvílích Bonda dokonale zastíní, ty suché hlášky a jeho postoj nad věcí jsou dokonalé. A samozřejmě mne jako našince mrzelo, že Čechoslováka zabili. Ano, pod M pracuje nejlepší československý šachista! Když se nad tím zamyslím, navíc měl pravdu - on vymyslel geniální plán, který fungoval skvěle v několika vrstvách, ale lidi to pokaňhali. Někteří agenti Spectre se dokonce chvílemi chovají jako najatí idioti. Skutečně mistrovsky natočený thriller, který ve scéně nahánění Bonda vrtulníkem dal vzpomenout i Hitchcockova Na sever severozápadní linkou. ()
Galéria (216)
Zaujímavosti (60)
- První bondovka, která končí prohlášením "James Bond se vrátí v..." (naposledy tak tomu bylo ve filmu Chobotnička z roku 1983). (džanik)
- Nejlepší bondovka podle mínění Seana Conneryho. (džanik)
- V tomto filmu Bond neříká "Bond, James Bond" navzdory faktu, že v knize, která byla předlohou k filmu, ano. (džanik)
Druhá bondovka vznikla už rok po premiéře původní, rozpočet se z 1 milionů dolarů zvýšil na dvojnásobek a dokonce se vrátil i režisér Terence Young. Zatím co původní bondovka Dr. No adaptovala v pořadí 6. knihu, Srdečné pozdravy z Ruska adaptují 5. knihu a dochází zde k několika zásadním změnám, například faktu, že Srdečné pozdravy z Ruska navazují na události Dr. No a finální sekvencí Dr. No si James Bond vybudoval silné důvody, aby po něm začala jít zločinecká organizace SPECTRE. V rámci série James Bond jsou Srdečné pozdravy z Ruska důležité z několika důvodů- Vůbec poprvé (i když nepřímo) se na plátně objeví Blofeld, hlava organizace SPECTRE a dodnes jeden z nejpamátnějších Bondových protivníků, vůbec poprvé se objeví Desmond Llewelyn jako Q, který následně v této roli zůstal až do 19. bondovky jménem Jeden svět nestačí a vůbec poprvé se zde také v závěru objeví nápis ´´ James Bond se vrátí ve filmu´´, jednoduše proto, že po úspěchu Dr. No bylo jasné, že se definitivně rozjela nová akční série. Už v roce 1963 se u Srdečných pozdravů z Ruska objevují tradiční předpoklady pro klasický hollywoodský blockbuster- Vše musí být dražší, větší a akčnější. Druhá bondovka je i díky vyššímu rozpočtu skutečně výpravnější, akčnější a velkolepěji. Pro spoustu lidí představují Srdečné pozdravy z Ruska vrchol éry Seana Conneryho v roli Jamese Bonda a on sám tuto Bondovku považuje za nejlepší. Dokonce se najdou i případy, kdy si tuto sérii někdo zamiloval právě díky tomuto filmu. Já osobně ale tento názor nesdílím a Srdečné pozdravy z Ruska řadím k těm slabším Conneryho bondovkám. Sean Connery opět od začátku předvádí, že se pro tuhle roli jakoby narodil a jeho čiré charizma, které předvedl už v Dr. No hodně staví na jeho elegantním podání Jamese Bonda. V samotném úvodu se vůbec poprvé objevují tradiční bondovské úvodní titulky, které ještě nedoprovází žádná píseň, ale pouze hudba Johna Barryho, přesto se ale tyhle stylové a víceméně neskutečně svůdné úvodní titulky stali jedním z dalších klasických trademarků téhle série. Ursulu Andress v roli hlavní Bond girl vystřídala Daniela Bianchi, která se Andress vyrovnala v ohledu krásy, sympatie a stejně jako Andress byla kvůli silnému (tentokráte italskému) přízvuku předabovaná. Přesto ale Bianchi splňuje veškeré předpoklady pro ideální Bond girl. V roli záporáka Red Granta se objevil Richard Shaw- herec, který se později proslavil rolemi jako byl Doyle Lonnegan v Podrazu nebo Quint v Čelistech a umřel pouze ve věku 51 let, protože měl až příliš velké sklony k alkoholu, který se mu stal i ve finále osudným. Už v před-titulkové sekvenci se Grant osvědčí jako ideální protivník pro Jamese Bonda, který tentokrát otestuje Bondovu fyzickou odolnost a ve finále mě snad mrzí, že z kontrastu těchto dvou nešlo vytřískat trochu víc, než víceméně funkční bojovou sekvenci. Oba jsou totiž nástrojem své země- James Bond je zbraň MI6, Red Grant zase zbraň organizace SPECTRE. Oba jsou především stroje na zabíjení a osobně by mi přišlo fajn, kdyby se více prozkoumaly Grantovy rysy a zjistilo se, že si jsou tihle dva vlastně méně podobní než je vidno. Jenomže k tomu nedojde a Red Grant, který je navíc od začátku prezentován jako velká hrozba je ve finále zneškodněn tak nějak jednoduše. Srdečné pozdravy z Ruska skutečně většinu času představují to co by měla ideální bondovka servírovat- Onoho slavného protagonistu, krásné ženy, dechberoucí akční sekvence a především svižnou zábavu, bohužel ale tomu jaksi začne docházet pára během momentu ve vlaku, kde už je onen zmíněný nevyužitý potenciál ohledně konfrontace Bonda a Granta. Následuje poté ještě velmi dobrá sekvence s loděmi, finální konfrontace s reálným záporákem, který celou dobu tahal za nitky je ale ve finále zase úsměvná a tudíž jsou Srdečné pozdravy z Ruska za mně skutečně film, který má svou první půlku skutečně příležitost být jednou z nejlepších bondovek, přesto na to ale nakonec nestačí a je to škoda. Srdečné pozdravy z Ruska jsou definitivně pilířem války mezi Jamesem Bondem a organizací SPECTRE, která je následně dotažena ve zbytku Conneryho éry (a i filmu Ve službách jejího veličenstva, kde Conneryho na jeden film vystřídal George Lazenby) a osobně nemám problém s tím, že je víceméně po dobu celé Conneryho éry ve vzduchu nějaká zlá organizace, co tahá za nitky. Na Bondovkách mě ale vždy baví fakt, že jde vlastně o jednu misi agenta 007, kterou si můžu kdykoliv pouštět samovolně a protivníci většinou skončí buďto mrtví nebo za mřížemi. Právě proto si Srdečné pozdravy z Ruska asi nikdy nebudu moc schopen užít jako samostatný film, jednoduše proto, že vím, že někde v dáli tahá za nitky Blofeld, který pořád dýchá a má se k světu. Přesto všechno jsou ale Srdečné pozdravy z Ruska pamětihodnou bondovkou, které jen skutečně po první půlce dojde dech a je to škoda, protože tu je skutečně po celou dobu potenciál na vrchol Conneryho éry. Ten ovšem přišel až o rok později.............. () (menej) (viac)