Aharen-san wa Hakarenai

Tohle není seriál pro každého, za sebe bych ho označil jako romantickou komedii pro flegmatiky s bohatou představivostí a osobitým smyslem pro humor. Navíc to Aharen neměla od začátku jednoduché, protože samotný obsah působí na první pohled hodně podobně jako Komi-san, jejíž druhá sezóna běží ve stejné sezóně. A tak jsem slyšel ještě před začátkem hodně názorů typu „Proč bych se na to koukal, když v téhle sezóně běží Komi?“, navíc i ti, kteří se pak podívali na pár prvních dílů to měli hned tendenci srovnávat a přišlo jim to prostě celkově slabší ve všech směrech. Zábavné je, že já to měl cca první tři díly obráceně a Aharen mě bavila o chloupek víc. Oceňoval jsem, že se seriál jasně zaměřil na hlavní dvojici a budování jejich vztahu, že ono téma o tom, že sociálně divná dívka si chce najít kamarády, tu sice bylo přítomné, ale neznamenalo, že jich potřebuje rovnou stovku, a tak do každého dílu nemusíme cpát další a další nové postavy, které se pak smrsknou jen na další rádoby vtipné křoví (takhle na mě působilo prvních pár dílů druhé řady Komi, ale o tom někdy příště…). Místo toho jsem dostal zábavnou interakci hlavních postav a jejich rozvíjející se vztah a vše bylo takové sympaticky roztomilé, někdy i vtipné. Bohužel co se u seriálu rychle vyčerpalo a začalo se mi hodně zajídat (a tedy i důvod, proč jsem se se svým dojmem ze sledování v určité části dostal do hlubokých vod šedého průměru) byl humor. Asato Mizu mě už jednou nepřesvědčila, a tak jsem jejímu Denki-gai nedal příliš šancí, už tehdy mi její styl humoru nesedl, a i tady se mi začal zajídat. Problém mám se samotným konceptem, který je neskutečně repetitivní a když do jednoho dílu (ten jehož hlavním tématem bylo soutěžení mezi hlavní dvojící) dokázali autoři čtyřikrát zakomponovat úplně to samé, jen s minimem tvůrčí invence, tak mě zvládli docela slušně otrávit. Samotný humor je především založený na různých asociacích hlavního hrdiny a výkladech hrdinčina chování, které jsou ale tak nepravděpodobné a občas pitomé, že jsem kolikrát nechápal, jak na tohle přišel. V jednu chvíli jsem si i říkal, že Aharen není až tak nečitelná, jen Raidó má prostě až moc bujnou představivost. Někdy bylo vysvětlení celé situace až trapně triviální a já si drbal hlavu, jestli to celé bylo nutné, ale jindy bylo obdobně šílené, jako Raidóvi představy a pak to celé byl buď zásah do černého, kdy jsem se bavil, nebo výstřel úplně naslepo, který pro mě ale vše zabil. Stejně tak opakování vtipu s paní učitelkou, která fyzicky nedává silně romantické momenty, se rychle ohrál. Jak jsem tedy nakonec skončil na nadprůměrném hodnocení, když esenciální aspekt celého seriálu začal pozvolna selhávat? Jednoduše mi to dokázal vykompenzovat jiný, tedy romantika. Ta tu fungovala velmi povedeně, přirozeně se vše vyvíjelo, přišlo mi to roztomilé a díky ní jsem si dokázal několik posledních dílu opravdu dobře užít, což převrátilo pomyslnou misku vah v prospěch tohoto seriálu, a tak si ode mě odnáší velmi těsně 4*, ale je to jen 6,5/10… (17.06.2022) (menej) (viac)