Cuki no mičikake

Proboha, přestaňte už toho Óizumiho trápit, už se nabrečel dost!!! Takto bych v poslední třetině filmu nejradši zakřičela, pokud bych se na film dívala o samotě a ne v kině. Bohužel, tento film je tak přehnaně sentimentální a patetický, až mi to drásalo nervy. Přitom na začátku působí nastolená mysteriózní zápletka zajímavě a divák s očekáváním sleduje, co bude dál… ale postupně se děj začne točit v kruhu, tajemno se vytratí a celý film jde úplně do kopru – není jasné, co chce sdělit, ani kam s tím vším vůbec směřuje. Je pouze jasné, že se zoufale snaží diváka za každou cenu dojmout (především skrze opakované slzy hlavní postavy, kterou hraje Óizumi Jó) a zároveň diváka láká na Arimuru Kasumi. Což o to, herci hrají dobře, ale musí hrát špatně napsaný a nedotažený scénář. Film se snaží být silným a hlubokým počinem o osudovosti, ale naprosto v tom selhává a působí plytce a téměř hloupě. Nejenom, že osudovost je zde vyobrazena tak, že to působí spíše jako milostné pobláznění (obzvlášť ze strany mužské postavy), ale spousta prvků nefunguje a divák se musí ošívat v trapném pocitu. Postava manžela je stupidní a vyhrocená, navíc naprosto zbytečně (film by se bez této postavy obešel), opakovaně zpívaná tematická píseň ztratí svou vážnost nesprávnou anglickou artikulací v kombinaci s poznámkou jedné z postav: „To snad ani není možné, jak ona to zpívá! S tak precizní anglickou výslovností!“, přičemž po celý film musí divák přemýšlet, co že mají znamenat ta zpívaná slova „RIMEMBARÁ“ a kde že se v tom všem skrývá angličtina (načež se v závěrečných titulcích divákovi rozsvítí, když zjistí, že šlo o „Remember Love“), no a vše dokonale „završuje“ absurdně nafouklá zápletka, která přejde od mysteriózna do opakovaného polopatického vysvětlování, aby snad náhodou divákovi něco z té absurdity neuniklo. Upřímně, na japonský film mi to přišlo až příliš doslovné. A nebudu sice vyzrazovat, co je oním tajemným prvkem filmu, ale musím říct, že přestože se mi v základu takový námět líbí, tady je jeho ztvárnění tak bolestně stupidní a nedotažené, že by se tomu leckterý cynik vysmál (i já k tomu nemám daleko, a to cynik nejsem). Nakonec je z toho pouze sentimentální kýč s nedomyšlenou zápletkou a špatně napsaným scénářem. Jeden z nejhorších japonských filmových zážitků tohoto roku. (Viděno 5.12.2022 v kině Aeon Cinema, Okayama.) ~(2,2★)~ (22.12.2022)