The Challenge

Na Mezinárodní vesmírné stanici se stane nehoda, při níž je zraněn jeden člen posádky. Cestu na Zemi by prakticky jistě nepřežil, takže nezbývá než poslat nahoru doktora a provést operaci. Vcelku jednoduchý námět vyšperkovala produkce jedním obřím lákadlem - poslala štáb do vesmíru. CGI je v ruských filmech většinou na vysoké úrovni, jenže filmování v lokaci se zkrátka nic nevyrovná. Takže nástroje se opravdu vznášejí, pohled na Bajkal z výšky čtyřset kilometrů neobsahuje jediný trikový záběr, kosmonauti jsou skuteční a start rakety opravdu vypadá takhle. Zajímalo by mě, jestli bylo těžší udělat z herečky a režiséra kosmonauty, nebo z kosmonautů herce, ale protože se ani po jedné skupině nechtěly zázraky, tak jsou ve svých nových rolích docela schopní. Výsledek vší té snahy je překvapivě soudržné drama s příjemně civilní atmosférou a uvěřitelnými postavami. Pátá hvězdička je za skvělou scénu s telefonátem prokurátorovi. (28.12.2023)

Těreškova, Savickaja... Pěresild. Musím uznat, že sakra dobře to ti Rusové natočili, leckoho v dnešní době jistě právem serou, ale filmy točit umí, o tom žádná. Divák místy skoro ani nedýchá, když sleduje to obdivuhodné nasazení desítek odborníků a specialistů na záchranu jednoho jediného lidského života... Skoro bych dojetím setřel slzu z tváře, kdybych si ovšem po celou dobu projekce neuvědomoval, že ruská věrchuška souběžně s výrobou takovýchhle parádních vlasteneckých majstrštyků mrhá bez lítosti tisíci a tisíci "bezejmenných" lidských životů na frontě. A skoro bych se zasmál při scéně ohromeného pohledu prokurátora na obraz jistého státníka na zdi, kdyby... No nic. Každopádně film byl natáčený ještě před invazí, tečka. Nejvíc si na něm cením pohledů do zákulisí kosmonautského výcviku, záběrů startu rakety a hlavně naprosto úžasných scén z orbitu. Ostatní děj je vcelku podružný, klasický šablonovitý příběh a la Mosfilm, ale tahle složka je samozřejmě nepodstatná, pouhá to vata. A Julija je krásná kočka, takže leccos promíjím a zaokrouhluju nahoru. Mmch. o nic méně působivý zážitek, než svého času Gravity, kterou jsem navíc neviděl na pouhé obrazovce, ale v IMAXu ve 3D. (04.09.2023)

Fakt, že je část děje točená přímo ve vesmíru (5.-17. října 2021) je na vizuálu dost znát (pozitivně). Natáčení se bralo jako regulérní příprava na misi Sojuz MS-19 a to včetně záložní posádky! Tedy stačila rýmička a hlavní role mohla být někoho jiného. Každopádně. Díky tomu je na dost záběrech vidět ta autentická reakce na bezprostřední dění (kdy prostě nešlo zařvat “stop! sejdeme to znovu….”) nejen herečky, ale i “asistujících” kosmonautů. Prostě… nehráli. Prožívali to. A to dělá na dojmu dost (třeba start, první dojmy na stanici nebo vystupování z kapsle po přistání). Film ale také obsahuje několik momentek, které nevím jestli jsou k smíchu nebo k pláči. Př. obraz puťky se zatnutou pěstičkou na obraze v kanceláři… (jako fakt tohle je jeho prezentace na oficiálním portrétu nebo si z něho dělají ve filmu prdel?), nebo toho blba co šel v noci venčit psa na dětské hřiště… (ignorant nebo vypatlanec?). Každopádně, protože se film začal točit ještě před invazí, pokusím se nad současnou averzi nadnést a ohodnotit bez emocí. (21.09.2023)

Chybí zde anotace, tak ji doplňuji: "Hlavní hrdinka se bude muset vydat do vesmíru, kde v nulové gravitaci bude muset provést složitou operaci kosmonauta, aby mu zachránila život." Jinak jsem si všiml, že k tomuto filmu je tady v tuto chvíli víc zajímavostí (celkem pět) než komentářů (celkem jeden, a sice tento), a ani ten není plnohodnotný, protože mě nějak nenapadá, co bych k tomuto filmovému dílu měl napsat. Nic proti kosmonautům, nic proti Rusům, ale prostě mě to nebavilo. Nezištně navrhuji Američanům, jak Rusy trumfnout. Jak se ve stavu bez tíže operuje, jsme už viděli, ale nešlo by natočit, jak se ve stavu bez tíže souloží? (04.09.2023)

Samozřejmě poněkud nadhodnocuju, z hlediska příběhu a scénáře by se tam našly mouchy, sem tam možná i masařka, z tématu se určitě dalo vytřískat víc. Ale! Opravdový vesmír je opravdový vesmír a sebelepší triky v Gravity nebo jiném "vesmírném" filmu to nikdy nenahradí. Technická stránka je prvotřídní a ten pocit stísněnosti a dezorientace, prvního rozkoukávání se a nutnosti se soustředit na daný úkol udělají pro zážitek z filmu své. Spousta věcí je tu opravdových ne jen co do prostředí, ale i do reakcí na situaci, protože mnoho scén samozřejmě nešlo zopakovat. Např. výraz hlavní hrdinky po přistání a vynášení z přistávacího modulu, to je skutečně autentické. Velká gratulace Julii Pěresild, že do toho šla a úspěšně prošla nejen regulérní přípravou na let ale i letem samotným, stejně tak i režisérovi, který letěl s ní. A pochopitelně i opravdovým kosmonautům, za jejich práci vůbec. (27.12.2023)