Prezidentka

Havlíkovy filmy na mě vždycky nějakým způsobem dobře působí. Ne jinak je tomu i u Prezidentky s mou velmi oblíbenou dvojkou herců ačkoliv tentokrát to i na mě bylo až přespříliš patetické. Ovšem jakmile člověk přijme, že se jedná o pohádku, která má jen nižší základy v realitě, tak si snímek dovede poměrně dobře užít. (27.10.2023)

Snaživý režisér Rudolf Havlík ode mě dostává konstantně tři hvězdy, tak ho ani tentokrát nezklamu. I když to má znovu dost nahnuté. Nejprve to pozitivní: první české prezidentce Aničce Geislerové stačí brýle a paruka, aby mohla večer do podhradí mezi poddané. Bez zájmu médií, bez okukování lidmi. Zatoulá se až do zahrady absolutního klaďase Ondřeje Vetchého. Sochaře, hodinového manžela, milovníka všeho dobrého, vdovce oddaného své zesnulé manželce. Po prvním nedorozumění vezme psa a jdou se projít romantickou noční Prahou. A znovu. A pak zase. Jenže on nemá nejmenší tušení, do koho se to zamilovává. Potud je to překvapivě docela dobré. Vrkání lze sledovat díky slušným hercům, solidnímu řemeslu a zvoleným pražským lokacím. Jenže pak se přeci jenom musí odehrát i něco zásadnějšího aneb břímě vrcholné pozice versus vlastní štěstí. Takový Hugh Grant by mohl vyprávět. Jednou coby britský premiér před okolím obhajoval svou lásku, jindy se coby majitel malého knihkupectví setkal se slavnou hollywoodskou herečkou. Havlík opisuje, kde se dá (což u něho ostatně není novinka), a jeho prázdný a povrchní obsah, který se s realitou kolikrát naprosto míjí, začne v druhé polovině nemile vyplouvat na povrch. Nic hlubšího nebo originálního nečekejte, množství vyprázdněných dialogů s přibývajícími minutami roste a ke zpěvu hymny u vánočního stromečku bych se raději vůbec nevyjadřoval. Dvě až tři hvězdy. (08.04.2023)

Geislerová jako prezidentka, která v noci prchá inkognito do podhradí mezi prostý lid, až zabloudí do sochařského ateliéru vdovce Vetchého. Další Havlíkův romantický film, který je scénáristicky hrozně jednoduchá předvídatelná neoriginální věc, ale díky sympatickému obsazení, technické stránce věci a tak nějak aspoň zajímavého námětu se na to dobře kouká. A pokud je člověk schopen přijmout tu koňskou dávku naivity, tak je výsledek příjemný oddechový film ikdyž levelu Pohádek pro Emu (2016) to nedosahuje. (14.11.2022)

Rudolf Havlík byl za poslední tři roky velmi plodný tvůrce a do kin poslal hned čtyři filmy. Romantická (asi) komedie Prezidentka k povedeným projektům ale zrovna nepatří. Havlík zde sice sází na jedny z největších českých hereckých hvězd současnosti, ale scénář je zoufale nezajímavý, průhledný a někdy bohužel i nechtěně zábavný - například když na vánočním plese vejde do sálu prezidentka, klavírista začne hrát a všichni hosté včetně prezidentky začnou zpívat státní hymnu. Ach jo. (25.03.2023)

Prazdny, otravny a bezelstne hloupy film. Je aktualni k nynejsim prezidentskym volbam, kde take kandiduje zena. Ta je ale chytra. Anna Geislerova zde hraje frazovitou prazdnou a nesikovnou zenu, kteta dokaze i rozbit sochu. Zanrove to pripomina spise pohadku. Ve filmu se vlastne nic nedeje krome toho, ze se lide prochazi. Dialogy jsou take prazdne. (27.01.2023)