Smutná nedeľa - Pieseň o láske a smrti

Netušila jsem, že to bude až tak intenzivní zážitek Ale ten fakt, že Píseň o lásce a smrti zřejmě podle Wiki opravdu ovlivnila mnoho lidí ke skutečné sebevraždě a dokonce i sám autor této skladby ukončil svůj život skokem z okna, k tomu určitě přispěl. Je to moc zajímavý film, kde se všechno točí hlavně okolo téhle velmi ponuré, zvláštní melodie a současně s ní se line příběh o lásce, někdy tak komplikované, smutku, ale také o lidské důstojnosti. Tři muži a jedna žena s krásnýma smutnýma očima a když k tomu přidám kopec protichůdných emocí, tak je to jasná čtyřka. (22.03.2015)

Skutočne podivný milostný trojuholník. Tomu som síce neporozumel, ale tá pieseň je naozaj dobrá. Magická a atmosferická. Film je historicky nepresný, dokonca až fikciou. V každom prípade to ale neznižuje jeho kvalitu a naozaj sa človek zamyslí nad silou umenia, hudby ale aj literatúry, keď obdobne v minulosti Goetheho dielo Utrpenie mladého Werthera vzbudilo v Nemecku vlnu samovrážd. Mimochodom veľmi obľúbená kniha Napoleona, ktorý často s Goethem o diele pojednával, pretože sa mu nepáčil jej koniec. (15.02.2016)

„S posledním výdechem se vrátím do svého domova, bezpečně putuji zemí stínů…slib mi, že to neuděláš!“ - „Ne, dokud budu mít tebe.“ Komplikovaný milostný trojúhelník, těžká doba a osudová melodie. Je mi jedno, že je film pouze inspirovaný skutečností. I aura obklopující onu melodii mě příliš nevzrušuje, ta píseň spolu s (pravým) textem obstojí i bez toho. Pocitový film na jedné straně s pořádně slizkým Hansem (jeho zrady mu ještě dodaly na zrůdnosti), na druhé sympaťákem Lászlem, jehož velkorysost jsem obdivoval, a přitom mu dal v lecčem za pravdu. Oceňuju i hořkosladkou tečku na závěr (užil jsem si ji), naopak škoda té němčiny. Za mě solidní 4*. „Myslím, že jsem právě porozuměl vzkazu Smutné neděle.“ - „Ten, který András vždy hledal?“ - „Ta píseň myslím říká, že každý člověk má svou důstojnost. Jsme zraňováni, uráženi. A můžeme to vystát tak dlouho, dokud nám zbývá poslední kousíček naší důstojnosti. Ale pokud už zbývá pouze hrst těchto útržků…možná je lepší odplout z tohoto světa. Odejít…ale důstojně.“ (22.07.2023)

Hymna sebevrahů mi ani na moment nepřišla beroucí dech, natož život. Nezasáhlo mě to tak, jak by mohlo, protože ve stejném duchu se nese celý film: hezké, ale příliš učesané. Joachim Król je ale herecky velmi zajímavý a Budapešt, kterou si ze svých průjezdů pamatuji jako šedivé město, jsem díky kameramanovi dostala chuť lépe poznat. 70% (08.07.2009)

Film melancholický, jako sama neděle a jeden z těch, co si dává na všem záležet - od atmosféry krásné Budapešti, přes neošizenou serióznost předválečné Evropy, se svým stylem okázalého luxusu bez nevkusu a kýče, který je odrazem zaslouženého úspěchu, jenž dává přejícně vzniknout těm dalším, až po jímavou krásu hudebního motivu, který se stává spouštěčem nerozhodných ke kroku do prázdna... A vpravdě nevšední, nesobecký, a proto zároveň trýznivý (a zřejmě i dlouhodobě neudržitelný) je i milostný vztah dvou mužů a jedné ženy v době totálního temna, které se dá vzdorovat jen vlastní hrdostí, důstojností a nadějí - zintenzivněno hudbou, krásnými slovy, jemným humorem a více než příjemnými výkony, kterým kraluje skvělý Joachim Król... A originální verzi Gloomy Sunday si nepustím dřív, než oklepu emoce - nebo až vyměním byt, odhlásím plyn a vypustím rybník... (26.07.2013)