Stud stranou

Alyssa Milano se těsně před překročením padesátky nasoukala do latexového kostýmu, aby dala průchod svým vnadám, dopadla vraha své sestry, nalákala mlsné diváky a pokusila se z naivního thrilleru, její maličkostí spolu produkovaného, udělat cosi smysluplného. A věřte, byl to nelehký úkol. Je zcela evidentní, že režisérka Monika Mitchell hoví televizním počinům. Plně tomu odpovídá režijní a scenáristický syžet, dialogová složka a výběr herců. Výjimku tvoří vizuální stránka, která je na poměry tv filmu příjemná pro oko. Kritéria erotického pokoukání jsou odsunuta směrem k velmi soft podívané. Ačkoliv zločin vyvolá erotický web zaměřený na fetišistické praktiky, neuzříme ve filmu nic extra pohoršujícího. Hlavní představitelce akorát značně přetéká poprsí ze sexy oblečku, což je asi největší erotický zážitek. Dějově je film kolikrát až nechtěně absurdní. Milano hraje populární spisovatelku krimi románů. Ta je poté, co je zavražděna její částečně odcizená sestra, co učila na místní střední škole, se kterou se nějaký ten rok nestýkala a která provozovala dominu na zmíněném webu, regulérně přizvána k vyšetřování případu, přičemž její nevídané postřehy a poznatky nejednou předčí angažované detektivní duo. Divák pochopitelně okamžitě neomylně určí vraha, je to veskrze snadné. Abyste si ale film lépe užili, bude lepší, když budete dělat, že vrah je pro vás jednou velkou neznámou. Sluší se dodat, že vrah v průběhu vyšetřování zaútočí na ženy z téhož erotického webu ještě dvakrát - jedna z žen ale přežije a pořeže ho na ruce. Naprosto nepochopitelné bylo, že s tímto důkazním faktem se nakládalo zcela volně. Skutečný vrah žádnou řeznou ranou na ruce nedisponoval, oproti tomu hlavní podezřelý toto zranění na ruce má(!??). A nevysvětlí se, proč tomu tak je. Většina filmu má tedy podobu scenáristicky podvyživené detektivky s četnými imbecilními tahy i průtahy. Tvůrce ani nenapadne přijít s nějakým zásadním zvratem ohledně identity vraha. Přesně to, co divák od první chvíle v nemalé míře tuší a očekává, se skutečně v závěru potvrdí. I finále zůstává věrno nevěrohodným až téměř legračním pasážím, ve kterých se vrah sám od sebe přizná, bez větších a pádných důkazů protistrany, a dlouho drmolí své pohnutky a důvody svých (zlo)činů. Alyssa Milano je (sexy) tahoun, co vytahuje film na uspokojivou úroveň, načež výše zmíněná kvalitní vizuální stránka, neskutečný vlasový porost Malachi Weira a alespoň malé nahlédnutí pod pokličku temného zákoutí erotiky je důvodem, proč dát tomuto thrilleru průchod. A stud stranou netřeba dávat. 6/10 (26.01.2022)

Trošku mě zaujalo, že řeč je tu vlastně o domině. Její sestra ale domina bohužel není, spíš potulná spisovatelka levných detektivek. Na maloměstě nicméně usoudila, že díky tomu má čuch i na vyšetřování, a dokáže tak zastoupit i místní detektivy. Přeci jen smrt sestry je osobní záležitost, co si budem. Jak blbě to působí, tak blbý to je. (31.01.2022)

Mně osobně to nepřišlo jako taková katastrofa, jak to zde popisují někteří kolegové. Souhlasím s tím, že je to celé nesmírně jednoduché až přihlouplé, herci jsou neuvěřitelně ploší a nevýrazní, snímek svým zpracováním připomíná spíše takové ty klasické televizní kriminálky nevalné úrovně, absolutně bez napětí či nějaké hmatatelné atmosféry. Na obhajobu musím přiznat, že snímek docela rychle uteče, zápletka je sice naivní jak prase, vzhledem k žánru a televiznímu zpracování je však vcelku dostačující, vizuálně to není žádná hrůza, kvalita natočení taktéž není vůbec špatná. Podruhé už to vidět nepotřebuji, nicméně už jsem viděl mnohem horší kriminálky. 3/10. (31.07.2022)

Detektivní snímek, na základě stejnojmenného knižního románu literární autorky Nory Roberts, z prostředí praktik BDSM, svým konceptem silně připomínající i u nás známý televizní seriál ´To je vražda, napsala´ (1984-96), od kterého vzniklo i několik celovečerních filmů. V tomto to není u Netflixu překvapení, neboť na námětové kopírování jiných filmů či seriálů je poslední dobou zaměřen. Příběh o spisovatelce detektivních románů s tristním soukromým životem snažící se vypátrat vraha své sestry. To je to, oč tu běží. Použitý je i známý motiv o tom, že byť si myslíme, jak dobře známe své sourozence či členy rodiny, ve skutečnosti o nich nevíme vůbec nic. Snímek je cílen spíše na ženské diváky mající určitý odstup od drsné akce a přílišné depresivní atmosféry. Téma je sice slibné pro temnější stránku věci, ale vše je vedeno spíše v lehčím tónu. Nějaké ty intriky hýbající dějem, napětí a emoce tady prostě mužská divácká populace nenajde. Snímek by tedy ženské diváky oslovit mohl. Ty mužské ani omylem, neboť pro ně je to nudný a naprosto nezáživný počin. No, ale Netflix má alespoň plnější nabídkovou knihovnu. (12.05.2022)

Takže všetok "Stud stranou" a povedzme si to na rovinu. Snímok "Brazen"je produktom americkej neoliberálnej žumpy Netflix. Bol motivovaný literárnou predlohou, ktorú zosmolila béčková spisovateľka Nora Robertsová a vznikol pod režisérskou taktovkou mužatky Moniky Mitchellovej. Hlavnú postavu predstavuje sebavedomá spisovateľka, ktorá sa pokúša odhaliť vraha jej sestry. Šéfkou polície je tiež rázna baba. Mužské úlohy sú tu v podstate bezvýznamné, ženské to všetko zvládnu samé, bez toho, aby im do toho kecal nejaký macho kokot. Veď to by bol predsa úplny prežitok, skoro fašizmus. V degenerovanej Netflix propagande má feminy power zelenú. To je pre nich tá správna cesta. Odhliadnuc od toho, že scenáristicky je to absolútna sračka, že je to filmársky brak, tak ešte k tomu všetkému je to aj jeden nechutný feministický nonsens. * (29.10.2022)