Muž proti mužovi

Prvú polovicu som si hundral popod nos, že v hlavnej úlohe mal byť Terence Hill, že tie detaily očí sú až príliš okatým okukávaním od Leoneho a že to je proste iba ďalšia tuctová revenge story s drsnými ksichtmi. Čo čert nechcel, ono sa to nakoniec rozbehlo tým správnym smerom, prišli aj nejaké tie zvraty a príbeh sa stal relatívne pestrým. K slovu sa dostal aj čierny suchý humor. Dostal som, čo som chcel, takže podľa toho aj budem hodnotiť a nebudem strieľať filmu zbabelo guľku do chrbta. (04.06.2017)

Po Leoneho filmech hrál Lee Van Cleef vlastně až na pár výjimek jenom v béčkových westernech, které těžily především jenom z jeho popularity. Tenhle film patří k těm výjimkám. Propracovaný scénář, ačkoli trochu připomíná Pro pár dolarů navíc, skvělá Morriconeho hudba, dřív jsem ten kytarovej soundtrack moc nemusel, dneska je to jeden z mejch nejoblíbenějších od něj, právě proto, že je netradiční, Van Cleef podává skvělý výkon, Law taky jde a ve vedlejších rolích samý herci známí z jinejch špaget. Akorát mi přijde, že pár scén je trochu ustřihlejch. V českém znění (dabing TV Prima) namluvil Leeho Alois Švehlík, který se mi ze všech Leeho dabérů líbil asi nejvíce, bohužel ho mluvil snad jenom tady. Více ZDE. (15.01.2010)

Western přesně podle pravidel, tak takový je Muž proti muži. Mně se tam promítal Limonádový Joe se Sedmi statečnýma. Pro roli Billa mohli přece jen vybrat jiného herce, tenhle byl nevýrazný a extra moje sympatie nevzbuzoval, ale budiž. Hudba byla jako vždy u Morriconeho vynikající. Nuda to není a za mě je to trojka jak vyšitá. Ruleta 2018 (27.02.2018)

Ne, tohle všechno jsem už viděl. Sice v jiných filmech. A také už slyšel. Rovněž v jiných filmech. Nakonec jsem to vnímal jako parodii a děj jako sérii gagů, Tak třeba při závěrečné bitvě, při které začínají útočníci zaujímat postavení v plném slunci a pod přímou palbou místo toho, aby to udělali v klidu v noci. (24.01.2021)

Velmi dobře uvařené špagety, na které bohužel Petroni v závěru kydne porci slapstickové šlehačky. Počáteční krutosti jsou postupně obrušovány hrany jemným humorem, zůstalo-li by však jen u toho, byl bych maximálně spokojen. Finální střet dobra se zlem už však získal až křečovitý komediální nádech, škoda. Jinak je tu totiž spousta prachu, potu, špíny, spalujícího žáru a drsňák van Cleef, kterému zdatně sekunduje ocelooký archetyp italského westernu v podobě Johna Phillipa Lawa. Je až s podivem, že jeho působení v "prašném" žánru se omezilo pouze na tento film. Velká spokojenost jen s mírnou vadou na kráse, čtyři silné hvězdy. (03.12.2016)