Die letzten Venezianer? Leben und Widerstand in Venedig
The Last Venetians
Obsahy(1)
Putování dnešními Benátkami, které si stále uchovávají své kouzlo, i přes rostoucí ohrožení ekonomickými faktory moderního světa... Termín „benátský syndrom“ postihuje města, která se stala čistě turistickým produktem a kde jsou starousedlíci vytlačeni na okraj. „Benátský syndrom“ zasáhl mnoho evropských měst, ale Benátky jsou jeho nejvýraznějším příkladem. Ještě před sedmdesáti lety žilo v historické části města 175 tisíc lidí. Dnes už jich je pouhých 52 tisíc. Mezi roky 2008 a 2018 vzniklo v Benátkách zhruba 200 nových restaurací, hospod a hotelů. V pohostinství pracuje skoro 30 tisíc lidí, přičemž většina z nich dojíždí za prací do centra z pevniny. Pracovních míst mimo turismus neustále ubývá. Stále tu ale jsou tradiční místa, jako klášter San Francesco della Vigna, který je krásný svým tichem. Mniší se tu starají nejen o knihovnu, jejíž počátky sahají do roku 1437, ale i o historicky významnou vinici skrytou uprostřed historického centra. Ve spolupráci s vinařským družstvem vyrobí benátští mniši každý rok 1500 lahví červeného vína. V místě, kde měl kdysi svůj ateliér malíř vrcholné renesance Tizian, tepe zlato od roku 1969 mistr Marino, neboť Benátky byly odjakživa kolébkou uměleckých řemesel. Jako cesta do minulosti působí i návštěva žakárové tkalcovny, jejímž majitelem je Luigi Bevilacqua, jehož rodina vyrábí látky již od patnáctého století. Tkalcovské stavy a všechny nástroje zde pocházejí z doby kolem roku 1700 a patřily původně škole Panny Marie Milosrdné. (Česká televize)
(viac)Recenzie (9)
Od dokumentů popisujících invazi turistů do Benátek se tento liší tím, že je zaměřen na životy jednotlivých starousedlíků. Bohatých , chudých, drobných podnikatelů apod. V dokumentu nebylo řečeno, že každý den u Benátek zakotví dva obří paneláky s pěti tisíci turisty, kteří se vyvalí do městě, nezanechají peníze za ubytování, zato je po nich hodně odpadků a maximálně si koupí zmrzlinu nebo nějaký suvenýr, protože stravu mají na lodi. Většinu míst v historické lukrativní části města vlastní nadnárodní společnosti a místní obyvatelé z toho nemají peníze. Pěkný byl záběr na podvodní Benátky. ()
Případ Benátek přibližuje jeden z akutních problémů současné Evropy: přirozené, více zvykové než právně vymezené poměry mezi turismem a domorodým životem, mezi národním hospodářstvím sekundéru a tradičního terciéru, mezi vymíráním, populačním růstem a udržováním žádoucího počtu obyvatel. Regulace turismu je příkazem naší současnosti i dohledné budoucnosti stejně tak jako přirozené regulování jednostranných, džunglovitě se rozrůstajících podnikatelských aktivit. To všechno zahrnuje pojem benátského syndromu, pojem města buď pro městské obyvatele (živá města), nebo pro turisty. Dopad toho termínu je ovšem ještě širší i hlubší. ()
Mylne som sa domnieval, že tu bude viac histórie, moja chyba. A dokument o špinavých kanáloch ma až tak nezaujal. https://dokumenty.tv/posledni-benatcane-dokument/ ()
Tíživý problém globálního turismu, developerských firem i tvrdého kapitalizmu, nelítostně se odrážejícího od malebných uliček starověkých Benátek, protkaných špinavými kanály, který se snaží změnit hrstka posledních obyvatel, kteří bojují s extrémním turismem, znečištěním, vysokými cenami za bydlení i zachováním tradic ve stínů developerských firem. ()
Dokument mi vzal chuť podívat se do Benátek, abych nepřidávala další kapku městu, které se už tak potápí pod masami tupého spotřebního turismu. Je to dobře ukázáno na několika různorodých obyvatelích města, kteří se snaží dál normálně žít nebo i dělat něco proti. Překvapuje mě laxní, až korupční, postoj benátské radnice. SHRNUTÍ: Když do Benátek, tak mimo sezónu. ()
Galéria (10)
Fotka © Česká televize
Reklama