Poviedky z kuchyne

Trochu silnější kafe. Absurdní situace (vědecké šmírování v kuchyních) je zde postavena na hlavu (šmírovaný šmíruje šmíráka...). Vůbec není znát, že se děj filmu odehrává v roce 1944 (pokud si tedy odmyslím ta starší auta). A jsou zde dvě krásné a vtipné scény: rádio v puse a místnost plná pepře.... :-) (07.04.2009)

Už niekoľkokrát som sa v komentároch priznal k mikrospánkom, výnimočne až k spánkom bez mikro. U tohto filmu ich zažilo niekoľko komentátorov, ja napodiv nie. Zásluhu na tom má najmä jeho do absurdity zachádzajúca originálnosť a dušu hladiace vyznenie. Vo filme chýba akčnosť, sympatickí hrdinovia, tiež humoru je tam iba na jemný úsmev a až dodatočne som si uvedomil absenciu žien (ak nepočítam poletujúce obšťastňovačky). Na druhej strane je film plný "človečiny", ktorá tak zúfalo chýba v iných filmoch. Môj celkový dojem sa dá kvantifikovať troma silnými hviezdičkami. (11.05.2010)

Takový příjemný, lidský film, postavený na absurdní situaci pozorování, jak se kdo chová doma ve své kuchyni. Z pozorovaného se časem stane pozorovaný, a nakonec se setřou všechny rozdíly - Nor, nebo Švéd, úkol, neúkol, důležité je porozumění, popovídání si, sdílení. O tom je život. O přijetí druhých lidí do našich životů, aby ty nebyly fádní a zbytečné, jako onen samotný experiment s kuchyněmi a optimálním rozmístěním spotřebičů a nábytku. Žel film přes silná místa mohl být kratší a často jsou zde scény jen proto, aby naplnily celovečerní stopáž. (05.07.2013)

Pokus o racionalizaci kuchyně (neplést s pojmem racionalizace stravy). Film asi chce ukázat na nesmyslnost některejch stupidních výzkumů, o kterejch se denodenně dozvídáme v rádiích a časopisech (průměrnej počet zubů německých přistěhovalců, délka pohlavního styku s plyšovým medvídkem, počet zážitků s posmrkaným kapesníkem a podobně). Všechno tady vyznívá moc absurdně. Bohužel nemůžu hodnotit s čistým svědomím, protože jsem byl po kalbě a několikrát jsem u toho usnul (bylo to únavou nebo filmem?), takže to mám hodně útržkovité. A že bych se na to podíval znovu, to ne. (03.05.2008)

Film s veľmi pomalým, rozvláčnym tempom, ktorý funguje predovšetkým vďaka výborným dialógom. Zaujímavým spôsobom rozvíjajú absurdne-lákavú myšlienku usporiadania kuchynského interiéru na princípe pozorovateľa a pozorovaného. Tiež som sa vďaka filmu utvrdil v ďalšom príklade, prečo Dáni a Nóri nemajú radi Švédov. A to by snáď ani nemohol byť severský film, aby sa z toho nakoniec predsa len nestala výborná dráma! Aj napriek tomu si však myslím, že snímok nie je pre každého diváka, hlavne vďaka pomalému tempu a pointe zabalenej do náročnejšej konverzačky, vyžadujúcej možno aj trochu severského myslenia. 80/100 (27.08.2014)