Kaviár jen pro přátele

Docela případně podané lidské charaktery skrze několik dvojic dlouholetých přátel, které se mezi sebou pokrytecký předvádějí a přitom si nedůvěřují a doma ty druhé pomlouvají. Nejhůř to samozřejmě schytá ten jediný, který se nepředvádí a je upřímný. Protože něco takového je těm ostatním krajně podezřelé. Vzpomněl jsem si, jak jsem kdysi dávno začátkem 90. let odešel z jednoho večírku, protože jsem se úplně fyzicky začal dusit, jak se před sebou ti mi ještě nedávno docela normální  kamarádi začali předvádět, kdo se čeho už domohl. A to byl také začátek konce našeho kamarádství, k takovým maloměšťáckým lidem jsem už bytostně nechtěl patřit. (06.11.2022)

Trefná komedie o člověku konzumním v době, kdy vzrůstající spotřeba byla motivována především péčí o sociální postavení rodiny. Žádný kožich, chata, Yugoslávie nejsou žádoucí sami o sobě, všude se uplatňují tlaky prestiže a společenského uznání, statusu a společenské integrace. Komunismus nekomunismus. (09.07.2009)

U Vladimíra Menšíka je naprosto jedno, jestli oslovuje partnerku na place "Božka" (Světáci) nebo Valinko či dívko, jako tomu bylo v téhle báječné konverzačce. V obou případech se prostě jedná o půvabnou psinu. Co se obsahu hry týče, to už zase taková legrace není. Přesně vykreslené postavy a vztahy plné maloměšťáctví, malosti a ubohosti pod tíhou jednotvárné doby. Zde navíc ještě zatížené, většině diváctva známou choulostivostí, tedy potřebou, půjčit si nemalý finanční obnos. Krásně napsaný scénář plný nápaditostí a originality, výborné herecké výkony. Dudek nezklamal, před Zelenkovou smekám. (08.09.2020)

Falešná tvář musí skrýt, co falešné srdce v sobě skrývá. To netvrdí jen Shakespeare, ale také tvůrci této brilantní televizní hry, jejíž nabroušený hrot nebyl ani po padesáti letech, které od jejího vzniku již uplynuly, otupen, ba naopak. Tento komorní festival mnohých morálních a charakterových vad či deformací, zahraných mistrovským hereckým sextetem (odlišení jednotlivých mužských i ženských postav, jakýchsi vzorků lidské společnosti, je vskutku brilantní), totiž bez ohledu na politické, ekonomické a společenské přesvědčení ukazuje, kam až člověka zavede zkažená lidská mysl, která ho svým sociálním sobectvím a nadosobní ctižádostivostí uvrhne do (ne)dobrovolné izolace. Svět dnes nezná přátelství, jen společenské styky. (19.02.2019)

Československý televizní film o čtyřech manželských párech, jež se pravidelně navštěvují jednou za měsíc ve svých bytech. Jedná se o páry, které se velmi dobře znají, avšak o přátelství hovořit nelze, neboť jejich konverzace je plná předvádění se, chvástání, falše a především těžko skrývaného pokrytectví. Na jedné schůzce požádá pár ve složení J. Somr a J. Štěpánková ostatní o nemalou půjčku dvaceti tisíc na výhodnou koupi rekreační chaty a v tom okamžiku se skvěle odkryjí charaktery jednotlivých postav. Nenápadný, ale s radostí škodící pár S. Beneš a J. Smejkalová půjčku odmítl, aby se vzápětí pokusil chatu koupit dříve a chvástavá a lakotná dvojice J. Bek a V. Chramostová se dokonce pokusí pod maskou lži své přátele zavedením nevhodného úroku okrást. Překvapivě jediný V. Menšík, ač má problémy se svou ženou M. Dvorskou, se rozhodne požadovaný obnos nezištně půjčit, avšak právě ta až příliš vystavovaná ochota je kupujícím podezřelá, z půjčky sejde a celá situace se zcela absurdně obrátí proti němu. Perfektně napsaná sonda do lidských charakterů plných přetvářky donutí diváka po skončení příběhu k zamyšlení, což je přesně to, co od podobných komorních televizních filmů očekávám a vezmu-li v potaz režisérské mistrovství nedoceněného J. Dudka, jehož každé dílo vnímám jako mimořádný zážitek, a herectví výše zmíněných osobností, je rozhodnuto o udělení nejvyššího ocenění. (11.05.2018)