O hloupé havířce

Tak tohle je moc moc moc povedená pohádka, i přesto že se jedná o televizní počin za pár korun. Škoda, že jí nedávají častěji, jelikož je to možná vůbec ta nejvtipnější nedělní poobědová pohádka. Je dobře napsaná, herci se do svých rolí hodí a doslova si to užívají. Hlavní roli hloupé Báry hraje Konvalinková, které je tahle role ulitá přímo na tělo. Jak sbírala sudy a žejdlíky na vodu, byla švanda. Ovšem co přišlo potom, když chtěla vysedět v posteli housata, to nemá obdoby. "Jedno puklo" Juj, juj, chi chi chi... "Prokristapána, co to tam zas vyvádíš, Barboro ?" - "Sedím na vajíčkách, Honzíčku !! Už pukly tři, tak ještě dvě a budeme mít pět housátek..".... A tak její manžel šel hledat do světa někoho hloupějšího. A také že našel, ačkoliv svojí lstí a vypočítavostí. Hrál si na Luciferova pomocníka nebo na zakletého rychtáře do koně. Ovšem nejlepší bylo, když nakecal Skořepové, že je mu 80 let a na mládí existuje balzám v podobě vaječné koupele a následného schnutí při úplňku. Když se Skořepová nakládala do necek s vajcama, to bylo ještě srandovnější než Konvalinková na vejcích. Ale také to bylo tak nechutné až odporné. Blééééé. Ta ženská vypadala sama o sobě už jako strašidlo, ale tohle byla fakt hrůza. [907. hodnocení, 34. komentář, 66%] (05.04.2020)

Krásně zpracováno, skvěle obsazeno. Naďa Konvalinková umí zahrát naivku, hlupačku i dobrosrdečnou maminu úplně báječně. A Petr Štěpánek je k čertu skvělý chlap. Opravdu jim to moc slušelo. Paní Janečková pro děti a pro nás s duší dítěte umí natáčet pohádky jen co je pravda. Pohádka má vtip, krásně odsejpá, poučí a člověk se alespoň usměje. :-)) (04.08.2010)

Kdyby hloupost nadnášela, havířka by létala v jednom kuse v povětří. Pravda, bez její vzorové hlouposti by Jan Drda nenapsal legrační (skoro) pohádku, která čerpá i z určitého reálného půdorysu. V době vzniku téhle pohádkové komedie už měla zkušená režijní specialistka na televizní pohádkovou tvorbu Vlasta Janečková to nejlepší za sebou. Na téhle televizní taškařici je slabší vyvození situací docela znát. Někdy jsou situace, do kterých havířka spadne, docela křečovitě nastavené. Výsledkem je nucený humor. Nejdříve je testována divákova trpělivost. Barbora je zhusta blbá, naivně každému sedne na lep a jejího prchlivého manžela to příšerně vytáčí. Řekne si dost. Po další eskapádě jeho manželky už to déle nevydrží, balí ranec a vyráží do světa, aby v něm nalezl ponaučení i přesvědčení v tom, zda je lidská blbost opravdu tak neporazitelná a věčná. A fakt narazí na solidní dementy. Tahle pohádka staví na dobrých hereckých výkonech. Režijně je poměrně proměnlivá se značnou tendencí střídat i upřednostňovat nápadité scény a humorné etudy. O extra příběh se tenhle počin moc nemůže opírat. Většinou se cílí na humorné scénky, ve kterých prim hraje lidská blbost a neprozřetelnost. Mezi ty zapamatovatelné scény patří určitě vajíčková lázeň, nad jejíž postupnou vzestupnou tendencí se dá dobře pobavit. Levná realizace i na televizní poměry moc neoslní a příběh má určité rezervy, pokud jde o nějaký výraznější tmel. Tahle pohádka má hlavně výhodu v tom, že většina humorných scének může docela dobře fungovat i samostatně. Herecká sestava plná známých tváří je adekvátní a umí si poradit i s režií s rutinními prvky a scénářem nižších kvalit. 50% (26.06.2015)

Bez práce k bohatství přišel. Modus, který se líbí lidem v pohádkách, kde se pídí za všelikými artefakty, stejně jako lidem v realitě, kde se zapojují do podivných her typu letadlo, stávají se agenty Amwaye, nebo páchají jiné zhůvěřilosti. Ač bych se nebránila šotkovi, co do domácnosti bude přinášet štěstí a peníze, těžko bych podlehla tomu, že mi svého šotka jen tak za pár krejcarů prodá soused. Kouzelné šotky dycinky přináší tajemný snědý cizinec a rozhodně se nespokojí s nějakými drobásky. Za kouzlo to už musí být cenou něco onačejšího. Mám progresivní nápad - za pozitivní výsledek gravi testu by v lékárnách měli vydávat poukázky na košťata, aby budoucí matky měly základní motivační prostředek pro rozvoj intelektu příští generace. (16.06.2014)

Jan Drda uměl vždycky psát takové jednoduché pohádky. Jenže právě v jeho případě platí, že v jednoduchosti je krása. A přitom hloupost přetrvá věky. Takže pohádka je vlastně navždy aktuální. Naštěstí se natáčelo i venku, takže příběh tím dostává ještě sympatičtější háv. Petr Štěpánek navíc vždy byl vyloženě pohádkový typ. A vidět Naďu Konvalinkovou jako hloupou manželku je docela neokoukané. Svou zápletkou je pohádka navíc i docela humorná. (05.04.2020)