Průšvih

Proč si nevsadit nejvyšší částku na svého komediálního koně? Ať to jakkoli srovnávám s českými burianovkami či pozdějšími socialistickými výtvory (Vesnička má středisková je na čsfd stále jedenáctou nejlepší komedií světa), funèsovkami či terence-hill-&-bud-spencerovkami, nenacházím žádné srovnání. "V bryndě" je svěží film, přitom nesporně komedie, podporovaný zábavnými dialogy a výbornými hereckými výkony (jak Steve Buscemi, tak Seymour Cassel - ve stejně svěží a svižné lekci ča-ča; podobně jako nás Milo Štibich učil tancovat shimmy). No, zase na druhou stranu, je to jen taková malá postmoderní sranda. Ale zase na třetí stranu, je jich poskrovnu. (24.05.2020)

Tenhle film jsem několik let intenzivně sháněl (což sice neznamená, že bych byl ochotný za něj utratit nějaké peníze)... A pak konečně přišel den, kdy se mi dostal do ruky. Jedná se možná o něco trochu jiného než jsem očekával, ale přesto je to krásný film, který se stylem nachází pravděpodobně někde mezi Jarmuschem a DiCillem. Ze všech těch odkazů je cítit láska k filmu a literatuře, což ztělesňuje postava Buscemiho, který zde hraje pravděpodobně nejsympatičtější roli, kde jsem ho viděl... (01.01.2010)

Srdcová záležitost o problémech začínajícího režiséra s naplněním rozpočtu pro připravovaný artový snímek "Bezpodmínečná kapitulace", jehož scénář je opravdu velmi účinným hypnotikem.. Troufám si říct, že nenápadný, ale neuvěřitelně pohodový In the Soup je nejlepším filmem Steva Buscemiho a určitě pro každého fanouška pana Růžového neodkladnou povinností. Jeho hereckému koncertu zdatně sekunduje Seymour Cassel v roli excentrického mecenáše, kterého film až tak moc nezajímá, ale zato entuziasmu má ten lascivní stařík na rozdávání. Soustřeďte se na práci, když vám za dveřmi prozpěvuje italská dvojice vymahačů nájemného svůj na nervy brnkající song.. „Pátek se blíží, jó činže, ta tíží..“ (29.08.2008)

Zcela nekonvenční film s (pro mě) zcela necharismatickou ústřední postavou uměleckého podivína ve mě způsobil mnohdy zcela protichodné pocity. Nejdřív jsem zůstal ve velkém očekávání, pak mi chvílemi připadal Průšvih jako menší intelektuální slátanina, vyvolával menší odpor, nicméně filmařské téma rozehrané mezi hodně svéráznými (a názorově protichodnými) postavami mladého režiséra a stárnoucího producenta, si mě postupně podmanilo a donutilo dívat se dál. Až jsem zjistil, že jsem se výborně bavím, vychutnávám si množství vybraných detailů, ať už výstupy dvojice sousedů vybírající nájemné nebo pohledy přes kukátko, všechny ty magické scény na hraně surreality... a jestliže si mé sympatie vykutálený Buscemi moc nezískal, tak (ne)stárnoucí Cassel s duší rozervného umělce mi to ve svých eskapádách pravidelně vynahrazoval. Na tenhle divoký filmový večírek nejen plný filosofie, ale i tance, zpěvu a filmování, jaký v černobílém provedení uprostřed nepohledných bytů zaranžoval a předvedl Alexandre Rockwell se svými herci, se určitě nedá jen tak zapomenout a já mám pocit, že v budoucnu se ho ještě budu chtít minimálně jednou zúčastnit... tedy alespoň nahlédnout... „Nic mi nedlužíš, hochu. Co bylo, bylo...“ 75% (26.04.2021)

Kto by to bol povedal, že z takéhoto netradičného námetu sa dá vytvoriť tak príťažlivý film. Ani poriadne nevieme, čo sa deje a prečo, kto má aké motivácie a Buscemi aj na záver povie, že sa nikdy nedozvie, ako to Joe celé myslel. A nedozvie sa to ani divák, čo je jedna z vecí, vďaka ktorej sa k filmu možno budete radi vracať a znova o ňom premýšľať. Množstvo popkultúrnych a artových odkazov nepôsobí, na rozdiel od dnešnej tvorby, nasilu. Potešia všetky cameá, len sa obávam, že by dnes Rockwellova kreácia mohla byť chápaná ako zňevažovanie mentálne postihnutých ľudí. Každopádne sa film z nikoho nevysmieva. In the Soup je kryšalický americký indie film z deväťdesiatok, ak ich milujete, nie je čo riešiť. Ak nie, tak sa mu vyhnite. (07.08.2022)