Labutia pieseň

„Za pár let to bude stejně běžné jako transplantace srdce!“ Občas samozřejmě přijde nějaký ten mrak, ale vesměs žije Mahershala Ali idylický rodinný život. Jenže nevyléčitelné nemoci si nevybírají. A každý záchvat může být tím posledním. Namísto toho, aby manželce a malému synovi řekl pravdu, rozhodne se vstoupit na morální půdu. Podstoupí experimentální proceduru, jejímž výsledkem bude jeho dokonalý klon. Jakmile se osudová výměna přiblíží, hlavní hrdina v úzkosti sleduje, jak se jeho nové já v jeho roli pohybuje. Zní to poměrně vyzývavě a ambiciózně, ale žánr sci-fi prakticky jen vytváří hlavní zápletku. Zbytek je až meditační, nechci znít nevděčně, ale k uzoufání utahaný. Ty dvě hodiny šly „spolehlivě“ zabalit do devadesáti minut, protože tahle komorní úvaha nad zásadními rozhodnutími je prostě „jen“ solidně natočená a slušně zahraná. Nicméně u Aliho „doufám“, že jeho dvě oscarové sošky nejsou jen výsledkem rozjitřené rasové atmosféry, kdy bylo předávání roky kritizováno kvůli příliš malé rozmanitosti – protože jinak by z toho klidně mohl být i třetí Oscar. (11.01.2022)

film dvou tváří.Ta první pojednávající o lásce,umírání a snaze "to" v rámci možností "pozůstalým" nějak ulehčit funguje jak má,vyloženě netlačí na emoce a je to (neštětstí) mnohem menší slzopudič než sem se obával.Pak je tu ale druhá část/tvář,kdy se řeší "nahrazení" umírajícího člověka androidem,přičemž člověk s ním zpočátku spolupracuje,předává mu vzpomínky atd,aby nebyl poznat rozdíl.Tahle část je mnohem zajímavější a je to fajn nápad,po hříchu je ale také mnohem méně funkční.Za to může jednak jistá nedotaženost nápadu a pak také neschopnost tvůrců se v téhle problematice víc ponořit do hloubky a to nemluvím čistě jen o těžko uchopitelném morálním hledisku.Výsledek je tak hezky vypadající,dobře zahraný,ale po povrchu klouzající průměr,který vyloženě neurazí,ale mnoho fanoušků si nezíská.Osobně bych si uměl představit spíše minisérii,která bude mít víc prostoru na rozpracovaní takhle zajímavého tématu a nebudu se bát jít víc na dřeň...60% (22.12.2021)

(44/2022) / Sústredené, pomalé sci-fi, ktoré na 100% ťaží zo sustredeného výkonu Mahershala Aliho. Kto pri označení sci-fi čaká čo i len jednu akčnú scénu, zabudnite. Toto je psychologický film o vzťahoch, smrti a morálke. Zasadenie do blízkej budúcnosti len dopomohlo vytvoriť kostru príbehu a podľa mňa je bonusom. Nemôžem povedať, že film vo mne zanechal výraznejšiu stopu, ale samotné sledovanie som si naozaj užil. (7/10) (26.03.2022)

Labutí píseň pro mě představuje velice zvláštní, až ojedinělý filmový zážitek, který ovšem vnímám velice pozitivně a upřímně dost mě oslovil, i když ale zároveň na druhou stranu budu naprosto chápat reakce na tuto podívanou i veskrze negativní, jelikož se rozhodně nejedná o film pro masy. Na to je totiž skutečně velmi, velmi pomalu odvyprávěný, navíc dost často i zcela beze slov, kompletně postaven jen na melancholické náladě, kde není místo pro nějaké vyhrocené dramatické situace, či snad cokoliv jiného, od čeho by divák čekal nějaké zásadnější oživení, zde se jedná skutečně jen o pozvolně budované emočně přesvědčivé zpracování, s cílem diváka ne pobavit, ale pohltit, donutit ho vnímat co nejhlubším nitrem, a myslím, že se to tvůrcům minimálně u mě podařilo na výbornou. V podstatě je to zároveň i strašně smutný film, zabývající se morálkou, etikou, přístupem k životu a smrti, ze všeho je velice působivě cítit síla tíživosti nastalé situace a následného rozhodnutí, prostě to není ani trochu lehký film, ovšem v rámci působivosti a funkčnosti je opravdu výrazným zážitkem, na kterém se pak velkou měrou podílel i perfektní výkon Mahershala Ali, jenž pro tento zádumčivý typ postav nemá v současnosti snad ani konkurenci, je přesvědčivý, je věrohodný, je výrazný a kvalita tohoto filmu leží z největší části asi právě na jeho hereckých bedrech. Vytknout bych tu nicméně měl asi také jednu důležitou věc, a to nefunkčnost emocí, které vzhledem k obsahu filmu měli sehrát též sakra výraznou a důležitou roli, nicméně mě zde přišli vážně chladné a nepůsobivé, i tak ale musím ve výsledku vyjádřit nad touto originální podívanou celkovou spokojenost, s tím, že by si měl vážně každý dvakrát rozmyslet, jestli dá tomuto snímku vůbec šanci, jelikož stravitelný bude jen opravdu pro málokoho. (08.11.2022)

Pekne natočená, fajn zahraná (Mahershala Ali), námetom zaujímavá sci-fi dráma o tom, či by ste seba samého v prípade smrteľnej choroby nahradili totožnou replikou, aby vaša rodina mohla s "vami" žiť ďalej. Bohužiaľ, režisér a scenárista v jednej osobe mal síce fajn nápad, ale ostalo iba pri ňom a ďalej s ním nijako nepracuje, nerozvíja a aj napriek tomu ako inteligentne sa film tvári, tak pri hlbšom zamyslení ani nedáva poriadny zmysel. Čo poruchovosť takýchto replík/andoridov? Starnutie? Ak by sa to prevalilo do sveta a ľudia by začali byť nahradzovaní? Atď. Swan Song však predstaví tento prvotný námet o replike v úvode filmu a ďalej pracuje iba s jednou a tou istou myšlienkou a to tým či hlavná postava chce samého seba nahradiť alebo nie. Nič viac sa nerieši, nijako sa situácia nedramatiuje a po väčšinu stopáže tu tak Mahershala Ali chodí po high-tech futuristickom dome, rozpráva sa so svojou kópiu a do toho odhaľuje v neustálych flashbackoch ako sa zamiloval do svojej ženy. That's it. Na vážne sci-fi je tak Swan Song príliš intelektuálne nepodetným filmom a na fungujúcu drámu zase až príliš chladným filmom, kde nefungujú zamýšľané emócie. Po technickej stránke síce bez problémovy film, pár záberov na sci-fi architektúru ulahodia oku, ale ten film sa nikam neposúva, chýba mu akákoľvek dramatickosť, aspoň kúsok napätia ako sa situácia vyvinie alebo uveriteľné emócie. Nakoniec to tak pôsobí ako film od androida a nie o androidovi. CELKOVO: 5/10 (21.12.2021)