Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Další nevěsta prodaná filmařům a českým kulturním světem odmítnutá. V tomto případě ovšem neprávem. Důvod, proč navzdory účasti světoznámé Jarmily Novotné v titulní úloze nebyl ani učiněn pokus uvést tento německý film do českých kin, lze pochopit. Nepietní zásahy do hudebně-dramaturgické struktury  opery mohly být pro zastánce tradice ještě hůře přijatelné než vymizení jakékoli národní specifiky. (NFA)

(viac)

Recenzie (1)

NinadeL 

všetky recenzie používateľa

Prodaných nevěst jsem viděla moc, českou němou, zvukovou, barevnou, televizní... živě v ND. Dobrý byl jen úsek ve filmu Z mého života a nejhorší parodie z Trhala fialky dynamitem. Ale co je opravdu skvělé, je tato německá "problematická" verze. Dneska už kvůli tomu nikdo protestovat nebude, stejně tu hraje Jarmila Novotná, která si sice na své filmové práci nezakládala, ale i tak vytvořila několik mimořádných úloh v nejrůznějších filmech. Zájemci si jednou za život zajdou do archivního kina a fandové mají své DVD. Kdo neslyšel německy A chalupu, a chalupu, nemá šanci si něco takového představit. A pro nevěřící Tomáše je tu váha jména Max Ophüls a fakt, že mu jeho experiment na poli opery ve filmu vyšel lépe, než by se sám nadál. ()

Galéria (9)

Zaujímavosti (1)

  • Jarmila Novotná ve své knize Byla jsem šťastná vzpomíná: "V červnu 1932 jsem měla začít filmovat Prodanou nevěstu a měsíc klidu jsem potřebovala z jiného velmi důležitého důvodu. Očekávala jsem dítě. Film jsem přijala jenom pro to, že jsem si myslela, že široké venkovské šaty ukryjí moje tajemství. Nikomu jsem o tom neřekla.

    Film jsme točili v Mnichově. Byla tam také scéna v cirkuse, kde jsem měla vylézt před medvědem na strom. V opeře je to za medvěda přestrojený Vašek, ale ve filmu užili opravdového medvěda. Jak je zvykem při filmování, každá scéna se jednou nebo dvakrát opakuje, dokud se dokonale nezdaří a já jsem se obávala, že mne to velmi unaví. Mezi opakováním scény byl medvěd v kleci a kdosi mu pro legraci dal nějaký pamlsek. Ale jak prostrčil ruku do klece, medvěd mu ji roztrhal. Všichni se toho zděsili a bylo rozhodnuto, že se scéna s medvědem opakovat nebude. To se mně ulevilo!

    Ačkoliv film režíroval Max Ophüls, jeden z nejlepších v té době, z krásné Smetanovy hudby zůstalo málo a také celý děj byl změněn. Mařenka v něm byla dcerou starosty města a Jeník místo obyčejného chasníka byl postilion projíždějící od města k městu. Scénář jsem bohužel četla, až když jsem už byla v Mnichově a to bylo na protesty pozdě. Výsledkem bylo, že se film v Československu vůbec nepromítal a jelikož jsem čekala dítě, už jsem také necestovala, takže jsem konečný sestřih viděla až po svém příjezdu do New Yorku v roce 1939. Škoda té práce." (NinadeL)

Reklama

Reklama