Sošite, baton wa watasareta

Nakonec přece jen pochopíte, proč je to film o „štafetě“ :) Za mě bylo zajímavé se do filmu ponořit, aniž bych si o něm dopředu něco zjišťovala, a nechat se vést stavbou vyprávění. Celkově mám ráda filmy, ve kterých se střípky příběhu skládají postupně dohromady, až nakonec divák vidí celý obrázek. Musím ale říct, že vystavění děje nebylo tak úplně šťastné. Teoreticky mohl film už nějak v polovině skončit a skoro to tak i působí. Pak se ale ukáže, že příběh směřuje ještě trochu jinam. První polovina filmu každopádně funguje výborně, ale po tom zlomu zhruba v polovině jako by film najednou znovu hledal identitu a tak nějak vratce balancoval mezi tím, jaké vyznění a směřování chce zvolit. Na okamžik se tón filmu změní na romantiku, ale velmi rychle se od toho upustí a vrátíme se k rodinnému dramatu. Jenže bohužel druhá část i přes další zajímavý rozvoj příběhu už zdaleka nefunguje tak dobře jako začátek. Poslední třetina sklouzne do příliš velké patetičnosti a dlouhého vysvětlování a je toho zkrátka moc. Zbytečně dlouhé plácání se v sentimentu bohužel tomuto filmu nesluší a ubírá mu to body. Konec by rozhodně potřeboval zkrátit. Na druhou stranu, napříč celým příběhem mě bavilo „poznávat“ postavu Riko a sledovat její rozvoj od prvotního dojmu zcela jasné „zlatokopky“ až po velmi komplexní postavu. Išihara Satomi podala úctyhodný výkon a zároveň byla v této roli sympatická jako obvykle (říkám si, jestli je vůbec možné ji v nějaké roli nenávidět…). Neméně výborní jsou i Tanaka Kei a Nagano Mei, kteří tvoří v roli otce a dcery moc hezkou dvojici. Škoda jen toho rozbředlého závěru a celkově „rozechvělé“ druhé poloviny filmu, která postrádá jednoznačné směřování a jednotný tón. I přesto však musím říct, že šlo o nadprůměrný zážitek s kvalitními a sympatickými herci. Teď už by mě snad jen zajímalo, jak je vlastně příběh ztvárněný v knižní předloze... ~(4,0★)~ (02.04.2023)

Nezvyčajná, ale milá a japonská, zápletka o dievčati čo má 3-otcov a mami. Let do NY. (26.10.2022)