Teória letu

Příběh, jenž není sám o sobě ničím novým. To až tvůrci mu dali tak trošku jiný směr, a to se u mě moc nevyplatilo. Celý ten příběh jednoho netradičního páru mi nějak nesedl, bylo to spíš takové křečovité než přirozené. Vše zachraňoval báječný Kenneth Branagh, jenž svým homelesáckým charismatem vytáhl každou scénu ve film, ve které se objevil. Ostatní byli taky dobří, zejména představitelka hlavní role. FIilmy, jenž mají za téma vzpření se společnosti, svobodu či lásku (at až klasickou nebo podivnou) mě vždycky přitahovaly, ovšem tento snímek mé srdce nijak zvlášť nerozbušil, i když scéna s Bankou je opravdu skvostná. Greengrasův masterpiece hledejte v jeho pozdější tvorbě. (05.02.2007)

Vyloupení banky pro získání peněz na zaplacení ztráty panenství postižené dívky? Paul Greengrass a romantická komedie? Helena Bonham Carter bez korzetu? ANO ANO ANO! Smícháním těchto ingrediencí vznikne kouzelný, ba až téměř pohádkový (pohádkový ovšem ve smyslu pohádek H. Ch. Andersena) příběh s koncem, kdy nevíte, jestli máte brečet nebo se smát. Já osobně jsem se teda nechala naprosto emocionálně strhnout; trnula jsem při scéně, kdy Jane pomocí svého mluvícího přístroje žádá Richarda o pomoc, ustrašeně jsem téměř nedýchala, když Jane zůstala vyfiknutá sama s gigolem a plna euforie jsem prožívala létání na Richardově handmade letadlu... (29.10.2006)

Teorie létání naštěstí netrpí neduhy mnoha moderních filmů a nenatáhla prolog na půlhodinu filmového času. Nerozebírá důvody rozchodu Richarda a jeho přítelkyně, neukazuje život Jane před tím, než skončila na vozíku, nepředstavuje nám osamělé hrdiny v nespočtu nedůležitých situací. Místo toho dává hlavní dvojici dohromady už v páté minutě a tím nabízí dostatečný prostor pro to, o čem tenhle film má být nejvíce: o rostoucím přátelství mezi dvěma odlišnými lidmi, kterým v životě cosi schází. Až doposud si nemůžu stěžovat. Bohužel s pozitivem zvaným "rychlý start" přichází i negativum s označením "stejně rychlý konec". Možná je to jen můj problém, ale jelikož byla Branaghova postava v průběhu děje líčena jako nemužná, tápající a hledající smysl života, jsem čekala, že u něj bude docházet k postupné, pozvolné proměně. A zrovna, když jsem vrchol (vlastně spíše rozjezd) tohoto vývoje očekávala, přišel náhle konec. Toliko k záporům. (Ačkoliv sami si můžete přidat další, které mě tentokrát tolik neobtěžovaly, jako například předvídatelnost, nedostatečná "dojemnost", nevýraznost, neoriginálnost.) Pro mě totiž tentokrát vyhrávají pozitiva zvaná lidskost, radost ze života, dospělost a výborné herecké výkony se subjektivním podtextem "Ken Branagh, will you marry me?" (01.11.2011)

„Film o sexu, penězích a tělesně postiženém člověku.“ Podobných příběhů vznikly desítky, jen málo z nich ovšem oplývá takovým puncem nevšednosti. Teorie létání je oproštěna od veškerých romantických znaků: Ona chce hlavně přijít o panenství, on je svolný k vykradení banky, ani jeden si příliš neváží života. Scénář má mnoho trhlin, převážně logického rázu (odkud bere Richard peníze?), režie Paula Greengrasse je obyčejná a film tak navzdory nosné myšlence a jisté snaze jít proti konvencím příliš nevybředává z průměru. 65% (06.01.2007)

„Viem, že z mojej pozície nemôžem. Ale to neznamená, že nechcem.“ Kúzelný, citlivý, vtipný a troška pikantný film o ťažkých veciach. Divák spozná úprimné filmy na kilometre ďaleko a tento je okrem vynikajúceho scenára podporený skvelým výkonom Heleny Bonham Carter a o nič menej slabšieho Kennetha Branagha. Spolu vytvorili pár nielen na filmovom plátne (Frankenstein), ale i v súkromí (aspoň na nejaký čas). To všetko v réžii dnes takého adrenalínového hitmakera Paula Greengrassa (Bournov mýtus, Let číslo 93). (29.10.2006)