Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Kontroverzní film podle románu Liona Feuchtwangera (1925) vyrobený na zakázku říšského ministra propagandy Josepha Goebbelse. Příběh se odehrává u dvora vévody z Wurttemburgu v době, kdy ambiciózní židovský obchodník Oppenheimer díky úplatkům obsazuje post finančního poradce. Postavení Židů ve společnosti je špatné, do některých měst nemají vůbec povolen vstup, a tak Joseph Süß Oppenheimer chce využít svého vlivu u vévody a nařízení nechat zrušit. S přibývajícími úspěchy jsou jeho plány postupně stále smělejší... Je paradoxem, že spisovatel Lion Feuchtwanger patřil ve své době mezi nejznámější antifašisty a po 30. lednu 1933 musel před Hitlerem emigrovat do Francie. (dopitak)

(viac)

Recenzie (61)

Chip89 

všetky recenzie používateľa

Tenhle snímek má jedinou vadu a to, že nemá nic společného s knižní předlohou. K mé smůle jsem knihu právě dočetla a těšila jsem se na filmové zpracování, ale je to úplně jiný příběh s jiným sdělením k divákovi. Takže musím hodnotit jako samostatnou jednotku a ano nebyl to na tu dobu špatný film, ale propaganda byla tak okatá až mě to chvílemi otravovalo. ()

Opsha 

všetky recenzie používateľa

Těžké, přetěžké, takový film hodnotit. Ideová stránka je opravdu nechutná a dost prvoplánová - na druhou stranu, film je to natočený opravdu dobře a evidentně ne za malý peníz. Když si ho porovnám po technické stránce s českými konverzačkami té doby, natáčenými výhradně v ateliérech, ve velkých celcích a maximálně s pěti herci v záběru, Žid Suss vychází jako film, který (samozřejmě bez idiotské ideologie) by bez problémů mohl fungovat i v barvě. Detaily, davové scény, pěkné exteriéry - tímhle film docela předběhl svou dobu. Ani herci nejsou vůbec špatní, pokud nepočítáme "romantického rasistu", panákoidního Fabera. Každopádně, Žid Suss je film lživý, překrucující dějiny, ale řemeslně rozhodně nadprůměrný. P.S. Dost zajímavá je postava rabbiho, který Sussovi vyčítá, že v zájmu mamonu přestal být židem a která odmítá knížeti lhát. Divím se, že panu Goebbelsovi nevadila. ()

Reklama

fragre 

všetky recenzie používateľa

Poprvé (před lety) to na mne působilo silněji, snad že to našinec bral jako ten neblaze proslulý film. Řemeslně je to běžný dobový slabý průměr, takový film pro pamětníky, žádné zázraky, a herci občas přehrávají, jak to bylo tehdy zvykem. Jako zažíhač nenávisti to byl v té době film nadmíru úspěšný. Vždyť co spolehlivě naprudí každou komunitu, než když jim cizáci sahají na ženské, a zde vilný Žid chystá se prznit árijskou blondýnu, majíc jejího árijského milého zavřeného v kobkách podzemních. To jistě každého upřímného soukmenovce napružilo, takže pak se spravedlným zadostiučiněním poslouchal zbabělé škemrání padouchovo na šibenici, a říkal si: "Pověste ho vejš!". Ale kdyby to byla jen neblahá minulost. Vždyť podobně nenávistných manipulativních filmů je i v TV plno. ()

Sarkastic 

všetky recenzie používateľa

Odporná propaganda, ale na druhou stranu ne tak tvrdá, jak jsem původně čekal. Místy nechtěně směšná, ale překvapivě docela napínavá a nenudící, i když konec se dá samozřejmě docela dobře odtušit. A snaha vyjevit Židy jako tu nejodpornější a nejproradnější pakáž se místy vcelku míjelo účinkem. Dohromady mi to dává 2*. ()

Belbo 

všetky recenzie používateľa

Nemyslím si že je Süss Bůh ví jaká štvavá agitka proti židům (kdo chce agitku, si má pustit Věčného Žida). Mnohem víc mi přijde jako předchůdce Stoneova Wall Street v historických kulisách. Süss je pojat jako svině, ale v prvé řadě na proto, že je Žid, ale pro své šmeliny. Například postavy rabína či věštce žida nejsou nijak pejorativně tendenčně zabarvené. Süs je sice pověšen za špinění čisté krve, ale jen proto, že vše co dělal bylo defacto legální. A teď budu doufat, že mne nikdo neudá a nepudu bručet za propagaci fašismu. ()

Galéria (7)

Zaujímavosti (11)

  • Film je zakázán v Německu, Švédsku a Portugalsku. V Německu se smí promítat pouze k vědeckým účelům. (gjjm)
  • Je to jediný antisemitský film, který byl promítán i po druhé světové válce. V roce 1955 byl přetlumočen do arabštiny. V arabských státech ho distribuovala sovětská agentura Sovexport. [zdroj: Guinnesova kniha filmových rekordů, 1995] (dopitak)
  • Některé scény, např. uctívání v synagoze a vstup Židů do Württemberska, byly natočeny v Praze. V hlavním městě Protektorátu Čechy a Morava byl také proveden nucený nábor židovských komparzistů. (Kmotr76)

Súvisiace novinky

Das FilmFest 2010

Das FilmFest 2010

02.10.2010

Dvě města, tři kina, čtyři tematické sekce, deset večerů, na tři desítky hraných a dokumentárních snímků – již za pár dní se popáté vrátí divácky oblíbená filmová přehlídka přinášející výběr toho… (viac)

Reklama

Reklama