Reklama

Reklama

Sila

Trailer

Obsahy(1)

Ako by mala vyzerať mužská sila v 21. storočí? Kamil Fila je otec, filmový publicista, zástanca progresívnych hodnôt a rodovej rovnosti. Vo virtuálnom priestore vystupuje ako neúnavný diskutér a bojovník za spravodlivejšiu spoločnosť, v súkromí prežíva bolestné rozpory medzi presvedčením a konaním. Filmová fikcia a skutočný život sa vzájomne zrkadlia a Kamil hľadá svoje lepšie ja medzi kinosálou, posilňovňou a početnými milostnými vzťahmi. Ako sa stať lepšou verziou samého seba vo chvíli, kedy sa strácame vo vlastnom živote? Film Martina Marečka Sila zachytáva päť náročných rokov v živote Kamila Filu, počas ktorých čelí partnerským problémom, depresiou aj hraničným fyzickým experimentom na vlastnom tele. Výsledkom je ničivo úprimná spoveď o vnútornom konflikte a kríze stredného veku, ale aj obecnejšia reflexia premien a podôb maskulinity nového milénia. (Film Expanded)

(viac)

Recenzie (98)

Matty 

všetky recenzie používateľa

Sympaticky nebulvární, tragikomický portrét člověka, který se nedokázal smířit s obyčejností, a zároveň nedosáhl výjimečnost, a tak si vytvořil kult sebe sama a přestal vnímat rozpory mezi vlastními slovy a činy (na nichž stojí dramaturgie skvěle sestříhaného filmu). Mareček své Epizody ze života zvedače železa nechává bez odpovědí, nesnaží se je doříct, uzavřít (happy end má Síla snad jen v očích protagonisty), což může být pro někoho nedostatek, ale sám to vnímám jako otevření prostoru ke konfrontaci s naší vlastní arogancí, směšností, pokrytectvím, s momenty, kdy jsme se ve vztazích taky chovali jako telata. Nevím, jestli je skutečný Kamil Fila stejně toxický jako ten filmový, vzniklý zvýrazněním vybraných znaků něčí osobnosti během (náročného) životního období a sloužící režisérovi k pojmenování obecnějších témat. Rád bych věřil, že to, co vidíme, jsou převážně masky, stejně jako při Gendermanově prezentaci online. Filova potřeba chopit se narativu alespoň ex post, arogantně, bez náznaku pokory školit své kolegy a uvádět na pravou míru různé interpretace Síly, a při tom argumentovat skutečnostmi, které z filmu samotného, autonomního uměleckého díla, nevyplývají, ovšem působí patologicky a budí lítost. 75% ()

verbal 

všetky recenzie používateľa

Tak přesně takhle, milí diváci, vám začne jebat, když na filosofické fuckultě vystudujete zbytečný tlučhubovský obor, etablujete se jako rádoby názorová autorita v ryze subjektivní kategorii a až do zchytření furt čumíte na artové sračky jiných psychotiků! Já, Mirka i Kokeš si tedy myslíme, že by si měl anabolický kůň Kamil místo toho maskulinního sebepoškozování nechat raději okamžitě přišít kundu, protože je to zcela zjevně labilní pypka, uvězněná v nesouměrném těle ovarového otyloně s povislýma kozama. Bylo by rozhodně přínosné, minimálně pro porovnání, kdyby v tom pan Mareček pokračoval a uplácal ještě portrétek tadyhle narcistního neomarxistického psychobukanýra, šikanovaného uhrovitého chcípáckého panice, pouťového müslitele a egopozéra Bludmana, který se zjevně cítí jako nadFila a z jehož zvratku, plného cizích termitů, jejichž význam cukrouš zase místy evidentně špatně vygůglil nebo pobral maximálně chápavými končetinami, čiší až hystericky žluklá závist i nenávist, že kolega pacient už má dokumentek, a on, takový piedestální psychokokokot nikoliv. Myslím, že z takového audiovizuálního souboje by Kamil jednoznačně vyšel jako zcela běžný, v rámci kategorie ufonských artových hnědopichů a feministů duševně jakž takž stabilní absolvent FF a reflektory doktorandů, shánějících nějaký fuckt výživný materiál na dizertačku z patopsychologie, by ihned ozářily mastnou, olupenou kštici Marka Slováka. Každopádně teď na chvíli žerty dovnitř a místo sázky nadsázku. Kamil působí jako vcelku skromná holka, za šulínka se v tom moc netahal, čili mám za to, že takto exponovat svou temnou půlku prdele pro něj pravděpodobně byla jakási perverzní forma terapie, která zjevně donutila dokumentaristu zneužívat diazepam, a tak sem tam zapomněl, kde skončil. Výsledkem ovšem je, byť trochu chaotická, z psychologického hlediska vcelku zajímavá, bezútěšná koncentrovaná depka s občasným zjevným zoufalým voláním o pomoc. Já vím, že časy jsou zlé, Kamile, ale až ti z těch bobulí uhnijou koule a dojebeš si klouby tak, že neuzvedneš ani igelitku z Kauflandu, přijdeš o jediné dva koníčky, z čehož tě furtdokolové čumění na Býčí šíji nevytrhne, a bude to jen horší. Tak příště místo dokumentaristy raději vyhledej psychiatristu. ()

Tosim 

všetky recenzie používateľa

V průběhu filmu jsem se přistihl, jak se divím, že se Kamil občas chová jako typickej chlap, než mi došlo, že rozpor mezi ideálem a reálem prožívá každý rozumný člověk a je otázkou každodenního života je ukočírovat. Na zbožštění skutečných osob si dávám od jisté doby pozor a tak se na kritiky od hlavní postavy dokumentu budu i nadále těšit, snímek mi pak přišel dost roztěkaný, neukotvený v čase a uvítal bych nějaké pokračování. Nejsem blázen, abych od něj chtěl pointu či rozhřešení, ale celkově na mě působil hodně fádně. PS pokud z filmu praská žilka všem prudičům (dnes se jim říká trollové), kteří nás pronásledují už od dob diskuzního serveru Průvodce, je to jedině dobře! ()

Rimsy 

všetky recenzie používateľa

Takový to, když chcete natočit dokument o proměně těla, ale vyjde vám z toho proměna duše. „Posilování je o stabilitě,“ dozvídáme se ve filmu o fyzicky i psychicky posilující, nakonec však nepříliš stabilní postavě. Od výsledku se těžko udržuje odstup, a to nejen kvůli osobní známosti s Kamilem, ale i tematizaci sledování filmů jako určité formě útěku od reality, což aspoň částečně zná asi většina filmových publicistů. Nastavování zrcadla tedy probíhá poměrně intenzivně, za což vděčíme nejen otevřenému protagonistovi, ale i schopnostem Martina Marečka, zručně balancujícího mezi vyžíváním se v bulvárních perličkách ze života známé osobnosti a civiliním zachycením intimní zpovědi. Ačkoli film na první dobrou může působit jako až příliš laciná munice pro Kamilovy hejtry, výsledkem je dílo značně přesahující hranice osudu jednoho člověka. Krize středního věku, budování identity na sociálních sítích, rizika zavádějící sebeprezentace, snaha dostát nerealistickým nárokům… Poutavé naťuknutí těchto i dalších témat činí z filmu mnohem víc než jen „dokument o Filovi”. ()

hirnlego 

všetky recenzie používateľa

Nejvtipnější na celé téhle zbytečnosti je informace, že ten malý člověk je údajně zasloužilý prcíř. Nejspíš toho, před čím utek i Feri. ()

Bluntman 

všetky recenzie používateľa

Kdybych chtěl být jízlivý, napsal bych, že oceňuji umělecký záměr srovnat kvalitu dokumentu s lidskými kvalitami sledovaného sociálního aktéra a přesností i teoretickou poučeností jeho mediálních výstupů. A nebo bych uvedl, že portrét pisálkovského prcíře vede lidi po zhlédnutí k závěru, že Fila je pro filmovou kritiku a feminismus tím, čím je Daliborek pro tuzemský neonacismus. Nechci ale být ještě jízlivější, než jste mysleli, protože mi především jde o zdůvodnění hodnocení, které akorát bude podáno ironickou až sarkastickou formou. Marečkova časosběrná observace má řadu zásadních problémů, které vychází jak z faktorů ve fázi předprodukční, tak - a to především - z konkrétních filmařských voleb během produkce a následně postprodukce.__________ Původním záměrem choré mysli (sorry not sorry) byla skoro nekritická nonfikce o fyzickém sebezdokonalování skrz steroidy, přičemž by se vyvracel stereotyp o intelektuálech-chcípácích, který panuje u lidí, jež by na takový snímek nešli do kina a nepodívali se na něj ani v televizi. Z toho zůstal jenom motiv se steroidy, kvůli kterému je celek rozklížený, a několik scén zjevně zinscenovaných pro kameru, kvůli čemuž je narušena uvěřitelnost pětiletého konsenzuálního (!) pozorování. Zvolený klíč k uchopení během samotného vzniku ale jakoby stále vycházel z rozporu, což mají zdůrazňovat zvolené stylistické postupy: distancované rámování anebo vypadávání ze záběru u scén s blízkými osobami (nikoliv Chytilová reloaded, ale retarded), juxtapozice v rámci záběru a vztahy podobností a odlišností v návaznosti mezi záběry/scénami. Vše je ale vyloženě školácké, jako kdyby cílovkou měla být dcera sociálního aktéra, která mu na místo tati říká jménem: socak (zkrácenina ze sociální aktér, nechce se mi to pořád vypisovat) stojí mezi vyobrazením světlé a temné strany Síly, ve sklepení domu rodičů je mezi kulturistickými časopisy Kafkova kniha a na stolku u socaka doma je kniha s Běsi v názvu, vedle ní štos Cinepurů a ubrousky na úklid/masturbaci... (Nesoudím a neodsuzuji, Cinepur čtu osobně na hajzlu, protože má krátké texty, a tak je ideální pro rychlé sraní, jiná periodika si nechávám na dlouhé průjmy a zácpy. Iluminaci si schovávám, až nebude na zaplacení elektřiny, aby mě aspoň něco osvítilo.) Pokud by tuhle sofistiku, stavící na kontrastech, někdo nedejbordwell nepochopil, nechybí osvětlující komentáře samotného socaka, který v tomto dokumentárním midcultu osvětlí vztah mezi svým životem a zvolenými filmy na příkladu STAR WARS, BÝČÍ ŠÍJE, STUDU a VELKÉ NÁDHERY. Mohl bych kritizovat jednotlivosti, například krajně nevkusnou kompoziční, zvukovou i syžetovou návaznost mezi dvěma scénami: první, ve které projíždí vlak na místě, na kterém se Filovi zasebevraždila matka, a následující scénou s Fassym v metru ze STUDU. A i tohle musí být pro jistotu návodným způsobem vyloženo.__________ Jako průserovější se mi ale jeví jednak volba návodného komentáře socaka, který je přitom vzhledem k výstavbě díla prezentován jako lhář, jednak rozhodnutí vyprávět příběh a vystavět nonfikci jako fikci. Popletology, pardon my formalismus, myslel jsem poetology, bude leda otravovat nefunkčnost celku kvůli pnutí mezi konvenční výstavbou (uvedení do děje, jeho komplikace, klimax s epilogem jak z toho nejblbějšího uměleckého filmu) a sugerovaným vývojem socaka, jehož jediným konstantním "charakterovým" rysem je přitom prolhanost a manipulování druhými včetně nejbližších. Bordwellžel nejde o nespolehlivé vyprávění, a tak je tohle jediný, byť neproduktivní, opravdový rozpor.__________ Distribuční dřysty sice o dylině a dokumentu tvrdí, že se skrz nějaké rozpory dosahuje univerzální výpovědi, ale rozpor mezi mediální sebeprezentací a skutečným jednáním je jasný komukoliv sekundárně gramotnému a obecnosti ve výpovědi o toxické maskulinitě se nedosáhne na případu bludného bobuloida. Bohatí muži s krizí - mužství, středních let - si pořizují sporťáky, střední třída ve státním sektoru a korporátu zase nejčastěji studentky anebo sekretářky, a tak (si) píchá něco jiného než steroidy. Kdyby se to jmenovalo třeba Fila(t): Nakoukání do femimachistické kultůry na obědnávku ex-Famátka a šmrncovně distribuované druhou stuchlinou, byl by aspoň jasný žánr komedie (sekvence "intelektuál vynášející stůl" má náběh na zkultovnění, wtz), ale takhle je to jenom absence elementární soudnosti všech zúčastněných. Jako dokument je to nefunkční, jako artterapie to zjevně nezafungovalo, pokud to tak v rámci kamarádčoftu bylo v dobrém míněno, a jako možná exploatace zjevně narušeného jedince je to něco odporného, navíc pro toho socaka s možnou právní dohrou (viz to regulérní stalkování ex).__________ P. S. Navzdor všemu uvedenému chci dokumentární spin-off s Baslarovou, morálním hlasem filmu, protože díky ní ten cyklus výjevů aspoň trochu graduje, byť jenom na úrovni vulgarit (od "pokrytecký debil" po "pokrytecký čurák"). P. P. S. Pokud se někdo domníval, že valná většina lidí z mediálního prostředí dost dobře nevěděla o socakově jednání zachyceném v dokumentu, potažmo i horších věcech, a nechávala ho se prezentovat jako feminista a kritik toxicit kvůli nějakému obelhání z jeho strany, prosím takové o zapůjčení růžových brýlí. A nebo brnění, ať se připravím na to, co nastane - a v některých případech už nastalo (viz jeden dement... teda, eXtrémní koment pode mnou): tiché našlapování až trapná obhajující rozkuřovačka (zakončená polykáním). Hlavně, že se Ceny českých filmových kritiků přejmenovaly na genderově korektní Ceny české filmové kritiky, aby bylo lingvistickému progresivismu učiněno za dost._____ Ad HarryBlock: Nevím, co bych měl závidět (kdokoliv, kdo viděl Sílu, ví, že není co). Raději bych četl argumenty, proč je dokumenty dobrý (já se jich obtěžoval uvést dost, proč není, byť to ta záměrně distancovaná jízlivá forma může zastírat), než tohle ad hominem. () (menej) (viac)

JFL 

všetky recenzie používateľa

Co dělá člověka - jeho činy, nebo myšlenky? Právě že vlastně ve výsledku obojí, potažmo svár mezi nimi. Přičemž řada problémů současné společnosti, plné pojmů s hromadou různorodých definic a absolutních nároků na ně, plyne právě z toho, že se upínáme jen k jedné straně, respektive navíc jen jejímu určitému obrazu. "Síla" tak v prvním plánu pojednává o Kamilu Filovi, ale hlavně předkládá podnětná témata a otázky jeho přesahující, byť na něm ilustrované. Mimo jiné třeba že i "feminista" může být (sociální) idiot. ()

xxmartinxx 

všetky recenzie používateľa

Dost možná nejintenzivnější zážitek u dokumentu od Over the Limit - film velmi nepříjemný v tom nejlepším slova smyslu. Marečkův nejspíš nejsilnější kus, předně díky obdivuhodně vybalancovaných rovinách intimity a individuality oproti rovině metafor a symbolů. Někdo možná namítne, že Kamil Fila ve filmu na základě toho, co vidíme, překročí hranici, kdy by s ním měla být zachována trpělivost. S Marečkem jsem ale strávil nějaký čas diskutováním Dálavy po dobu víc než roku, takže trochu rozumím jeho přístupu a myslím, že stejnou tendenci by měl vůči komukoliv, kdo by byl jeho protagonista, není to teda žádná úlitba člověku z branže, ale snaha o empatii. Ve skutečnosti jsem během sledování čekal na konci mnohem větší uhlazení a nalezení nějakého pozitivního východiska, což se k mému překvapení nestalo a nad Kamilem dál visí ten samý meč - rozhodně žádné vykoupení. V neposlední řadě je proto Síla zajímavá otázkou, jak ji teď budeme vztahovat na Kamila Filu coby osobu, kterou každý od filmu na nějaké rovině zná. ()

Djoker 

všetky recenzie používateľa

Fila selhává snad na všech možných životních frontách (vztahy, rodina, práce, sport) a ještě se u toho nechává kamerovat buzerant. Jeho bizarní postavička (mentálně i fyzicky) by přitom mohla být hlavním hrdinou velmi zajímavého dokumentu. Zažil sebevraždu v rodině, poznal sílu deprese a pražská kavárna mu pravidelně leští ego za jeho rádoby feministické smýšlení. Prostor bohužel dostaly jiné etapy jeho života a ve finále je na tom nejzajímavější, že tady máme dalšího narušeného jedince, jehož okolí to roky vesele ignoruje. ()

ORIN 

všetky recenzie používateľa

To byla teda síla. Ale, co to vlastně síla je? Je to o síle někoho přemoci fyzicky, intelektuálně, nebo vědět, kdy se do boje pustit a kdy ne a spíše držet hubu a krok, neustále nediskutovat, neobhajovat svůj pohled na věc, podívat se lidem okolo sebe a pravdě do očí a umět naslouchat? On je to vlastně celé hodně relativní pojem. Musím říct, že ve mně málokdy film vyvolal takové množství pocitů a potřebu se k dílu vyjádřit. I možná proto, že jsem jako absolvent filmové vědy v Brně stejně jako Fila obeznámen s tímto prostředím, byť jsem se touto profesí nikdy neživil, s Filou se osobně neznám, nicméně s jeho prací filmového kritika a způsobem virtuální prezentace (neúnavného diskutéra a obhajovatele vlastní pravdy) ano. Bylo by velmi jednoduché Filovy činy zobecnit na rčení/přísloví typu „káže vodu, pije víno“ nebo „pod svícnem největší tma“. Ale minimálně se to nabízí a stejně to udělám. Je fascinující, jak má hlavní protagonista myšlenky srovnané, jakmile jde o audiovizuální dílo a snaží si, jak sám na svém ČSFD profilu uvádí, vypěstovat maximální citlivost vůči jakémukoli filmu, a stejným způsobem přesně naruby bordel v osobním životě. Neustále se omlouvá, vymlouvá, o všem přemýšlí, až to přemyslí a přitom působí jako prachobyčejný, emočně nezralý chcípák-chaot, který neumí dodržet elementární domluvu či termín. Stejně tak fascinující je, že Fila nemá žádný problém s tím, co se ve filmu odehrává, a jak to především bude působit na publikum, resp. reakce na film, které jsem měl možnost číst, se zcela míjí s jeho očekáváními tak, jak je prezentoval v rámci některých svých mediálních výstupů. A nejvíc fascinující na tom je fakt, že podobným "pokryteckým čurákem" jsem v jisté fázi svého života byl rovněž (že by charakterová vlastnost absolventů filmové vědy?), ale přece jen o nějaký ten pátek dříve než Genderman roku 2018 Kamil Fila. Zkrátka Kamile, ztratil jsi soudnost a nikdo tě za tvůj způsob života obdivovat nebude, holt to zase všechno musíš narvat do příspěvků na sociální sítě a svých textů o filmu, které si čas od času nadále rád přečtu. ()

Mertax 

všetky recenzie používateľa

Kamil a jeho sušák. Nedokážu si vůbec představit, jakou cílovou skupinu dokument může mít. Pokud protagonistu znáte, okamžitě vidíte, kolik toho ještě do mozaiky chybí. Pokud ho občas čtete, asi vás těžko zajímá jeho milostný a rodinný život. A pro ty, kteří o něm nikdy neslyšeli? Na pikanterie to není úplně skoupé, ale to podání je střihově zmatené – jde o jakýsi pokus o umčo se vskutku výraznými elipsami. Síla by chtěla fungovat jako univerzální výpověď o nějakém vnitřním pnutí, puzení a hledání, ale není to tam. Mareček však nadále zůstává na mém watch-listu slibných tvůrců. ()

Davies182 

všetky recenzie používateľa

Tenhle dokument sice úplně nefunguje jako nějaká osvěžující nebo nápaditá exkurze do života někoho jiného, která by divácky zabavila mého vnitřního voyera, ale jako drsný nastavení zrcadla k mýmu bezbřehýmu sobectví to fungovalo naprosto znamenitě. Je mi ze sebe mizerně, a může za to Kamil Fila! [HBOmax] ()

Xmilden 

všetky recenzie používateľa

Ještě větší nuda než jsme si mysleli, aneb takové dokumenty by opravdu vznikat nemusely. Kamil Fila chodí cvičit, Kamil Fila hodnotí filmy, Kamil Fila neumí žít s jednou ženou, Kamil Fila zanedbává dceru. Nejzajímavější pasáže se týkají toho, jak se jeho tělo dokáže popasovat se steroidy. Daleko raději mám jeho filmové rozbory na (Za)biják Kamila Fily. 40% ()

Arbiter 

všetky recenzie používateľa

Říkám si: čím jiným úspěšně přikrmit hrdinovu posedlost sebou samým, jeho ztracenost, sebebelásku a sebenenávist, hlad po bytí ve fabrikovaném prostoru, kde sám sebe člověk usídlí v samém středu, než časosběrným dokumentem. Jeho následné obrážení festivalů a diskuzí je něčím odvážné, především ale na mě působí podivně teflonově (co do sebereflexe) a trochu trapně; jakoby lačnící po nenávistí i pochopení, toužící po další a další možnosti mluvit o sobě - sebemrskačsky i samolibě.  V takovém případě by pak ale všechno byly jen kulisy a na ničem tedy moc nezáleží: střety hodnot, slova, citace, publikum, pohledy, pokora a její popření, principy a jejich zpronevěra, polemiky, diskuze, opovržení, smích, apatie, děti, láska, ztracenost, tátův opakovanej trapnej vtip, ceny, naprostá všednost a nevýjimečnost všeho a všech v dokumentu, pokrytectví nás diváků... To vše je najednou fuk. Jakoby se tím vše chladně degradovalo na pouhý žrádlo pro ego, pro nenasytnou černou díru. Koukat na to je voyeurská participace? Přemýšlet a psát o tom součást onanie? Nevim. Film o filmu. ()

filmfanouch 

všetky recenzie používateľa

Dokument Síla vznikl díky iniciativě samotného filmového publicisty Kamila Fily. Ovšem ne z toho důvodu, že by měl Fila velké ego a chtěl, aby o něm vznikl film. Původně chtěl Fila natočil dokument, který by se věnoval čistě problematice s užíváním steroidů. Teprve až později, kdy se k projektu dostal dokumentarista Martin Mareček se ze Síly stal dokument o Kamilu Filovi. I když označit Sílu za dokument pouze o Kamilu Filovi by bylo příliš omezené. Síla je totiž nejen o Kamilu Filovi a jeho pěti obtížných letech, ale také o krizi středního věku, hledání rovnováhy v životě. I když se na první pohled může zdát, že jde pouze o film o Kamilu Filovi, spousta témat má přesah, které samotného Kamila Filu přesahují a Kamil Fila v nich slouží jako ideální figurant. Ovšem zajímavý a výjimečný figurant. Sám Mareček odmítá, že by jeho Síla tématizovala posilování, závislost na steroidech či workoholismus. Dle svých slov se snažil realizovat film, který nasvítí osobní stín mimo spoty mediálních vystoupení. Důležitý je ovšem fakt, že Kamil Fila je ve filmu Kamilem Filou. Nejspíš i proto, že dle samotného Marečka není Fiala natolik dobrým hercem, aby zahrál někoho, kým není. Ten, kdo Filovu osobnost alespoň částečně zná dokáže rozeznat, že tady žádná přetvářka přítomná není. I když byl původní plán takový, že bude mít Fila nad výsledným produktem plnou kontrolu, ve finále kontrolu předal právě Marečkovi, který ovšem k celé látce přistupuje empatickým způsobem. Fila v něm je ovšem skutečně sám za sebe a autenticky v průběhu předvádí i některé kontroverzní činy, které diváky rozhodně rozdělí. I když má každá mince dvě strany a každý příběh různé pohledy na věc, některé činy Kamila Fily divákům prostě dvakrát příjemné nebudou. O to více je ovšem z filmu cítit, že je bez příkras.   Síla v součtu není film o Kamilu Filovi - filmovém publicistovi,  Kamilu Filovi - otci či Kamilu Filovi- feministovi. Portrét skutečně představuje člověka, který je sice schopen analyzovat filmy, ovšem není takovou analýzu schopen analyzovat na svůj film. Jde o člověka, který dokáže říct, že dělá chyby, ubližuje lidem a je i možná tak trochu idiot. Jde o očividně komplikovanou osobnost, kterou nějakým způsobem ovlivnila rodinná tragédie a o feministu, který sice dokáže navázat vztah se ženou, dvakrát lehké poté ovšem není si ten vztah udržet. V Kamilu Filovi se v průběhu dost možná bude některý divák moc najít. Síla i díky tomu dokáže být pocitově nepříjemná. A také díky tomu, že očividně sleduje člověka, kterého na první pohled v hloubi duše něco trápí. A jeho až možná přehnaný workoholismus a pevná vůle mu v tom též dvakrát nepomáhají. Jde o poctivě sestříhaný dokument, kdy si Jana Vlčková pro cenu za nejlepší střih na Mezinárodním filmovém festivalu dokumentárních filmů Ji.hlava došla naprostým právem. Už počátek, kdy je v pozadí použit třetí trailer na sedmé Star Wars, přičemž je tohle využití chytré nejen díky úvodní scéně, ale také díky samotnému názvu dokáže nalákat na lákavou záležitost a střih v průběhu rozhodně dostává pověsti, kterou by výhra za střih měla předznamenat. V průběhu je možná Síla složena z jednotlivých epizodek, které vlastně v mnoha případech nemají zakončení, dohromady ovšem přeci jen tvoří funkční ucelenou mozaiku. I to finále, které mělo dle samotného Marečka evokovat Danteho Božskou komedii má něco do sebe, přesto ovšem tuhle symboliku pravděpodobně objeví málokdo. Mareček v průběhu dokáže obhájit pověst jednoho z nejlepších českých dokumentaristů. 5 let mapování života Kamila Fily ve finále skutečně dokáže složit mozaiku, kdy Kamil Fila na konci skutečně může dojít očistce. A přitom možná konečně najít štěstí. Pořád ovšem platí, že Síla je též filmem o zmíněné krizi mužství, lehkých sociálních mezerách a především příběhem člověka, který dle psychiatrického vyšetření není ani psychopatem nebo sociopatem. Je prostě sám sebou. Tak pocitově intenzivní dokument tu nebyl už delší dobu. Sílou Martin Mareček dokáže dostát své pověsti a představit ohromující portrét s neskutečnými přesahovými motivy. Empatický dokument o složité osobnosti, který dokáže pocitově rezonovat a v součtu možná divákům pomoct v tom, aby našli sami sebe. Málokterý lokální dokument za poslední dobu dokázal vzbudit tak silné emoce..... () (menej) (viac)

Nin 

všetky recenzie používateľa

Kamila Filu nějakou dobu sleduju a sem tam si od něho něco přečtu. Vždy mě ale zajímaly spíš jeho texty, ne jeho osobní život. Na druhou stranu představa podívat se do jeho soukromí - které podle traileru vypadalo jako docela psycho - byla příliš lákavá. Samozřejmě že i když je to dokument, tak to neznamená, že víme 100% pravdu o tom, jakým člověkem Fila je. Dokonce jsem si říkal, jestli Kamil nemá nějaký blok na kameru, protože působí nepřirozeně. V každém případě to vypadá, že v reálu je to poměrně "asociál" a není moc zábavným společníkem. To asi zní trochu hnusně, protože ve filmu vidíme část živta, kdy se mu rozpadá dlouholetý vztah a celkově na tom psychicky není moc dobře. Myslel jsem to ale tak, že je zábavné ho číst nebo ho i poslouchat přednášet, ale ve filmu nevidíme snad žádnou scénu, kdy by s ním byla v soukromém životě nějaká větší sranda. Lidí kolem něho, například jeho otec, jsou prostě více zábavní a společenští. Přesto je Fila docela zajímavá, rozervaná osobnost, a proto není film nudný. Práskne zde na sebe několik pikantních věcí, například jak až infantilně touží po tom vyhrávat diskuze, což mu slouží i jako motivace k tomu posilovat. Kdyby mu během hádky chtěl někdo vyhrožovat, tak může jako Arnold napnout svaly a říct "Ahá! Já nejsem jen nerd, já mám taky svaly jako Hulk." K čemuž fakt kdysi došlo na síti s Filipem Renčem, což bylo náramně vtipné... Ale to ve filmu bohužel není, to odbočuju. Film je nejvíc kontroverzní v tom, že i když je Fila feminista a dokáže nadšeným ženám vysvětlit (mansplainovat, haha), jak to mají náročné (což je tedy podle mě OK), tak má v osobním životě šílený problém v tom nechovat se jako stalker (to si pak uvědomí, že byla chyba) nebo jednoduše nebýt neustále nevěrný (to si nějak nedokáže přiznat, že je chyba). Dá se říct, že Fila zvládá jít do hloubky do podstaty věci u témat, kterého se vlastně netýkají (ženské problémy a filmy), ale u sebe samotného si nedokáže vyřešit poměrně základní věci. Film je to zábavný a docela smutný. Není to ale jen deprese, vidíme i nějaký to světýlko na konci tunelu. (7/10) ()

Vančura 

všetky recenzie používateľa

Zpětně mám nutkání se sám sebe ptát, proč jsem to vlastně chtěl vidět (kromě toho, že jsem na to narazil v nabídce HBO). Ok, pár Filových recenzí jsem v životě četl, a nepřišly mi úplně blbě napsaný, ale proč bych se měl zajímat o jeho osobní život, vlastně asi nechápu. Ten dokument mi přišel tak nesnesitelně nudný, až jsem měl vůbec problém to dokoukat, a Fila je tam vykreslen mně osobně tak nesympaticky, že je mi protivné to nějak víc rozepisovat, a celkově chci asi zapomenout, že jsem to vůbec viděl. ()

Snorlax 

všetky recenzie používateľa

Tenhle dokument by měli vidět všichni, kteří trpí utkvělou představou, že názory Kamila Fily jsou relevantní. Díky Marečkovi zjistí, že je to jen uplakaný sebestředný pozér rochnící se v pocitu nedoceněnosti. Říci o Síle, že je dokumentem, je poněkud nadnesené. Spíše se jedná o časosběrný materiál ze sezení u psychologa. Závěrem nutno dodat, že naprosto souhlasím s kolegou verbalem, Fila by měl změnit zobání, místo anabolik by si měl dopřát psychofarmaka. ()

Súvisiace novinky

NEJ roku dle TOP uživatelů a adminů ČSFD

NEJ roku dle TOP uživatelů a adminů ČSFD

31.12.2021

Přichází den, kdy se každoročně obracíme na nejoblíbenější uživatele, aby se nám svěřili se svými topkami 3 filmů (a případně 3 seriálů) uplynulého roku. Od loňska je navíc doplňují i vybraní… (viac)

Pětadvacátá Ji.hlava se vrací do kina!

Pětadvacátá Ji.hlava se vrací do kina!

23.10.2021

Přípravy na jubilejní 25. Ji.hlavu jsou v plném proudu! Nabitý program nabídne režijní debut herečky Charlotte Gainsbourg, příběh popularizátora LSD Timothyho Learyho nebo filmový portrét posledního… (viac)

Reklama

Reklama