Reklama

Reklama

Epizódy(6)

Obsahy(1)

„Je to příběh o střetu hodnot, kdy rodině vezmou dítě kvůli nepatřičnému jménu,“ vysvětluje režisér Dan Wlodarczyk. Název minisérie odpovídá netradičnímu jménu dítěte, které trápí místní sociální pracovnice. Další příběhy alternativních rodin, převážně z přelomu milénia, byly často převyprávěny a upraveny médii. Série tak pokládá univerzální otázku – kde končí osobní svoboda člověka a kde začíná společenská norma? Dá se vůbec dnes žít mimo daný systém? (Febiofest)

(viac)

Videá (1)

Trailer

Recenzie (45)

Morholt 

všetky recenzie užívateľa

Chápu, že leckomu vadí, že seriál nezaujímá jasné stanovisko a že se na něj ze stran sympatizantů i odpůrců sype kritika. Ale mě to vyhovovalo, protože to alespoň člověka donutí zapnout mozkové závity. Nenajdete tu jednoznačně kladnou postavu, ale není tu snad ani vyložený záporák, pokud nepočítám jednoho ze slabomyslných vesnických buranů. Sympatie se tak přelévají tu na jednu, tu na druhou stranu, což mě strašně bavilo. S čím jsem měl trochu problém byli obyvatelé vesnice stojící proti nevítaným sousedům. Působili na mě občas jako až troškovské karikatury, což mi logicky moc nevonělo. Ale fakt je, že záporáci obecně našim filmařům moc nejdou. Uvítal bych i natažení o jeden díl, který by se víc zabýval pubertou a celkovým vyústěním příběhu. Podle mě to proběhlo strašně rychle. S herci jsem neměl ten nejmenší problém a pořád si stojím za tím, že Petra Bučková je strašně nedoceněná herečka. Potěšila i překvapila Žilková v roli sociální pracovnice. V podobné poloze jsem jí snad ještě neviděl. Nově to vyšlo i tentokrát a já se pomalu začínám těšit na další projekt, což by mě ještě před několika málo lety vůbec nenapadlo. 75% ()

Pethushka 

všetky recenzie užívateľa

Nemám moc velký přehled o aktuálním dění ve světě českých seriálů, ale Jitřní záře mě potěšila. Příběhem, očividnou snahou o objektivitu i hereckými výkony. A taky tím, jak mě přinutila přemýšlet a spekulovat a ztrácet se v tom, komu fandím, a kdo je tu ten největší zloduch nebo oběť. Občas to na mě bylo trochu moc, občas jsem pro ně měla naopak plné pochopení. Ať už pro postavy z jedné či druhé strany. ()

Reklama

castor 

všetky recenzie užívateľa (k tomuto seriálu)

Tahle ruina, tedy tohle půvabné místo si je našlo samo. Magistra, která nehodlá do školáčků nic natloukat a která kuchtí karbanátky z lebedy, a zemědělec, který nehodlá přihlížet, jak jeho kolega řeže krávy. Nechtějí chodit do práce, protože věří, že si vše sami vypěstují (ale pro státní dávky ruku natáhnou). Žádný spěch, žádná chemie, technologie či permanentní tlak na výkon, ještě navíc s výhledem na malebnou šumavskou krajinu. Prostě žít po svém a mimo zavedené společenské struktury. A otěhotnět na čerstvém vzduchu a bez pesticidů tady prostě půjde snáz. Jenže všechno to začne problémem se studnou a nočními rituály u ohně. A následně i jménem, které své dcerce vybrali. A už to jelo. Na dveře rodičů vyznávající alternativní životní styl zabouchá policie, odbor sociálních věcí, soudní vykonavatelka… S párem Pavlou a Karlem sympatizujeme víceméně jen proto, že na ostatních postavách nic sympatického není (až na výjimky, třeba sestru v kojeneckém ústavu), některé jsou až na hraně parodie. Ústřední duo je po herecké stránce neokoukané a fajn, právě nejedna vedlejší postava ovšem zoufale přehrává a vypouští z úst krapet šílené věty. Zpracování případu, jenž vyvolal debatu o státních zásazích do rodičovských práv a nemožnosti žít totálně podle „svého“, je za mě bez větších výhrad, samozřejmě se ale nejde nevyhnout faktu, že my prostě stát budeme ždímat, ale ať nás jeho úřednický aparát nechá žít, jak my chceme. A to, že je prostě nutné dítě úředně zaregistrovat, by minimálně vystudovaná učitelka vědět měla. Škoda, že nezkoumáme onu jinakost, ono vymezení, hlouběji nejdeme po příčinách strachu z cizího, z jiného. Druhá polovina série je pak věnovaná právě dceři, která si stále silněji uvědomuje, jak ji omezuje způsob života, který pro ni rodiče zvolili. Zároveň přibývá zbytečného zkratkovitého jednání, ve kterém prostě chybí souvislosti, rodiče se „nijak“ nevyvíjejí, navíc svým chováním a postoji mnohdy popírají to, co celý život sami razili. Už to jednoduše není o těch „zlých“ lidech okolo, těžiště se přesouvá do jejich soukromí. Samotné vyústění mi vlastně docela sedlo. ()

NinadeL 

všetky recenzie užívateľa

6/6 Další ze seriálů Voyo originál inspirovala kauza dívky, která se podle rodičů měla jmenovat Půlnoční bouře, protože se narodila za bouřlivé noci v roce 2001. Téma seriálu je košaté, jsou tam všechny ty systémové problémy spojené s rodičovstvím, domácí porody, domácí výuka, vztahy na vesnici, zkrátka eko-bio-lesana v plné polní. První díly jsou hodně zajímavé, sledujeme příběh mladé dvojice, která si chce žít po svém, její motivací opustit město nebo celkově hlavní proud je mmj. touha po dítěti, on naráží na překážky kudy chodí. Ve vesnici, kde zapustí kořeny, se jim nedaří zapadnout, začínají mít problémy kudy chodí, ale odměnou za alternativní způsob života je jim brzy celý houf dětí. Problémy vrcholí svárem se sociálními pracovnicemi a odebráním první dcery v kojeneckém věku... Celé obsazení hlavních rolí se ve svých postavách vcelku našlo, protože měli co hrát. A byla radost to sledovat. Bučková a Plouhar vytvořili velmi uvěřitelnou dvojici s celou škálou emocí. Různé dílčí figurky se vysloveně povedly Zedníčkovi, Novému nebo Jeřábek Třešňákové, Vlasáková s Žilkovou si dopřály výborné antagonistky, skvělá byla po letech i Andrlová. Ale jako problematické vidím poslední díly, které mají dojít k určitému vyvrcholení, ale namísto toho, abychom sledovali zralý a lety utužený vztah hlavní partnerské dvojice, na jejich názory a postoje nezbylo už místo. Takže klíčový postoj jejich dcery zůstal ze široka neobjasněný a ukončený předčasnou zkratkou. Škoda toho, možná, že by stačil ještě jeden díl na vysvětlenou, možná, že tvůrci chtěli dát systému za pravdu? ()

Snorlax 

všetky recenzie užívateľa

Pátý díl je zbytečný, šestý je už jen natahování, ale závěr je filmařsky dobře vypointovaný. Tvůrci předkládají pohledy z různých stran a nesnaží se vnucovat divákovi černobílý svět, postavy jsou díky tomu značně životné. Vynikající je vedoucí sociálního odboru. Žilková je zde ve výtečné herecké kondici a když je před kamerou ona, vše je mnohem živější, konflikty mnohem zásadnější, zkrátka táhne seriál kvalitativně vzhůru. Závěr seriálu vyznívá příliš jednoznačně, nenávidíme systém, chceme z něj jen týt, chceme žít svobodný život osvobozený od svazujících pravidel, ale odmítáme připustit, že by někdo mohl porušit naše pravidla. Sice s tímto postojem souhlasím, všechny alternativní matky, jež nechávají své potomky svobodně růst, rozuměj dělat kdykoliv a kdekoliv nehorázný bordel, bych nakopala do zadnic, ale seriál si výkřikem „Jsem Viktorka!" v mých očích zkazil pověst vyváženého a nestranného, škoda. ()

Galéria (19)

Zaujímavosti (3)

  • Velké množství vozidel objevujících se v seriálu je mladší než doba, v níž se seriál odehrává – například Octavia II, která se začala vyrábět až v roce 2004. (MIK0cz)
  • Registrační značky na autech předbíhají dobu seriálu (krajské RZ na vozidlech v době, kdy se vydávaly ještě okresní SPZ), mají špatný zápis alfanumerického kódu na tabulku (pomlčka za prvními třemi znaky se přestala používat v roce 1986, pomlčka mezi dvojicí čísel se nepoužívá od zavedení krajských RZ), některé se dokonce opakují. (MIK0cz)
  • Obecní úřad nemá pravomoc uchovávat projektovou dokumentaci ke stavbě (domu). Projektová dokumentace je uložena v okresním archivu, případně na městském úřadě příslušné obce s rozšířenou působností (v tomto případě Prachatice). (MIK0cz)

Súvisiace novinky

Minisérie Jitřní záře startuje na Voyo

Minisérie Jitřní záře startuje na Voyo

10.06.2022

Rok 2022 je ve znamení originálních minisérií na Voyo. Poslední úspěch sklidil příběh Ivety Bartošové, od 10. června Voyo představí další dlouho očekáváný seriál. Minisérie Jitřní záře zobrazuje, jak…

Reklama

Reklama