Flux Gourmet

Zjistil jsem, že jsem měl film ve chci vidět ale v té záplavě filmů, který si tam házím prostě zapadl mezi ostatními. Za tip a tím pádem i znovuobjevení tohohle větrem ošlehanýho gurmánskýho snímku vděčím uživatelce Ratchetka. Teď už pár slov k filmu. Dle očekávání jde o kousek, kterej je určenej pro hodně okrajový publikum. Už dle obsahu je jasný, že půjde o bizarnost. Takže normální filmožrouti by to neměli ani zkoušet. Pro ty to bude ztráta času. Nicméně tahle absurdnost s artovým nádechem je audiovizuálně určitě na úrovni. Jen po té obsahové stránce to pro mnohý bude větší a těžko rozlousknutelnej oříšek. Popravdě nevěděl jsem co si mám pod pojmem zvuková gastronomie představit. Teď už to vím.  Kdo to chce zkusit taky tak nechť to zkusí ale jen na vlastí nebezpečí....Odkud pochází ten vzduch jež vane mými útrobami jako balón?.... (07.05.2023)

Kdyby Strickland všechnu tu ženskou smyslnost, cit pro výpravu a mystickou poetiku uplatnil v divácky přístupnějším námětu, chrochtali bychom fajnšmekerským cinefilním blahem. Ale ne, jeho baví patlat obskurní myšlenky vytržené z reality a evokující snové fantasmagorie, ve kterých si nejde najít pojítko s reálnými fantasiemi a touhami. A potřebuje hlavní představitelku v divadelním aktu mazat hovnama ze střev zaplyněného dokumentaristy. Proč?? Když budete chtít, ve Flux Gourmet si najdete paralely s ve stejným roce uvedeným Cronenbergovým Crimes of the Future. Alternativní podoby uměleckých aktů. Cronenbergův opus, taky hodně nemainstreamový, je ale komplexně promyšlenější reflexí existujících témat. [KVIFF] (11.07.2022)

Stricklandovým Takovým krásným šatům jsem na KVIFFu dala pět hvězd, proto jsem si tenhle film dala do hledáčku celkem s přesvědčením, ač jsem z té synopse tedy byla celkem rozpačitá a chystala se spíše na ultimátní "umělecký" výstřik (nebo výfuk?). No a vono jo. Tohle už pro mě bylo fakt přes čáru a přes to, že snesu nekorektní humor většinou v klidu, někdy tady ta hranice s trapností a nevkusem byla tak tenká, že jsem spíš předstírala, že se směju, protože jsem se vlastně smála spíš tomu faktu, že o tomhle někdo fakt točí film. Je škoda, že svůj talent na audio-vizuální stránku a řemeslně schopnou taktovku využil na tento bullshit. Tak třeba příště už přistane na Zem. KVIFF 2022 (05.12.2022)

This is Spinal Tap meets 70s italské bizáry se špetkou řecké divné vlny. Peter Strickland opět vrší absurditu nad absurditu v audiovizuálně zajímavé a subjektivně vtipné podívané, již bych se ovšem zdráhal komukoliv s čistým svědomím doporučit, protože na tohle svébytné dílo musíte být opravdu speciálně naladěni. [KVIFF 2022] (10.07.2022)

Strickland už s Takové krásné šaty (2018) ukázal, že zaujmout vizuálem umí. Zde v nastoleném trendu pokračuje a navíc dokáže výborně pracovat se zvukovou stárnkou - ať již opakující se hudební sekvence nebo řev "gastronomie". Jinak se pracuje s dmýchaným zlem protkaným značně absurdními scénami (nakupování) i kapkou exploitačního body horroru. [KVIFF 2022] (09.07.2022)