Réžia:
Patrik UlrichScenár:
Patrik UlrichKamera:
František SvěrákHrajú:
Miloň Čepelka, Zdeněk Svěrák, Petr Brukner, Jan Hraběta, Miroslav Táborský, Ondřej Vetchý, Luboš Sluka, Josef Čepelka, Genadij RumlenaObsahy(1)
Je známo, že Miloň Čepelka je představitelem (nejen) ženských rolí v legendárním divadle Járy Cimrmana. Méně se ví, že vedle Jiřího Šebánka, Zdeňka Svěráka a Ladislava Smoljaka patří k zakládajícím členům tohoto ansámblu mapujícím kariéru fiktivního génia z Liptákova. Miloň Čepelka je ale kromě rolí v divadle a ve filmu také básníkem rozvíjejícím starojaponskou formu haiku, prozaikem a textařem věnujícím se širokému žánru hudby, od popových hitů až k dechovce. Režisér Patrik Ulrich renesanční Čepelkovu osobnost představuje na místech, která se významně zapsala do života portrétovaného. Od rodného Pohoří u Opočna přes bývalou vilu Českého rozhlasu, v níž Miloň Čepelka prožil dramatické chvíle srpnové okupace sovětskou armádou v roce 1968 až k žižkovské scéně Divadla Járy Cimrmana. O svém kolegovi a příteli zároveň vyprávějí herec a scenárista Zdeněk Svěrák, herci Jan Hraběta, Ondřej Vetchý, Miroslav Táborský a Petr Brukner nebo hudební skladatel Luboš Sluka. (Česká televize)
(viac)Recenzie (27)
Milé. "Miloň je člověk domácí a na zájezdu nevychází" říká o herci kolega. Škoda že neměl ambice stát se filmovým hercem. Kolega pokračuje historkou z divadelního zájezdu: "Miloň šel ven do města" ,"nepovídej, a co se stalo?", "Miloň šel do lékárny a ptal se, jestli mají mast proti proleženinám". Dokument o zakladajicim clenu Divadla Jary Cimrmana je k videni na CT Art v archivu a nepojednava jen o tomto divadle. Vybavuji si Cepelku hlavne jako komika, ale Cepelka pise poezii a texty pisni. Tradicne se postupuje od Cepelkova detstvi. A je tu tradicni moralni dilema ze vstupu do komunisticke strany. Cepelka rika "Smrt je cloveka cil, bolavy a vzrusujici". ()
„Pro mě je to osudový člověk, který mou kolej odklonil správným směrem. Kdyby jeho nebylo, tak by asi nevzniklo Divadlo Járy Cimrmana.“ Svěrák to hezky shrnul, a to jde jen o 1 z mnoha Čepelkových příspěvků naší kultuře. Štace se navíc dotknou snad všech myslitelných témat jeho (nejen) profesního života. Od milovaných lokalit (nádherné Opočno), rozličných okruhů (divadlo, poezie, hudba), osudových spoluprací (DJC, „odlouděný“ Uhlíř, „netrucpodnik“ Jiřího Šebánka: „Vůbec mě nenapadlo, že to bude nějaký rozpor. Že si sednu na dvě židle a ty 2 židle, že si nebudou příliš nakloněny.“), přes rodinu, kontroverzní (ovšem neopomenuté) členství v KSČ, postoj k smrti, ale i životu samému. A nechybí i méně známé detaily, včetně shrnutí historie DJC, jeho nutné transformace (Táborského: „Lidé pronikající z venku“) a smířlivé předzvěsti konce. Takhle se má točit hodinový dokument, za mě 5*. „Ještěde, Ještěde, dnes mi to ještě jde! Byl smích, že jo, a jeli jsme dál. A Čepelka seděl vzadu a najednou se ozvalo: Sněžko, Sněžko, zejtra už těžko!“ ()
Slušný dokument. Prof. CimDr. Čepelka, takže must see. ()
Moc hezký, fakt. Což je daný hlavně tím, jaký je Miloň. Chytrý, hodný... On je pro mne asi nejsympatičtější Cimrman. ()
"Můj hřbitov v Pohoří má v každém rohu lípu, a na těch lípách bzučí v červnu včely, jako by se i hroby rozezněly a mrtví by si vyšli na besedu. Radují se, co bude letos medu, a kdo měl život sladší, nežli jiný, vynahradí teď marné laskominy, tomu, co ještě mlád se zabil v jeepu. Takový mír a pohoda tu vane, co bylo, bylo, co se stalo, stalo, hlína to srovnala, a všude plno květů. Přesto zde klekám k vážné prosbě pane. Jednou sem jistě přijdu natrvalo. Leč dokud miluji, nech napospas mě světu." ()
Svěrák: „On hraje figury. My, ostatní, já zejména, jsem furt Svěrák. A tu figuru jen tak lehce připomínám. Ale Miloň… Když dostane roli, tak je ta figura. A Čepelku potlačí. A čím vzdálenější je ta role jeho charakteru, tím ji udělá líp. A nevzdálenější jeho povaze je ženská a on ji dokáže zahrát!“ Krásny človek, vzdelaný, jemný, úprimný. Tento dokument bol pre mňa dojímavým pohľadom nielen do života Miloňa Čepelku, ale aj ďalších členov DJC, do ktorého som sa zamilovala len pred pár rokmi. ()
Půvabný profil půvabného člověka. Velice hezky technicky zvládnutý. On je z líhně českých písmáků. Opočno, Dobruška. Na veškerou práci jsem se vysral a sledoval to jedním dechem. Děkuji tvůrcům. ()
Největší herec mezi Cimrmany a nádherný člověk. Krásná pocta, přesně taková, jakou si Miloň Čepelka zaslouží. Klidně mohla být i delší (sakra!), ale i do té jedné hodiny, se toho vešlo strašně moc (sakra!). Prostě půvabné. A pan Svěrák má zase pravdu! Do toho divadla se prostě chodí na Čepelku. A on si to zaslouží. ()
Výborný a obsažný dokument o Osobnosti mnoha profesí a zájmů, bez které by Cimrmani nebyli Cimrmany. ()
Vyprávění o zákulisí a tvorbě dokumentu si můžete poslechnout v rozhovoru na DVTV. https://video.aktualne.cz/dvtv/cepelka-jeviste-je-pro-me-droga-jsme-jako-cimrman-bud-velika/r~def202185f4411eca1070cc47ab5f122/ ()
Krásný dokument, tvůrcům děkuji. Ve všech rolích (hlavně v těch ženských) je pan Čepelka neodolatelný. A jako člověk OSOBNOST. ()
Úžasné putování s Miloněm Čepelkou, které je kouzelné, poutavé a nádherně vystihuje člověka s velikým srdcem a darem bavit lidi. Dokument je hezké nahlédnutí za oponu žižkovského divadla, spojené toulkami po stopách jednoho z cimrmanologů. Jsem rád, že jsem jej několikrát viděl naživo. Chvíle s ním jsou nezapomenutelné, plné milého a inteligentního humoru. Děkuji ()
Kiežby takýchto ľudí s veľkým Ľ bolo čoraz viacej. Bohužiaľ mám pocit, že ich je čoraz menej.. ()
Prohlédnout si důležité štace v životě mého oblíbeného cimrmanologa byl pro mě velký zážitek. Je sice diskutabilní, zda se máme jako konzumenti entertainmentu vůbec zajímat o ty, kteří jej produkují, ale v případě Miloně Čepelky to mělo své kouzlo. Ať už jen vypráví o dětství v Opočnu, o křtu pod jménem Amadeus (protože amo znamená v latině miluji), o přátelích z divadla Járy Cimrmana či o oblíbené pozici při psaní, přišlo mi to velmi sympatické a inspirativní. Vyzdvihnul bych zmínku Aloise Beere, jakéhosi českého všeuměla a možný předobraz Járy Cimrmana; stejně tak Čepelkův přístup k humoru, kdy, jak tam říká tuším Svěrák, rád konzumoval humor, rád jej hrál, ale co se tvorby týče, byl spíše vážný. Velmi silná byla část na hřbitově, kdy se cituje z Čepelkových básní. U více zpovídaných se v dokumentu mluvilo o konečnosti a o smrti, což je něco, co mě u starých lidí fascinuje - to smíření s nevyhnutelným. Ačkoliv nejsem fanoušek dokumentů, kdy filmaři naženou slavného člověka, aby nuceně někde chodil, tak tady jsem to překousl. Závěr s odchodem ulicí za zpěvu Marty Kubišové je dojemný. Jsem tedy nadšen. ()
DJC je uskupení úžasných, vzdělaných a moudrých lidí, kterých si nesmírně vážím. Miloň Čepelka je jedním z velikánů tohoto divadla. ()
Zdeněk Svěrák řekl: Lidi chodí na Cimrmany na Miloně Čepelku. A tak to bylo, je a bude s básníkem, spisovatelem a také hercem Miloňem Čepelkou. ()
Milý a oduševnělý člověk, citlivě zpracovaný dokument. Myslela jsem, že za ním stojí Jan Svěrák, ale vidím, že se zapojila už třetí generace z rodiny. Potěšení být při tom. ()
Tak zhruba takhle si představuji životopisný dokument. Ten o M. Čepelkovi je ve své podstatě dokonalý. Důležité je, že divadlo Járy Cimrmana mám velmi rád a Miloň Čepelka v něm patří opravdu k nejlepším. Je to komplexní herec, který zahraje prakticky cokoli a navíc geniálně. Pravda, sám Zdeněk Svěrák připustil, že je lepší básník než scénárista. A bylo nám též vysvětleno, proč zakládající člen žižkovského divadla hrál tak málo ve filmech. Pro mě je ale ještě důležitější, že se sám Čepelka nevyhýbá kontroverzním a ožehavým částem jeho života - členství v KSČ, odchod původních členů apod. A když k tomu připočtu, že jsme navštívili řadu míst jeho života, představených navíc malebně, nebo že za zvuků úžasné hudby a pohledů na krásnou krajinu posloucháme jeho verše, neměl jsem o hodnocení pochyb. ()
Krásný a milý obraz vzdělaného a pozitivně (alespoň tak to na mě působilo) laděného i skromného člověka. A jednoznačný důkaz toho, že vše zlé je pro něco dobré. Tady vstup do strany, díky kterému právě možná vzniklo DJC (a já miluji všechny hry). Pohlazení po duši (a skvělý vizuál). ()