Fabelmanovci

Je to něžný a emocionálně úplný film, který také vzdává hold Spielbergovým rodičům. Jeho dětství míří do lesa temných pravd dospělosti. Vše je zabalené do jednoduchého vyprávění s pochopením a láskou. Půlka jsou nostalgické paměti, půlka óda na sílu filmů. Částečně zrod umělce, částečně rodinné drama. (11.01.2023)

Není náhoda, že tak krásný film o lidech a filmařině je autobiografickou zpovědí autora nejsrdečnějších kousků kinematografie. Kruh se uzavírá, jedinečná křehkost ikonické filmařské formy Spielberg + Kamiński + Williams splývá s obsahem jako nikdy předtím. Sem to všechno směrovalo. ___ The Fabelmans jsou nejkomplexněji odvyprávěné rodinné drama, co jsem kdy viděl. A přestože v něm nedojde k žádné tragické události, mně osobně  i nejvíce zasahující rodinné drama. Procítění životních událostí dětství a mládí v nejmenších, ale současně nejzásadnějších detailech, ztělesněné do adekvátně citlivého, chirurgicky přesného filmového vyprávění. Mozaika střípků formujících osobnost člověka, který skrze bolest i radost srostl s filmovou kamerou. Ta mu odhalila počátek největšího (rodinného) zklamání v dospívání, i mu pomohla elegantně vyřešit středoškolský problém se šikanou. Že se pak s kamerou zapsal do uměleckých a společenských dějin světa, už je jiný příběh. ___ Cinefilský rozměr The Fabelmans je bonusem k vyprávění o rodinných hodnotách, které bylo vždy alfou a omegou jeho díla. Až zde ho udělal klíčovou součástí příběhu, navíc hezčeji, než jsme si mohli přát. Castingové překvapení v epilogu a poslední záběr filmu mě dostali do kolenou. Vrátili mě tam, kam jsem se bál, že už mě současná kinematografie nevrátí. Steven forever ❤️ (05.12.2022)

Abych ve zkratce vysvětlil svůj problém s tímhle filmem, popíšu závěr, takže mírný spoiler, byť se z něj moc konkrétního o ději nedozvíte. Sam se dostane před jednoho ze svých idolů, režiséra Forda, který mu řekne, že horizont má být buď nahoře, nebo dole, ale nikdy uprostřed. Takže vy okamžitě víte, co bude posledním záběrem filmu. A ten poslední záběr přichází HNED V NÁSLEDUJÍCÍ SCÉNĚ. Ten film v sobě nemá překvapení, nemá druhý plán, nemá nic než to, co všechny postavy zřetelně (a často neúměrně artikulovaně, zvlášť když jde o děti) nahlas říkají. Je to jako koncept filmu, kde je vše na svém místě, ale ničím to neožije. Je to film, kde je horizont neustále uprostřed, krom jediného momentu, kdy je změna ohlášena a vysvětlena dopředu. Natočeno samozřejmě pěkně. 65 % (21.11.2022)

POZOR, kapající BOJLER!!! Štefane, Štefane, takhle bys o vlastní rodině mluvit neměl! Když už má někdo mámu sice peklotyčně odpornou, zato však totálně excentrickou piču, tátu sice kapku bezpáteřního latentního homoseksuála, avšak zato naprosto asociálního ufona, a k tomu všemu neštěstí je tátův nejlepší kámoš, strýček Itzak Poschoust, taky zvrácený zoofil jako táta, protože ani on se neštítí lačně vlézt na něco, z čeho zdravému heteroseksuálovi zalézají koule do břicha, má chuť raději okamžitě pověsit péro na hřebík a začít chlastat nebo rybařit, měl by se to v autobiografii snažit milosrdně xobě i k divákovi alespoň trochu vylepšit. A pokud jsi to už vylepšil, možná bys měl méně traumatické a estetičtější dětství v nějaké pěstounské péči nebo v děcáku. Štefan je bezesporu už teď nesmrtelný a rozhodně nejvýznamnější průkopník a inovátor novodobé filmařiny, čili po tom všem, co pro pohyblivé obrázky udělal a kolik zábavy a radosti světovému diváctvu přinesl, mu prostě nelze neodpustit, že věkem zesenilněl, a od doby, co pateticky vykydal podestýlku Válečnému koni, páchá už jen samé kýčovité cajdáky pro otylé chovatelky koček za zenitem a afektované bukanýry nebo narkolepticky užvaněné uspávačky hadů. Tedy mimo RP1, tam na geniální předloze prostě apriori nebylo co znudit. To ovšem neznamená, že je nutno se pietně posrat z každé jeho další hemoroidální kalvárie a hystericky ji přebušovat jen proto, že je to Štefan! Což je případ i této, samozřejmě filmařsky i herecky do posledního políčka vymazlené a zcela profesionální, samohany, jejíž scénář, natažený do dvouapůlhodinové hrací doby, by se dal lapidárně, avšak zcela výstižně shrnout do jediného souvětí „Chlapec z lehce, avšak nikterak dramaticky dysfunkční rodiny propadne kouzlu celuloidu, a tak s klukama ze skautu vcelku nezáživně točí amatérské porno, až jednou při stříhání zjistí, že mu tátův nejlepší kámoš prcá jeho otřesně hnusnou mámu, což však taky nijak zvlášť dramaticky nedopadne.“ A těchto časově řekněme 20 minut je dovatěno cajdákovitou melodramatickou retroplstí na úrovni libovolné hispánské telenovely, využívající komplexní škálu řádně omšelých nejlacinějších močopudných a emocedojných audiovizuálních berliček. Retroplstí, jakou mohou s čistým svědomím opětkovat snad jen arizonský žid, vyrůstající v 50. letech, kompulzivní žehlivka, flagelantní nudofil nebo sveřepý pánský kolonoskoper. Dobře, no, je to Štefan, tak tam k už dost odřenému jednomu vrazím ještě jeden nucený puchýř za celoživotní dílo, ale tím končím, a podruhé si pustím raději plyn. (08.01.2023)

Film, v ktorom budú filmovou teóriou vzdelaní kritici nachádzať bambilión filmových odkazov a v komentároch (pardon, recenziách) použijú množstvo odborných termitov. Ale tým sa nenechajte odradiť. Nie je to len filmová onania legendárneho starého režiséra, ale v prvom rade dojímavý funkčný príbeh skvelého rozprávača, ktorý je zase po dlhšej dobe v prvotriednej forme. Už dávno nenatočil tak nádherný film. V centre príbehu je malý chlapec a vzťah k jednotlivým členom jeho rodiny, ktorý sledujeme jak sa vyvíja behom jeho dospievania cez rôzne narážky a prirovnania k rôznym filmom a filmovým postupom, keďže je mladý filmový nadšenec, z ktorého možno raz vyrastie Spielberg. Mňa najviac uchvátil jeho vzťah s matkou (na piaty pokus už snáď toho Oscara Michelle Williamsová získa), ktorý bol vykreslený veľmi silne a mali spolu viacero dojímavých scén. Zaujímavo je znázornená láska hlavného hrdinu k filmu, keďže mu spôsobí jak veľké potešenie, tak veľmi bolestivé chvíle. Paul Dano má tiež zaujímavú postavu otca, ktorý tam síce celý čas je v pozadí a zároveň vlastne v skutočnosti poriadne nie je, ako je u Spielberga zvykom. A obidvaja detskí predstavitelia ústrednej postavy sa tiež vydarili. Ten mladší je roztomilý jak je zažratý do filmov a ten starší zvládne aj náročnejšie dramatické scény. Takže po trailery som od toho nič nečakal a dostal som na sklonku roka nečakane asi najlepší film tohto roku. Ten starý hračička na to stále má. 10/10. (27.12.2022)