Příběh z Montany

Text distributora, to je dílo...zdrcující realita (02.10.2023)

Banálně, mainstreamově natočený a celkem mizerně a schematicky vyprávěný příběh, na němž nicméně je přinejmenším pozoruhodné jeho téma, kterému účelově podřizuje celou svoji prvoplánovou výstavbu, a jeho výpověď: nepochopitelnost okamžiku mužského selhání ženskýma očima, kdy místo aby se muž v životní chvíli postavil zlu (skoro archetypálně zde ztělesněnému vysoce postaveným, mocným, zuřícím otcem), uteče, nic neudělá, doufá, že se to nějak vyřeší bez něj a snaží se o tom nepřemýšlet, vytěsnit to. A nechá v tom nejbližšího člověka samotného, napospas. *** Málem mě tam zabil. Co víc by se ještě muselo stát, aby tě to pohnulo vejít do toho pokoje? -- Já nevím. *** Jak jsi mohl nic neudělat? -- Já nevím, ale ptám se na to sám sebe každý den. -- Aha, tak jo. *** Pro ženu je nemožné pochopit tu odpověď, ten fakt, realitu toho, že se to stalo, a navázat, i když nepokračovat už také není možné, jsou příliš srostlí, žádná vzdálenost to nezmění. Tenhle nepřekonatelný vnitřní rozpor se nedá a musí žít. Týká se to samé podstaty, definice bezpodmínečné lásky, důvěry, které žena bytostně rozumí a kterou lze ztratit jen jednou. Danteho sám střed pekla je vyhrazen lidem, kteří se proviní zradou na svých nejbližších. Tohle film akcentuje v rámci svých chabých možností výborně. Po osmi letech se ona přijde zeptat, i když zároveň nechce, protože chápe, že na to nejde dát žádnou odpověď, která by něco změnila, vrátila, obnovila důvěru, se přijde zeptat, jak to mohl udělat. A on neví, ale je to tak. Ok, tak jo. Někdy, brzy, mi zavolej, ahoj. [Febiofest, Slovanský dům] *~ (05.05.2022)

Líbilo se mi...i když ségra byla docela fest kráva. (11.06.2023)

Film mi sedl do nálady.Nenáročný. (05.06.2023)

Ve všech směrech naprosto předvídatelný příběh s nepřesvědčivým obsazením, kde zůstávají jen krásné pohledy na přírodu Montany. (19.06.2023)