Tančila jedno léto

O existenci tohoto filmu dozvěděl jsem se neprve z vtipné detektivky Jaroslava Velinského (alias Kapitána Kida) Tmavá Studnice (Mladá Fronta, edice Třináct, 1984), kde jedna z hrdinek je neuvěřitelně podobná hrdince onoho filmu. Děj detektivky, jak se lze z reálií dopátrat, odehrává se v r. 1953, takže mi připadalo, že si pan Velinský zabásnil, neb připadalo mi nepravděpodobné, že by v roce vrcholícího stalinismu promítali v čs. kinech švédský film s nahatou scénou, ale jak uvádí předhodnotitel ripo, bylo tomu vskutku tak. --- Každý, kdo si ještě pamatuje na dobu v svém životě, kdy lásky soužení bylo tou nejdůležitější věcí, bude tím filmem trochu zasažen. Vlastně je to předchůdce amerického filmu Love Story s podobně jednoduchým, ale působivým dějem, který je neméně působivě natočen. Těžištěm filmu jsou proslovy místního pastora a hrdinova strýce nad dívčiným hrobem. Chlad táhne z toho pastora jak ve filmech Bergmanových. (22.07.2018)

Zlatý Medvěd, Zlatá Palma - výběr (27.06.2006)

Svého času a ve své době poměrně skandální film. Tento snímek natočený podle románu Letní tanec (Sommardansen) od Pera-Olofa Ekströma se zaobíral tragickým tématem a to sice v podobě tragické a zhrzené lásky studenta Görana Stendala a venkovské dívky Kerstin, kteří ve jménu své lásky musí tvrdě bojovat proti předsudkům, náboženskému fanatismu a pokrytectví. Tento zdánlivě jednoduchý příběh dokázal tento velice sociálně smýšlející režisér Arne Mattsson natočit pro mě s poněkud překvapující jemností, vřelostí a psychologickou hloubkou, přičemž také zdůraznil konflikt mladé lásky s protestanskou strohostí zaostalého vesnického prostředí. Ke stejné tématické oblasti se obrací i ve svém následujícím snímku Pro žhavou lásku mládí. Filmy Arne Mattssona ale i jiných viz. Anders Henrikson, Hampe Faustman, Hasse Ekman, Arne Sucksdorff ale i třeba staršího Gustava Molendera se po válce velice často prezentují na mezinárodních festivalech a ne náhodou se mluví v souvislosti s jeho dílem o vlivu Italského neorealismu. Všichni tyto mladí tvůrci přinesli švédskému filmu v oněch padesátých letech zcela novou filmovou podobu, nové podněty včetně leckdy moderních zpracování. (07.12.2006)

Švédskému filmu „Tančila jedno léto" předcházela z jeho uvedení na západě velká pověst. A můžeme hned úvodem říci, že v mnohém tato povést nelhala. Jde skutečně o film, který vybočuje z rámce běžné buržoasní filmové produkce, a o film pokrokový, i když ovšem ne jednoznačně. Bojuje proti pokrytecké farářské morálce, proti náboženskému fanatismu. Dovede ukázat vztah mladých lidi s překvapující jemností, vřelostí a psychologickou hloubkou. Vybojovává mladým lidem právo na lásku proti všem příkazům a zákonům církve a jejích hodnostářů. Má dobrou režii a skvělé herecké výkony, zvláště výkon představitelky Kerstin Ully Jacobssonové, která dovede dát své postavě opravdovou hloubku prožitku i při nejobtížnějších psychologických situacích mladého milostného bloudění. Její výkon možno zařadit k předním hereckým výkonům, které jsme kdy ve světové kinematografii viděli. — Nesmíme vsak zapomínat, že film vznikl v kapitalistickém Švédsku a odtud hlavní kořen jeho nedostatků — ideová neujasněnost autorů filmu a z ní vyplývající kompromisnost jejich společenské kritiky, jíž leckde úmyslné otupili ostří. Nedostatkem je i mystickotragický tón, který prolíná celý film; zvláště často a nefunkčně snímaná postava obecního blázna, což, zřejmě v koncepci režie, narušuje mysticismem každý optimističtější tón filmu. I uměle zkonstruovaný závěr s náhodnou Kerstininou smrtí hověl mystickému tónu autorů a pomohl jim, aby se vyhnuli jasnému vyřešení příběhu. Ale i u vědomí všech těchto nedostatků jde o film kladný, pro jeho protiklerikální kritiku, pro jeho vysoce umělecký obraz lásky dvou mladých lidí. A konec konců i proto, že nám umožňuje poznat pokrokovou část švédské kinematografie i Švédsko samo. Filmový přehled 50/1953 (14.12.2008)

Strašne to zostarlo. O niečom vypovedá už fakt, že som na ten film narazil v dokumente o filmových klišé. :) Také klasické letné dobrodružstvo; dedinská láska, smutný koniec; “Its not winter yet.” Prsia mala pekné. A bigotní katolíci sú furt rovnako stredoveké svine. (05.12.2021)

Sem tam se stane, že vidím film, který se mi příliš nelíbil, ale místo toho, abych se z něj prostě otřepal a kouknul se na jiný, musím přemýšlet o tom, že jsem byl zase jednou svědkem ztracené příležitosti. Námět mi připadal velice slibný, ale scénář jej totálně pohřbil a nezachránila jej pak ani režie, ani herecké výkony. Taková ta kacířská myšlenka typu "natočil bych to líp." Nepopadá mě to ani tak u Kameňáků, jako spíše u projektů typu Máj. Ale zpět k Mattssonovu filmu. Zaujaly mne popravě řečeno pouze dvě scény: úvodní flashforward - nikde v celém filmu nebyla kamera tak úžasná jako zde - a pak jediný záběr - kolegové se jistě těší na to, že vyzdvihnu ono nahaté koupání, ale bohužel je zklamu - zalíbil se mi záběr následující poté, kde pár stojí přímo v místě, kde se Slunce odráží od vodní hladiny a naši hrdinové stojí v odlescích. PS, Honzo, tys četl moje komentáře jen u filmů, které nám promítali ve škole, že? (07.04.2009)

Moja snaha mať všetky ohodnotené filmy s pridaným komentárom narazila na nedostupnosť tohto 70 rokov starého filmu. Ale nakoniec sa to podarilo aj keď s príšernými titulkami. Nič hrozné sa nestalo, pretože film má jednoduchý dej a jeho sila spočíva v v stvárnení jednotlivých postáv a nápaditosti práce kameramana. V každom prípade je to film vhodný do filmovej histórie. Súčasníci nenájdu v ňom nič aktuálne. (11.12.2021)

ocenenia : MFF Cannes 1952 - Cena poroty (25.02.2012)

Pro mě tento film je dalším důkazem toho, jak vyspělí stát to byl již v minulosti. Nemají Picassa, Michelangela, velké chrámy, ze Švédska neznáme nic zásadního co by ovlivnil svět. A stejně mám už po několikáté pocit že mi tady na východě ne deset anebo dvacet let jsme za světem, ale 50 až 70 let. Zatím co my pořád točíme filmy/příběhy pro zábavu, romantické, pro mladší, o obyčejných věcech bez hlubších myšlenek (a nemusím mít pravdu, ale to já považuji za zrcadlo každého národa) tak oni už dávno řeší myšlenky člověka, život, mají otázky a hledají odpovědě. To je to hlavní co mě teď napadá. 3,5/5 (26.11.2014)

Týmto filmom a filmom Anna a vlci bol u nas otváraný filmový klub v 70-rokoch. (28.02.2008)

Tento film byl zmíněn v memorandu newyorského Úřadu pro školství z roku 1954, které bylo sepsáno v souvislosti se zákonem státu New York z roku 1954, jenž pro účely cenzury filmů doplnil definice pojmů "nemorální" a " podněcování ke zločinu". Memorandum uvádí tento film jako příklad filmu, v souvislosti s nímž bylo filmové oddělení Úřadu "zahrnuto dotazy a žádostmi o přezkoumání filmů, které byly dosud považovány za odporující platným ustanovením zákona". Uvedl, že film "Tančila jedno léto" "obsahuje scénu, v níž devatenáctiletý chlapec a sedmnáctiletá dívka, kteří spolu tráví dovolenou, plavou a objímají se nazí". /citováno dle IMDb/ (06.02.2022)

Tak trochu kýč. Řemeslně na dobré úrovni, ale dějově jednoduché a hrající na city. (25.06.2009)

Uvedeno ve Filmovém klubu Alfa Sokolov v sezoně 1975/76. (31.05.2014)