Udalosť

Netušil jsem, že potraty ve Francii byly povoleny až od roku 1975 a do tý doby to musely holky riskovat na tajňačku. Šlo jim vždycky o kejhák, buď ze zbabranýho potratu, nebo jít do lochu, když to na ně někdo prásknul. Film je to pomalej až běda, ale pěkně systematicky tlačí hlavní hrdinku do extrému kvůli něčemu, co je dneska normální. Ženy film jistě ocení víc než chlapi, ale i tak dám slabší čtyřku. (21.02.2024)

Intímny pohľad do života mladej ženy, ktorá nechcene otehotnie a keďže by rada študovala a niečo v živote dokázala, stojí pred dilemou, čo ďalej. V 60tych rokoch minulého storočia boli interupcie nemysliteľné, a tak sa Anne snaží odbremeniť od dieťaťa inými spôsobmi, ktoré už hraničia s totálnym zúfalstvom. Celý dej pôsobí veľmi intímne a psychologicky, čo ešte viac zvyšuje intenzitu celového zážitku. Herecký výkon Anamarie Vartolomei bol vynikajúci a rozhodne odvážny! 4* Btw. Je až šialené, že v súčasnosti tu existujú skupiny katolibancov, ktorí bojujú za sprísnenie potratov (asi by boli radi, keby zúfalé ženy opäť riskovali vlastné životy tak ako Anne). (19.03.2024)

"Poď sem, pobozkaj ma." "Prestaň, Jeane. Nepribližuj sa ku mne." "Nemôže sa nič stať. Tehotná už si."     Dráma s výrazným puncom autenticity, ktorá pre svoju pochmúrnosť nie je ani trochu príjemná na sledovanie. Pocit ponurej reality je umocnený ručnou kamerou (konečne nie roztrasenou!), minimalistickou hudbou a civilnými hereckými prejavmi. Film je dosť otvorený po sexuálnej stránke, je v ňom pomerne dosť nahoty i dráždivého erotického napätia a v podstate sa okolo tej sexuálnej tématiky aj neustále krúti. Hlavná hrdinka Anne (veľmi dobrá Anamaria Vartolomei) je značne rozporuplnou postavou. Pekná, múdra a spočiatku aj sympatická. neskôr z môjho pohľadu dosť iritujúca tou svojou prehnanou sebaistotou, až drzosťou. Moje sympatie k nej lietali ako na horskej dráhe - chvíľami som sa dokázal vcítiť do jej problémov, vzápätí na to ma jej jednanie dosť odpudzovalo a vôbec som sa s ňou nedokázal stotožniť. Prvá polovica filmu ma až tak nezaujala, výrazne silnejšia je potom tá druha, v ktorej film dramaticky kulminuje. Je v nej viacero veľmi pôsobivých scén, ako sú napr. scény rôznych "operácii", stvárnených tak naturalisticky, až sa z nich obracia žalúdok.     "Čo mám napísať do chorobopisu?" (16.07.2023)

Nejspíš žádná studentka, obzvlášť pokud se jedná o premiantku třídy, nechce zažít podobnou Událost jako hlavní hrdinka Anne. Ovšem málokterá by se nastalou situaci snažila vyřešit tak urputně a bez ohledu na značná zdravotní rizika. Francouzské režisérce Audrey Diwan se podařilo natočit nesmírně naturalistický film, přičemž v podstatě všechno, co se v něm děje, působí velmi realisticky. Mnoho věcí je zde sice jen naznačeno, ale to bohatě stačí, aby se slabším povahám udělalo šoufl. Ačkoliv se celý příběh odehrává v roce 1963, tak díky palčivému problému zákazu potratů, kterého se dotýká, poměrně silně reflektuje současný stav společnosti. Ústřední roli si s gustem zahrála talentovaná Anamaria Vartolomei. Nutno podotknout, že rozhodně nešlo o nic jednoduchého. (80%) (15.07.2023)

Západní, resp. francouzská a přece jen mírnější verze 4 měsíců, 3 týdnů a 2 dní. Pojící prvek je Rumunsko, hlavní představitelka v Události má rumunský původ. Událost je možná více filozofující, hlavní hrdinka je vedena jinými motivy, nicméně vnější okolnosti a nepřízeň doby jí ztěžují její rozhodování. Lekl jsem se hlasu Anny Mouglalis, jako by patřil jiné osobě. V zásadě dobrý festivalový film, jenž ale neuspěje ve srovnání s rumunským počinem, z nějž mi bylo zle od žaludku a úzko u srdce několik dní. (18.12.2023)