Povozník smrti

The Century of European Cinematography

Charlizee: příliš moc nároků a preskriptivních požadavků. osobně bych si nikdy nedovolil prohlašovat, jak tvůrce !musí! něco udělat jako napříéklad donutit diváka k zamyšlení. pouze jsi popsala, co se děje ve filmu - jaký je postoj a jednání postavy. ale tím jsi nevysvětlila, jak z toho vyvozuješ to podsouvání. chybí mi spojení obojího, o tom nic nepíšeš.

Řádová sestra umírá a aby se mohla postavit bohu tváří v tvář, musí se naposledy setkat s Tomem (myslím, že se tak jmenoval) a přimět ho k tomu, aby se změnil. Jestli Tobě to nepřijde jako podsouvání náboženského vyznání, tak mě, zatvrzelému ateistovi ano. Těch momentů tam bylo víc... Samozřejmě - tvůrce může mít jiný názor (a je to dobře), ale ne tímto způsobem. Musí mě donutit k zamyšlení (se nad svým vlastním postojem) a ne mi servírovat párky rovnou s hořčicí... Jako věřící to v tom ale, domnívám se, nikdy neuvidíš. To je jako s tím Paradžanovem a kulturním základem, o kterém jsme dnes debatovali:-)

co je to zas za pózu ta kritika údajné náboženské agitky? film jsem viděl také a ničeho podobného jsem si nevšiml a už vůbec ne v takové síle, jak to tu mnozí popisují. viděl jsem akorát představení osobního názoru, který se navíc týkal osobní víry, žádné církve nebo náboženství jak tomu podsouvá TX nebo Charlizee. a nesouhlas s názorem prezentovaným ve filmu není jeho kaz, přinejmenším rozhodně ne víc než divákův. sám neodsuzuji všechny válečné filmy jen proto, že jsem pacifista.