Reklama

Reklama

Povozník smrti

  • Československo Vozka smrti (viac)
Trailer

VOD (1)

Obsahy(1)

V takzvané zlaté éře švédského filmu v době ohraničené přibližně léty 1913 až 1923 poskytovala filmovým autorům častokrát inspiraci domácí literatura, především díla Selmy Lagerlöfové. Tak tomu bylo i v případě jejího románu Vozka smrti, který převedl na plátno Victor Sjöström. Film se proslavil působivým použitím dvojexpozice pro duchařské scény; tento postup by sice známý už v prvních letech kinematografie ( Meliés ), ale teprve Sjöström z něj vytěžil tak silnou emoci a poetičnost. Proti nesporným a trvalým hodnotám k nimž patří i bezpečné zvládnutí složitě pomocí retrospektiv vyprávěného příběhu stojí určité rysy, poplatné době, které dnes působí příliš mravokárně a křečovitě hlavně celé moralistní pojetí. Přesto není důvod odporovat švédskému historikovi Runemu Waldekranzovi, jenž napsal: Vozka smrti byl mistrovským dílem Sjöströmovým, ale znamená i vrchol švédské němé kinematografie. (oficiálny text distribútora)

(viac)

Videá (1)

Trailer

Recenzie (115)

lamps 

všetky recenzie používateľa

Co se týče atmosféry, vizuálních triků a velmi přelomové příběhové konstrukce, nelze s přihlédnutím k danému filmovému období nic vytknout. Mrazivý příběh plný mystických a fantaskních obrazů je vyprávěn opravdu velmi originálně a ve spolupráci s velmi deprimujícím námětem dokáže udržet naši plnou pozornost, přestože monotónní (ale ne nepovedená) hudba začne po chvíli uspávat a několik scén nemá již dnes vůbec žádnou výpovědní hodnotu - především linie vzpomínání na hrdinovy zlé skutky postrádá poetičnost a obrazovou nápaditost zbylé stopáže. Přesto se však jedná o významné dílo kinematografie, skvěle využívající minimalistických prostředků k navození velmi silných emocionálních a také myšlenkových prožitků. A navíc jsem se konečně dozvěděl, kde se ve filmu poprvé objevila sekyra dobývající se skrze dveře do vedlejšího pokoje - známý to výjev z kultovního The Shining.. :)) 80% ()

honajz 

všetky recenzie používateľa

Jeden z mála němých filmů, které si vybavuji i léta po tom, co jsem jej viděl. Je ale pravda, že když jsem film viděl později znovu, už mi tak skvělý nepřišel. Ty neustálé retrospektivy jen matou, navíc loňský Silvestr měl zemřít Martin, ale v retrospektivě loňského Silvestra tato okolnost zcela chybí. Jinak je to v podstatě náboženský film s prvky hororu, který ze všeho nejvíc připomíná Dickensovu Vánoční koledu - tedy snahu o nápravu hříšníka zjevením ducha, zde navíc přidanými modlitbami k Bohu včetně té závěrečné, dej mi, Pane, dozrát, než budu požnut. Sice je mi téma blízké, ale těch 107 minut mne skutečně chvílemi nejen nudilo, ale přišlo mi zdlouhavých a natahovaných až hanba. Herci často hrají teatrálně, kulí oči, takže za zmínku stojí výprava a práce s pozadím, a samozřejmě na tehdejší dobu velké využití dvojexpozice jakožto filmového triku. ()

Reklama

Tsunami_X 

všetky recenzie používateľa

Vybroušený klenot s minimem kazů, dokonalým využitím dvojexpozice a výtečnou stavbou příběhu. Škoda jen toho závěrečného dobově poplatného moralizování a církevní agitky, které je pro současného ateistu nepřekousnutelná stejně jako roční úděl pro silvestrovského umrlce. Sjöström přenáší lidskou mysl od fantasy výjevů, dalo by se skoro říci až rytin, přes dramatickou a v několika rovinách vyprávěnou tragickou baladu o zhoubnosti alkoholu, po romantický a sladkobolně melodramatický závěr. Na můj zhoubný vkus překvapivě dokonale temné a uchvacující dílo, i když ty závěrečné paprsky trochu podrývají celé předchozí silné tažení, které bez nejmenších pochyb spolehlivě vstoupilo do dějin. ()

LeoH 

všetky recenzie používateľa

Letos má LFŠ šťastnou ruku na muzikanty k němotám – B4 sice nebyli tak kongeniální jako den předtím Tomáš Palucha u Häxan(u), ale ani si z toho nedělali koncert s doprovodnými obrázky, jak se zhusta stává. — K samotnému filmu těžko dodat něco, co už by nebylo stokrát řečeno; úplně stoprocentní osobní zásah to pro mě nebyl, ale musím říct, že ta „naivně mravoučná“ rovina se mě dotkla víc, než jsem čekal a než by bylo třeba před deseti lety možné, a že to je po tolika stránkách (mnohočetná flashbacková a přesto dokonale čitelná struktura, herectví, svícení, dvojexpozice a vůbec vizuálno – v restaurované kopii na velkém plátně pastva pro oči) (nejen) na svou dobu tak dotažené, že tomu ten plný počet nejde nedat. ()

Oktavianus 

všetky recenzie používateľa

Dickens měl duchy minulých Vánoc, Lagerlofová zase ducha silvestru. Vlastně ne, vozku smrti. "Pokud se člověku něco stane na silvestra, bude odkázán ke svezení s vozkou smrti. Není to běžný kočár a jeho vozka není člověk, ale sluha strašného pána zvaného smrt." Nádherný a působivý film o napravení jednoho vagabunda, zvlášť ve chvílích, kdy je na scéně sama titulní postava. Nádherná balada o alkoholu a lidských běsech, která ve mně skutečně probudila emoce (což se mi jinak u černobílých filmů moc nestává) - cítil jsem lítost nad kajícím se Holmem, bylo mi permanentně líto sestry Edith... Bohužel, ve chvílích, které zobrazují Holmův předchozí špatný život, jsem se začal lehce nudit, což přičítám tomu, že - jak jsem se tu dočetl - existuje více verzí, dokonce snad restaurovaná "obarvená" s vhodným hudebním doprovodem. Já viděl kratší podobu čistě černobílého (spíše černého než bílého) filmu s jedním dokola se opakujícím hudebním motivem. Velmi silný závěr mi ale vše bohatě vynahradil a nadchnul, takže nutkání sehnat si i restaurovanou verzi narostlo. ()

Galéria (40)

Zaujímavosti (11)

  • Film měl problémy s cenzurou kvůli výskytu nadpřirozených jevů, cenzoři ale později film nechali být díky autoritě autorky předlohy, Selmy Lagerlöfové (mj. nositelka Nobelovy ceny za literaturu). (gjjm)
  • V prosinci 1919 se společnost Svenska Bio spojila s Filmindustri AB Skandia, čímž vznikl pro pozdější švédskou kinematografii tak důležitý produkční subjekt Svensk Filmindustri. Jeho prvním snímkem se stal Vozka smrti, adaptace stejnojmenného románu Selmy Lagerlöfové z roku 1912. Knihu autorka koncipovala z pozic okultismu, mystiky a nadpřirozených sil. Victora Sjöströma s kameramanem Juliem Jeanzonem více než rozměr spirituality na námětu zaujaly jeho obrazově fantaskní možnosti. (Letní filmová škola)
  • Režidér Victor Sjöström se vydal za autorkou předlohy Selmou Lagerlöfovou a celý scénář jí v jejím domě sám nahlas přečetl a zahrál. Poté se zhroutil vyčerpáním. Lagerlöfová mu nabídla pití a natočení schválila. (gjjm)

Reklama

Reklama