Povozník smrti

I přes řadu nedostatků, nejasností a logických chyb se jedná o neuvěřitelně působivý film, obzvláště s přihlédnutím k době vzniku. Efekty jsou báječné a pomáhají vytvořit velmi hutnou atmosféru, která je cítit z každého záběru. V kombinaci s perfektně zvládnutou složitou narací se jedná o dílo, z něhož nespustíte oči. Další špičkové dílo zlaté éry švédského filmu. (23.11.2010)

Veľmi pekný film, či už ste veriaci alebo nie, skrátka historický poučný film s retrospektívami, ktorý ma vtiahol prekvapujúco do deja. Na tú dobu prekvapujúco zaujímavé motívy ako duchovia, či priesvitný voz, veľa prirovnaní, vrátením sa v čase, poukázaním na chyby a nakoniec aj možnosť napraviť svoje chyby a oľutovať ich. Film je temný a od mysterióznosti prechádza k skutočnému hororu a naozaj sa môžu pri ňom niektorí báť alebo mať občasné výčitky svedomia. Vo svojej podstate možno jednoduchý film s novoročnou tematikou a podľa mňa zlatý klenot historickej severskej a európskej tvorby. (13.06.2012)

Co se týče atmosféry, vizuálních triků a velmi přelomové příběhové konstrukce, nelze s přihlédnutím k danému filmovému období nic vytknout. Mrazivý příběh plný mystických a fantaskních obrazů je vyprávěn opravdu velmi originálně a ve spolupráci s velmi deprimujícím námětem dokáže udržet naši plnou pozornost, přestože monotónní (ale ne nepovedená) hudba začne po chvíli uspávat a několik scén nemá již dnes vůbec žádnou výpovědní hodnotu - především linie vzpomínání na hrdinovy zlé skutky postrádá poetičnost a obrazovou nápaditost zbylé stopáže. Přesto se však jedná o významné dílo kinematografie, skvěle využívající minimalistických prostředků k navození velmi silných emocionálních a také myšlenkových prožitků. A navíc jsem se konečně dozvěděl, kde se ve filmu poprvé objevila sekyra dobývající se skrze dveře do vedlejšího pokoje - známý to výjev z kultovního The Shining.. :)) 80% (15.04.2014)

Letos má LFŠ šťastnou ruku na muzikanty k němotám – B4 sice nebyli tak kongeniální jako den předtím Tomáš Palucha u Häxan(u), ale ani si z toho nedělali koncert s doprovodnými obrázky, jak se zhusta stává. — K samotnému filmu těžko dodat něco, co už by nebylo stokrát řečeno; úplně stoprocentní osobní zásah to pro mě nebyl, ale musím říct, že ta „naivně mravoučná“ rovina se mě dotkla víc, než jsem čekal a než by bylo třeba před deseti lety možné, a že to je po tolika stránkách (mnohočetná flashbacková a přesto dokonale čitelná struktura, herectví, svícení, dvojexpozice a vůbec vizuálno – v restaurované kopii na velkém plátně pastva pro oči) (nejen) na svou dobu tak dotažené, že tomu ten plný počet nejde nedat. (01.08.2017)

Film přinesl do vývoje filmové řeči nové věci. Děj je prokládán imaginárními nebo mystickými situacemi. Je zde ireálná figura muže, který sváží duše zemřelých. Pokud se objeví hříšník, který ho nahradí v této funkci, dostane se mu klidu. Objeví se alkoholik, který opustil rodinu a ublížil světici z armády spásy. Dostává ještě jednu šanci, když ze zásvětí nahlíží na svou rodinu. Dostává se mu tak prozření a má možnost se vrátit. Závěr není na rozdíl od současných amerických filmů "happy-endový", ale v souladu s tehdejší tradicí severské kinematografie a Sjöströmových filmů. (02.11.2017)